Sobotní lezecké dobrodružství málem skončilo tragédií. Dvě cizinky, které uvízly na skále v Prokopském údolí, museli zachránit hasiči. Tyto případy může vyřešit nový projekt hlavního města. Pokud by totiž kolemjdoucí chtěl zavolat pomoc a netušil, kde se přesně nachází, může využít bod záchrany.

Tedy žlutou tabulku s kódem, pod kterým se skrývají GPS souřadnice. Není ale třeba si žádná čísla ani písmena pamatovat či je opisovat. S orientací pomohou operátoři na tísňové lince. „Mají systém dotazů, které volajícího nasměrují k nejbližšímu bodu záchrany, na základě kódu ho pak najdou,“ upřesnil ředitel pražských hasičů Roman Hlinovský. 

Červený lom v Prokopském údolí v Praze.
KRÁTCE: Prokopské údolí se dočká péče

Když volat o pomoc nestačí 

Metropole má téměř tři tisíce hektarů lesů a luk. V řadě z nich je snadné se ztratit. Obzvlášť v letních a podzimních měsících, kdy řada Pražanů vyráží například na houby. Určit přesné místo ve chvíli, kdy se člověk dostane do stresové situace, tak vůbec nemusí být snadné. „Operátoři tísňových linek téměř každý den narážejí na to, že volající o pomoc nedokážou popsat, kde se nacházejí. Důvodem bývá stres a neznalost prostředí,“ popsal Hlinovský. Díky tabulce tak člověk nemusí své okolí složitě popisovat.

Celkem 29 destiček rozmístili lesníci v porostech, které vlastní Praha. „Jsou například v Krčském lese, v Modřanech či v Klánovicích,“ vyjmenoval ředitel Lesů hlavního města Vladimír Krchov. Konkrétní lokality vytipovaly Lesy pomocí metodiky sestavené hasiči. Například v Divoké Šárce jsou umístěné tři body. „Šárka je druhý největší kompaktní celek po Krčském lese. Jinak je obvykle v jednom lese jeden bod, pokud možno přibližně uprostřed porostu či tam, kde se potkávají cesty,“ uvedl Krchov.

Ilustrační foto.
Turisté se na krizovou linku ministerstva obracejí kvůli spojům

Lokalita musí splňovat množství kritérií 

Do budoucna se počítá s dalšími tabulkami. Na místa, kde by měl takový bod být umístěný, může upozorňovat i veřejnost. „Až se nám sejde více podnětů, posoudíme je a odešleme hasičům, kteří zhodnotí, zdali odpovídají metodice,“ vysvětlil Krchov.

Lokalita, kde by se destička mohla umístit, ale musí splňovat množství kritérií. Jedním například je, aby prostor hojně navštěvovali lidé, nebo že se k místu musí jednoduše dostat technika. Proto se nenacházejí přímo uprostřed neprostupného lesa.

Sloupy veřejného osvětlení, ale i moderní technologie 

S lokalizací lidí v ohrožení pomáhají integrovanému záchrannému systému v metropoli také speciální štítky připevněné na všech sloupech veřejného osvětlení. V Praze je takových tabulek okolo 100 tisíc. Jde o číslo na hliníkovém štítku, umístěné přibližně ve výši očí na straně sloupu směrem do vozovky. „Záchranka ročně eviduje přes tisíc zásahů lokalizovaných právě díky nim,“ uvedla tisková mluvčí záchranářů Jana Poštová.

Nejčastěji zdravotníci vyjíždějí na vytížené dopravní komunikace, jako je Městský nebo Pražský okruh. „Jedná se ale i o zásahy v parcích a podobně, od nehod přes kolapsy či poruchy dýchání,“ vyjmenovala Poštová. Kromě toho se pražským zdravotníkům stala v poslední době osvědčeným pomocníkem mobilní aplikace Záchranka. Ta zasílá na příslušnou stanici přesné souřadnice volajícího. „Výhodou je funkčnost na jakémkoli místě v Česku, bez ohledu na dostupnost sloupu veřejného osvětlení,“ dodala mluvčí. Záchranáři letos díky ní vyjeli už k 80 případům.

Ilustrační foto.
Budoucí letecké záchranáře z čínské Šanghaje zaškolí v Praze

Odkud si Pražané zavolají o pomoc. Infografika. Zdroj: Redakce