Kliknutím zvětšíteAreál městské záchranné stanice pro volně žijící živočichy nad Prokopským údolím u vchodu příliš nepůsobí jako místo, kde se aktuálně kurýruje přes sedm stovek zvířat. Řada unimobuněk připomíná spíše zázemí stavby.
Jedenáctka zdejších zaměstnanců a dvacítka brigádníků jsou evidentně „srdcaři“, kteří odvádějí v tvrdých podmínkách za skromný plat víc, než musejí. „V noci funguje vždy někdo z nás jako pohotovost na telefonu. Stanice je ale zavřená. Naše pečovatelky si proto dobrovolně berou domů mláďata, která potřebují časté krmení. A ráno se s nimi vracejí do práce,“ zmiňuje nadšení kolegů vedoucí Václav Nejman.
Vedením města už „odklepnutá“ nová stanice by měla přinést personálu dramaticky důstojnější a komfortnější podmínky pro práci. Počítá se mimo jiné právě s nonstop provozem, rehabilitačními výběhy a voliérami nebo dnes neexistující trvalou veterinární ordinací s operačním sálem.
Vizualizace nové stanice
Stávající stanice, provozovaná firmou Lesy hlavního města, přijímá živočichy mnohdy v beznadějném stavu. Časté jsou případy labutí poraněných o troleje, ježků o sekačku, srnek sražených autem, ptačích mláďat vypadlých z hnízda… Přes devadesát procent zranění vzniká podle Nejmana lidskou činností. A přežívá zhruba šedesát procent přijatých pacientů.
Objevili se bobři i vydry
V jejich víc než stočlenné druhové skladbě v posledních letech přibývá holubů, zajíců, muflonů, divokých prasat atd. Úplně nově se pak objevili bobři a vydry. Pracovníci stanice si přibývající pestrost „klientů“ vysvětlují kvalitou životních podmínek v metropoli. „Na první dojem to může působit jako paradox, ale v Praze je například mnohem méně pesticidů než za městem. A také méně rostlinných monokultur. To samozřejmě živočichy, často citlivé na složení potravy, přitahuje,“ komentuje trend Václav Nejman.
Stanice, která šíří po internetu osvětu třeba o správném krmení labutí, eviduje meziroční nárůst přijatých živočichů i telefonátů. Letos už jich bylo kolem 17,5 tisíce, což je o třetinu víc než loni.
To znamená, že většina kontaktů nevede k příjmu zvířete. Často postačí odborná konzultace, pracovníci stanice případně „jen“ vyjedou do terénu a živočicha přemístí. „Těší mě, že se daří zvyšovat povědomí Pražanů o činnosti záchranné stanice, protože jejich součinnost je pro záchranu divokých zvířat zcela nezbytná,“ dodává náměstek primátora Petr Hlubuček.
31
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
