Odborníci se shodují, že jde o průlomovou metodu, která umožňuje vytváření velmi odolných a trvanlivých preparátů. Mrtvá tkáň se nejdříve zakonzervuje formalinem. V tomto stavu začnou lékaři pracovat s pinzetou a skalpelem. Když tělo nebo orgán vypreparují do požadované podoby, nahradí ve speciálním roztoku vodu a tuk v tkáních acetonem. Ve vakuu se později opakuje totéž. Aceton ale vystřídá speciální silikon. Pak se preparát zafixuje v konečné poloze a silikon v tkáních se vytvrdí pomocí světla nebo plynu.

„Je to výborná výuková metoda. Zcela věrná, protože pracuje s originálem,“ říká František Fakan ze Šiklova patologickoanatomického ústavu Fakultní nemocnice v Plzni. „Von Hagens kdysi u nás byl a předváděl to jako výukovou metodu anatomie, případně patologie. Protože to ale bylo příliš drahé, nikdo to pro výuku mediků ani nezačal využívat. Pořád ještě je levnější a vhodnější ukazovat to na mrtvých tělech,“ dodává.

Ze sousedních zemí má plastinační laboratoř například univerzita v Košicích. Vybudování stálo dva miliony korun tehdy i s originální patentovanou technologií. Velmi drahé jsou ale speciální silikony, které se kupovaly přímo od von Hagense. Například jedno preparované srdce vyšlo asi na šest až deset tisíc korun.

Se svými výstavami preparovaných lidských těl profesor objel celý svět, nyní má své následovníky. „Jsou lidé, kteří dělají výstavy jako on. Patenty už vypršely, metodu na této bázi může dnes používat v podstatě kdokoli,“ řekla včera Deníku Karin Schüsslerová z heidelberského Institutu pro plastinaci.

Výstava Bodies… The Exhibition, která sev sobotu otevře v Praze je považována za špičku ve svém oboru.