„Pokud by jarní kmenový stav překročil v honitbě povolenou hodnotu normovaného stavu pro daný druh zvěře, pak by se myslivci vystavili hrozbě sankcí ze strany orgánu státní správy myslivosti,“ vysvětluje Kamil Turek z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Ten údaje shromažďuje a statisticky zpracovává.

Poslední sezona byla rekordní hned u dvou druhů zvěře – u jelení a daňčí. V obou případech počty ulovených kusů překonaly hranici 30 tisíc. „Od roku 2014, ve kterém bylo odstřeleno přes 23 tisíc kusů jelení zvěře, dochází k postupnému navyšování jejího odstřelu. Loví se převážně mladá a samičí zvěř, podobně je tomu i u daňků a muflonů,“ upřesňuje Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

Početní stavy vysoké zvěře v Česku přesto v posledních letech narůstají. Ještě k výraznějšímu nárůstu došlo u černé zvěře neboli divokých prasat. Odstřel ve výši 230 905 kusů představuje druhou nejvyšší hodnotu v české historii. Divočáci se tak stali druhým nejčastěji loveným druhem hned po bažantech. 

Zajíci v ohrožení

Naopak zajíci, kteří byli v sedmdesátých letech stříleni po statisících, jsou v současnosti terčem myslivců docela vzácně. Vloni jich bylo zastřelo jen 29 257, tedy méně než jelenů. Přesto se jejich počet meziročně snížil o sedm tisíc na pouhých 249 tisíc kusů. Tím se opět přiblížil kritické hranici minimálního stavu, která činí 188 tisíc kusů. 

Po druhé světové válce byly některé populace zvířat u nás značně zdecimovány, do dneška tak některé z nich narostly až o stovky či tisíce procent. To se týká především spárkaté zvěře či divočáků. „Takové hustoty populací mají ohromný vliv především na stabilitu a odolnost lesů, ochuzování jejich biodiverzity, ale i biodiverzitu drobné zvěře či ekonomiku lesní nebo zemědělské výroby,“ říká Kamil Turek.