Lidé včera a dnes vybírají z osmi uchazečů dva finalisty. Před prvním kolem prezidentské volby už asi zaznělo všechno, co mělo. Včetně rozsudku v kauze Čapí hnízdo, byť ten zatím není pravomocný. Andrej Babiš jde do souboje jako člověk, na něhož si nezasedl polistopadový politický, policejní a soudní kartel. Je dobrá zpráva pro Českou republiku, že senát Jana Šotta rozhodl včas a rychle, neboť od podání obžaloby uběhlo přijatelných deset měsíců. Pětačtyřicetiletý soudce Šott vedl řízení pevnou rukou, přehledně a přísně. Podařilo se mu vytvořit takový obraz průběhu přelíčení, že téměř nikdo nepochyboval o tom, že jeho verdikt bude spravedlivý.

Zároveň jím otevřel navýsost důležitou dotační problematiku. Skoro nikdo, až na experty na dané téma, komplikovanému předivu domácích a unijních podpor nerozumí. Až do pondělí málokdo tušil, že definice malého a středního podniku nevylučuje personálnía finanční propojení s velkým holdingem. Podobných nuancí jsou desítky. Šikovní podnikatelé s dobrými právníky mohou čerpat, až se jim od kočáru práší.

Kateřina Perknerová
Hlava státu pro většinu

To jsou záležitosti, jimž by se politická reprezentace měla detailně věnovat. A samozřejmě je na stole také obava, zda by se podobné úvahy nevyskytovaly po celých pět let, byl-li by Andrej Babiš zvolen prezidentem. Jakákoli kauza či otazník spojené s Agrofertem by padaly na hlavu českého státu. A jak známo, šéf hnutí ANO se ani v případě zvolení nechystá své firmy, nyní zaparkované ve svěřenském fondu, zbavit.

Zajímavá je proměna narativu kolem komunistické minulosti Andreje Babiše a Petra Pavla. Ještě nedávno nabralo hojně propírané téma nový směr. U Babiše je vyčichlé a vlastně nikdy nehrálo podstatnou roli. Pro Pavla bylo živou vodou, že se za něj postavili lidé, jež nikdo nemůže podezírat z příchylnosti k minulému režimu: Jaroslav Hutka, Michael Žantovský, David Koller. Ti všichni mají za to, že Pavel svou předlistopadovou angažovanost v KSČ a rozvědce odčinil službou demokracii a republice v posledních 33 letech. Pomáhá mu i jeho orientace v armádních otázkách, neboť v situaci, kdy je válka za humny, se generálské zkušenosti hodí. Na jeho příznivce zřejmě též funguje přesvědčení, že by Pavel vládě nemluvil do její práce víc, než je zdrávo.

U Danuše Nerudové, kterou v posledních týdnech dobíhal malér se zahraničními doktorandy na jedné z fakult Mendelovy univerzity z doby, kdy byla její rektorkou, to tak jisté není. Je to ona, která zvedá téma pomalé a málo zacílené vládní pomoci lidem v nouzi, příliš velkých deficitů, ale také eura či rovných příležitostí pro všechny. To se přímo dotýká pětikoaliční agendy a Nerudová by měla potřebu ji minimálně hlasitě komentovat.

Kateřina Perknerová
Rozsudek Babiše posílí

Premiér Petr Fiala v poslední debatě Deníku řekl, že je připraven komunikovat s kýmkoli, kdo bude zvolen hlavou státu: „Pokládám za naprosto zásadní, aby lidé, kterým občané svěří nejvyšší státní funkce, byli schopni se spolu bavit a hledat pro zemi výhodná řešení, jakkoli to může být těžké a někdy až na hranici nemožnosti.“ Jde o to, zda bude stačit jeho dobrá vůle.

Voliči dostali celkem pestrou nabídku uchazečů a nakonec budou klást na misku vah různé faktory, ať už jde o jejich současnou ekonomickou a finanční situaci, postoj k ruské agresi na Ukrajině nebo součinnost budoucího prezidenta s vládou. V posledním bodě by v případě Babišova úspěchu bylo zaděláno na permanentní konfrontaci, v Pavlově případě na poklidné soužití a u Nerudové na občasné přijatelné rozmíšky.

Jenže nezapomínejme, že v roce 2025 jsou sněmovní volby a obsazení ve Strakově akademii se může otočit o 180 stupňů.