Vstup Finska, s jednou z nejlepších armád v Evropě, do Severoatlantické aliance je dobrou zprávou. Ještě lepší zprávou by bylo, kdyby společně s Finy rozšířili řady Aliance i Švédové. To, že Turecko a Maďarsko vstup Švédskaz bezpečnostně nedůležitých důvodů dosud neratifikovaly, je ostudné a pro soudržnost Aliance nebezpečné. Vysvětlením může být to, že tyto dvě země jsou v současnosti nejméně demokratickými státy NATO.

V Turecku se to ale už za pár týdnů může ve volbách změnit. A pokud dá Ankara Švédsku zelenou, bude už maďarské odmítavé stanovisko neudržitelné. Možná už v létě pak bude i Stockholm v NATO, což by bylo vzhledem k ruské agresi v sousedství Aliance jen dobře.

Luboš Palata
Pro demokracie Dálného východu je Česko vzorem

Jenže řekněme si otevřeně, že NATO v současné situaci na udržení pozic svobodného světa vůči autoritářským režimům nestačí. Rusko, v mnoha ohledech nerozvinutý stát, není pro Západ hlavním soupeřem. Tím je totalitně mutující Čína, která se ve svém asijském sousedství chová už dnes agresivně a ukrajuje si stále více z moří kolem sebe, a to zcela bez ohledu na mezinárodní právo.

Sílící Severoatlantická aliance je ve snahách nedopustit dominanci autoritářství ve světové politice jen jedním z pilířů. Stavbou, která může zajistit přetrvání svobodného světa alespoňv jeho dnešní podobě, je ale celosvětové spojenectví všech demokracií. Jeho vytvoření je samozřejmě mnohem složitější, stačí se podívat, kolik problémů stále rozděluje i tak si blízké země jako Japonsko a Jižní Koreu. A také jak málo je dnes Evropa schopna věnovat zájmu a sil globální politice, utopená ve svých vlastních problémech. Přesto, pokud má Evropa zůstat Evropou, musí se do obrany světové demokracie zapojit. Posilování a rozšiřování NATO je v tom jen náš první malý domácí úkol.