Necelé dva měsíce od komplikované zlomeniny paže a následné operace se pak sedmatřicetiletý fotbalista vrátil v posledním druholigovém zápase na hřiště. „Trenér se mě ptal, jestli jsem schopen a ochoten nastoupit na poslední minuty. Já po celonočním přemýšlení řekl že ano, ale za stavu, kdy nebudeme nic riskovat,“ přiznal po utkání domluvené střídání populární „Slezy“.

Ruka přeci jen asi není úplně doléčená. Nebál jste se o ni?

Bál, byl to risk. Ruka je po sedmi týdnech od operace v základní části rekonvalescence. Chirurg, u kterého jsem podstoupil zákrok, mi nedoporučoval kontakt. Takže jsem věděl, že do utkání mohu nastoupit, jen když nebude hrozit nějaký střet.

Jaký to byl pocit, když diváci skandovali při střídání vaše jméno?

Prostě nádhera, sevřel se mi žaludek. Slzy na krajíčku jsem neměl, nicméně když diváci před zápasem zaplavili hřiště konfetami, tak jsem byl opravdu hodně dojatý.

Napadlo vás v průběhu sezony, že by Bohemka mohla postoupit mezi elitu?

Nenapadlo. Fotbal hraji už dlouho a nevěřil jsem, že bych podobnou pohádku mohl někdy zažít. A pokračovat bude, pokud budeme hrát důstojnou roli i v první lize. Jdeme do nejvyšší soutěže s obrovským nadšením, a to může být naše deviza.

A bude u prvoligového kádru disponovat i jméno Dalibor Slezák?

Klub se mnou prodloužil o dva roky smlouvu. Navíc v době, kdy jsem byl zraněný a o to víc si toho vážím.