„Nemocnice“ pro volně žijící živočichy v Praze funguje od roku 2012, každý rok přijímá stále větší množství zraněných zvířat, která jsou po vyléčení pouštěna zpět do volné přírody. Trvale hendikepovaní jedinci jsou umisťováni do zookoutku v Malé Chuchli.

Každodenní provoz 

Na stanici se 7 stálých zaměstnanců a řada brigádníků i dobrovolníků stará o zraněné živočichy, kteří jsou sem sváženi z celé Prahy. Do areálu vstupujeme dřevěnou branou, za kterou se odkrývá pohled na kotce plné 
i prázdné.

„Tady ty malé prázdné jsou připravené, kdyby bylo potřeba,“ vysvětluje Petra Fišerová, která má u Lesů hlavního města Prahy na starosti tiskový servis.

Stovky telefonátů denně 

Než ale stihneme areál projít, připravené klece se zaplní hejnem kachňátek a mláďaty labutí. „Momentálně tu máme na 400 zvířat, denně musíme zvládnout stovky telefonátů,“ popisuje provoz vedoucí ošetřovatelka Zuzana Pokorná.

Ročně se stanice stará o více než 2 600 živočichů, v loňském roce to bylo celkem 3036. „Pro letošní rok už nyní počítáme s vyšším číslem, 
v současné době evidujeme o cca 200 pacientů více než za stejné období v loni,“ uvádí Petra Fišerová.

Kapacitní potíže 

I přes závratná čísla, zázemí stanice akutním potřebám nepostačuje. „Jsme nejvytíženější stanicí v České republice, naše podmínky tomu ale určitě nevyhovují,“ komentuje Petra Fišerová.

Už na první pohled je patrné, že stanice není moderně vybavená. Zázemí pro personál 
i 4 jednotky intenzivní péče sídlí v nízkých plechových stavebních buňkách. Stanici navíc sužují majetkové nesrovnalosti, řadu kotců a dalších prostor musí sdílet.

Pražští živočichové

„Problém se táhne už řadu let, už několikrát byl konec sporů na dosah, ale stále se to nepodařilo,“ popisuje Petra Fišerová. Nyní má stanice již vytvořen projekt renovace, ve kterém by na řadu při
šly 
i prostory s expozicemi pro veřejnost.

„Byli bychom moc rádi, kdyby se projekt podařil do dvou let zrealizovat,“ dodává Petra Fišerová. Stanice se stará o řadu rozdílných živočichů. Na naší pouti mezi kotci potkáváme labutě, havrana hrůzně klapajícího zobákem i rozmanitou řadu mláďat drobného ptactva. Kromě toho stanice nejčastěji přijímá zajíce, ježky, ale i divočáky, srnčí, výjimečně i jelení zvěř.

„V Praze žije rozmanité množství zvířat. To je dáno pestrými přírodními podmínkami, které tu mají. Praha je bohatá na typy biotopů, máme tu parky, sídliště, Vltavu a řadu dalších. Zároveň je součástí migračních cest řady živočichů,“ popisuje pražskou situaci vedoucí ošetřovatelka stanice. Čím víc živočichů, tím větší nebezpečí.

Vysoké riziko konfliktů 

„Zároveň je tu velké množství lidí, což zvyšuje riziko konfliktů,“ komentuje Zuzana Pokorná. Potíže způsobuje i neznalost lidí. „Pražští obyvatelé žijí už poměrně odtrženi od přírody. Naší druhou stěžejní činností je tak osvěta, jezdíme například do škol a prezentujeme naši činnost,“ popisuje Petra Fišerová. Tradičním pražským problémem jsou zranění labutí.

„Jejich nejčastější zranění způsobují troleje, mosty, rybářské sítě, ale samozřejmě také ohňostroje,“ vyjmenovává ošetřovatelka. V jednom z kotců momentálně pobývají dvě labutě, samec a samice. Samec utrpěl zranění hlavy a samici musela být amputovaná noha.

„Samec je u nás už půl roku, oba ale budou vypuštěni zpátky do přírody, naší snahou je zkrátit jim pobyt 
u nás na co nejkratší možnou dobu,“ dodává hlavní ošetřovatelka stanice Zuzana Pokorná.

(Jana Kašparová)

Čtěte také: Kabinet se bude zabývat povinným nahlašováním útulků i chovů psů