Kliknutím zvětšíteS nástupem nové vlády jsem nečekal žádnou energetickou hitparádu, ale trochu jsem věřil, že budou hospodářští ministři alespoň naslouchat odborníkům z branže. Mýlil jsem se. Naslouchají stranickým sekretariátům a politickým marketérům. Ti se snaží odvrátit hrozící průšvih tím, že místo řešení hledají viníka. PR oddělením pětikoalice to nelze vyčítat, dělají jen svou dobře placenou práci a nikdo po nich nemůže chtít vyřešit kritickou energetickou situaci. Selhává vláda, která nese plnou odpovědnost za to, že navzdory všem proklamacím a slibům míří v tuto chvíli jeden milion domácností do energetické chudoby. To je 23 procent rodin.
Karel Havlíček
místopředseda PSP ČR a stínový ministr průmyslu a obchodu
Od konce roku upozorňujeme, že tak v důsledku energetické krize nastane, náš odhad byl 20 procent. Válka ale už takto špatnou situaci na energetických trzích ještě zhoršila a lze předpokládat, že na přelomu roku bude v kritické situaci už téměř třetina domácností a prakticky všechny energeticky náročnější firmy. Tento odhad lze odvodit od cen, za které se nyní fixují nákupy energií na první měsíce roku 2023.
Od konce roku přitom navrhujeme jedno opatření za druhým. Pětikoalice navzdory všem ukazatelům vývoje cen vše shazuje ze stolu.
Uznávám, že kabinet není v jednoduché situaci, ale stále je to nesrovnatelné s rozhodováním v době covidové. Vláda se vlastním přičiněním dostává do několika pastí. První je rozpočtová. Výraznější snižování schodku vzalo zasvé po několika týdnech, přičemž na vině není jen Putin, jak kabinet s oblibou tvrdí. Vládu dobíhají vlastní rozpočtové triky a totální podcenění situace s inflací. Válka to samozřejmě ještě zhoršila. Ministr financí tak dnes může spoléhat paradoxně zejména na vyšší inflační příjmy.
Druhá past je selhání důvěry. Nemusím souhlasit, ale dokázal bych pochopit, kdyby pravicová vláda jasně sdělila, že nepomůže. Ale vytvářet iluze, jak skvělá opatření se připravují a současně vědět, že to drtivé většině spotřebitelů nebude nic platné, je to nejhorší, co mohl kabinet učinit. Z toho je patrné, jak se nedokáže přenést z opozičních polopravd a marketingu do situace, kdy ministři odpovídají za výsledek. A ten každý vidí. Sebelepší snaha už nyní nebude brána vážně.
Třetí past je hospodářská. Díky tomu, že stát hodil přes palubu i firmy, jedeme z kopce dolů. A je to fičák. Výkonnost země není naštěstí v rukou politiků, ale podniků. Ty ale naneštěstí ztrácí každým dnem schopnost konkurovat zahraničním subjektům. Proč? Nejvyšší úroky v EU, energie a pohonné hmoty bez podpory. Na rozdíl od ostatních zemí. Výsledek? Žalostně nízké investice, klesající výkonnost a minimalizace rizika. To v důsledku znamená, že do kopru jde hrubý domácí produkt a čeká nás stagflace.
Čtvrtá past je sociální. Z chudých se stávají žebráci o nedůstojnou podporu a ze středně příjmových se z nemalé části stávají chudí. Sociální smír je ohrožen a je více než pravděpodobné, že se frustrace a zmar neférově obrátí vůči Ukrajincům a elitám. Paradoxně vůči těm, na které pětikoalice hodně sázela. Vinu ale nenesou oni, nýbrž vláda.
A konečně pátá a poslední past je v úvodu zmiňovaná sázka na marketingová hesla a komunikační poradce. Ti sice krátkodobě problém odvrátí, ale z pláče nad minulostí se nikdo nenasytí. Také jsme nebyli bez chyby, ale denně jsme vysvětlovali, omlouvali se a byli jsme akční. V době války se očekává rozhodnost. I s rizikem, že něco nevyjde. K tomu je ale nutné si věřit.
Jestli něco ale ze současných ministrů čiší až bučí, tak je to nejistota a strach rozhodovat. Někteří to zastírají arogancí, jiní tím, že raději nekomunikují. A to v čase nepřebije ani ten nejlepší PR specialista.
Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.
60
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
