Evropská unie se rozhodla regulovat kryptoměny

Podle jednoho z průzkumů zná téměř každý Čech pojem „bitcoin“. Nemusíme do detailu vědět, co přesně bitcoin je, ale vypovídá to celkem jasně o jedné věci. Digitální aktiva, nebo jejich část tzv. kryptoměny, se staly vcelku běžnou součástí našeho světa. Tím spíše v České republice, která se řadí mezi země, kde se o kryptoměny zajímá poměrně velká skupina investorů.

Někteří s bitcoiny, či dalšími měnami, pouze experimentují, jiní do nich pravidelně investují, další na nich staví své podnikání. V Praze lze na dvou stovkách míst platit kryptoměnami nebo je vybírat z „bankomatů“. V Česku také vznikla první tzv. hardwarová kryptopeněženka Trezor. Několik stovek tisíc Čechů drží nějaké množství kryptoměny. V celé Evropě pak několik desítek miliónů, což představuje čtvrtinu světového trhu s kryptoaktivy. A zdaleka se nejedná jen o zmíněné bitcoiny. I když jsou symbolem kryptosvěta a jeho největším aktivem, skýtá toho tato oblast mnohem víc. Digitálních tokenů jsou na celém světě tisíce.

Tlak na zrušení hotovosti opět pokročil

V období před covidovou pandemií zaznamenala kryptoaktiva do té doby nebývalý rozmach. Jejich hodnota vyjádřená například v amerických dolarech dosahovala rekordních výší a přilákala mnoho nových investorů, jak drobných, tak také velkých firem. Objevily se nové projekty, směnárny, burzy, nové iniciativy. Bohužel včetně takových, za kterými stály nekalé úmysly a vyústily v podvody nebo zpronevěry. To vše pochopitelně vyvolalo zájem státních úřadů o to, co se v oblasti kryptoaktiv vlastně děje a co by mohlo pomoci tyto problémy řešit.

Mezi nimi také Evropská unie, která má v oblasti finančních služeb, včetně těch digitálních, velmi propracovanou a složitou legislativu. I když postihuje celou řadu služeb, například platby, investice či elektronické peníze, v oblasti kryptoaktiv pravidla scházela. Některé členské státy, jako Německo či Francie, přijímaly pravidla vlastní, ale společný postup chyběl. Proto přišla Evropská komise na podzim v roce 2020 s návrhem nového nařízení, společným evropským rámcem pro trhy s kryptoaktivy, tzv. MiCA z anglického Markets in Crypto Assets.

Vznikla tak zvláštní situace, kterou řada podnikatelů v oblasti krypto považovala za absurdní. Projekty jako například bitcoin se objevily jako reakce na finanční krizi před 15 lety, a staly se manifestem hnutí, které se chtělo vymanit ze světa tradičních financí, kde vládnou banky, včetně těch centrálních, burzy či hedge fondy a kde je všudypřítomná státní regulace a kontrola. Měny jako bitcoin, využívající rychle se rozvíjející technologii tzv. blockchainu se měly stát alternativou mimo tento systém. A najednou přichází někdo s tím, že i tato oblast bude mít co dočinění s pravidly.

Kudy z té zelené šlamastyky

Domnívám se, že bylo pouze otázkou času, kdy by k tomuto kroku došlo. Kryptoaktiva mají dnes tržní hodnotu kolem 2 bilionů dolarů, stále více se začleňují do světa tradičních financí. Navíc došlo k výše uvedeným problémům, manipulacím, praní špinavých peněž, krachům a značným ztrátám ze strany některých investorů. Stačí si vzpomenout jak s cenou bitcoinu a některých dalších měn šikovně manipuloval skrze své tweety miliardář Elon Musk.

Zdroj: DeníkNová evropská pravidla pro oblast kryptoaktiv schválil minulý týden Evropský parlament a začnou platit od příštího roku. Zavádí celou řadu nových povinností, které musí splňovat jak konkrétní aktiva, tak také firmy, které s nimi podnikají. Investoři budou mít k dispozici u každého obchodovaného tokenu detailní informace o tom, o jaké aktivum se jedná, co přináší, kdo za ním stojí. Firmy, které v krypto podnikají, zase budou muset požádat o licenci od příslušného úřadu a plnit celou řadu požadavků v oblasti kontroly, řízení, kapitálu apod. Cílem je posílit postavení těch, kteří do kryptoaktiv investují a také zaručit, že využívají pro své investice důvěryhodné instituce.

Nové nařízení by ale mělo pomoci také firmám, které v této oblasti podnikají. Stanoví, za jakých podmínek, takové podnikání má probíhat a pokud je firmy splní, tak se nemusí obávat toho, že jim jejich podnikání někdo zastaví či omezí. Například by se to mohlo projevit v tom, že by banky neměly plošně odmítat poskytnout služby či otevřít účet firmě z oblasti krypta, jenom proto, že k ní nemají důvěru. To je ale dnes na běžném pořádku.

Šetřit energie Češi umějí

Digitalizace financí je v současné době, ale i do budoucna, jasný trend, který bude dále sílit. Stačí se zamyslet nad tím, kdy jsme naposledy byli vyřizovat něco konkrétního v kamenné pobočce banky, a kdy jsme naposled využili internetové bankovnictví, aplikaci v mobilu, platili bezkontaktně kartou či chytrými hodinkami. Všechny tyto věci jsou relativně nové inovace v oblasti digitálních financí. A do jisté míry platí totéž i pro oblasti kryptoaktiv. Dokonce i centrální banky zvažují, jak využít nové technologie včetně blockchainu, a vydat digitální podobu měn, které běžně používáme. Evropská centrální banka tak pracuje na možném zavedení tzv. digitálního eura, centrální banka Velké Británie obdobně zkoumá možnosti spuštění digitální libry.

Tyto inovace nám nejen mohou v řadě případů zjednodušit život, mohou také přinést nové možnosti z hlediska správy vlastních financí, investic nebo nové příležitosti pro firmy. To jsou ty pozitivní stránky. Samozřejmě se objeví i nová rizika s těmito novinkami spojená. To vše jsou důvody pro zavedení nových či úpravu stávajících předpisů. Aby bylo možné zvýraznit výhody, které přinášejí a omezit rizika zneužití či podvodu. Doufám, že s novými pravidly v oblasti kryptoaktiv se toto podaří a budeme si brzy moci říct, že tato snaha měla smysl.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.