Vítězství v jedné z devíti kategorií pomohlo často odepisovanému Karlovarsku vyšvihnout se na celkové třetí příčku Místa pro život. A čím region na západě Čech boduje? „Karlovarský kraj si vede skvěle zejména díky husté silniční síti vzhledem k počtu aut,“ uvedl ředitel projektu Místo pro život David Pavlát.

Karlovarsko se navíc může chlubit druhým nejvyšším podílem lidí připojených na kanalizaci a dostatečnou kapacitou čistíren odpadních vod. Připojení k internetumá v Karlovarském kraji více než pětaosmdesát procent domácností, což je nejvyšší podíl v zemi.

Samozřejmě ani zde není vše růžové. Karlovarsko trápí například pomalé tempo výstavby nových bytů, také síť nabíječek pro elektromobily je zde poměrně řídká.

Specifická Praha

Na druhém místě z hlediska infrastruktury skončila Vysočina. Její výhodou jsou relativně prázdné silnice – na kilometr tam připadá pouze sedmadvacet aut, což je polovina republikového průměru. Na Vysočině je také vzhledem k počtu obyvatel druhý nejvyšší počet pošt. Bronz v oblasti Rozvoj infrastruktury připadl Jihočeskému kraji, a to díky nadprůměrné kapacitě silniční sítě a druhému nejvyššímu podílu dokončených bytů vůči zahajované bytové výstavbě.

Mzda. Ilustrační snímek
Dostatek práce a slušné výdělky? Nejlépe na tom jsou na Plzeňsku, ukázal výzkum

Zvláštním případem je Praha, která obsadila čtvrté místo. Na jednu stranu má totiž velmi hustou infrastrukturu, na straně druhé nesrovnatelně menší území. Proto je metropole ve třech dílčích ukazatelích nejlepší, ale v pěti dalších nejhorší.

Na poslední příčce pak skončil Pardubický kraj, třebaže na se jeho území nacházejí dva významné železniční uzly. Jeho skóre sráží nízké procento pokrytí vysokorychlostním internetem, velké množství domů bez kanalizace a nedostatek čistíren či malý počet elektrodobíječek.