Koně dnes byli do Kbel převezeni ze stanice v Dolním Dobřejově. Klisna Rosina si ale v transportní bedně lehala. „Bylo velké riziko, že ten její transport bude ještě komplikovanější, než jsme zvyklí," vysvětlil Bobek s tím, že Barča byla připravena jako náhradnice právě pro případ takových to komplikací a musely se jí jen aktualizovat dokumenty pro převoz. Spolu s Barčou odletěly do Mongolska také klisny Lotusz, Spange a Jácint.

Při nakládání z nákladního auta do letadla muselo každou bednu táhnout po plošině deset pracovníků zoo. Neklidným koním, kteří byli jen lehce utlumení, mezi tím stříkali malými průzory do přepravky feromony, aby se ještě víc uklidnili.

Letadlo nyní míří do Kazaně. Další přistání bude v Novosibirsku. Na nezpevněné ploše letiště v mongolském Bulganu přistanou koně v úterý v 08:35 středoevropského letního času. Poté je ještě čeká mnohahodinová jízda v autech do aklimatizační obory v národním parku Gobi B. Zde pobudou asi půl roku než budou vypuštěni do volné přírody.

Stanice v poušti Gobi má pro návrat zvířat do přirozeného prostředí mimořádný význam, protože leží asi 70 kilometrů od míst, kde byli v roce 1968 poslední divocí koně pozorováni. Právě sem byli koně Převalského z Prahy převáženi už dříve.

Převoz koní vyjde podle Bobka asi na 900.000 korun, což je prý díky spolupráci s armádou jen zlomek komerční ceny. Tuto částku zoo uhradí ze sbírky na koně Převalského, ale také z darů sponzorů.

Zoo Praha je jedním z hlavních organizátorů mezinárodních převozů koní do jejich původní vlasti. Čtyři klisny poslala zoo do Mongolska také loni v červenci a další čtyři předloni. Jedna z klisen přepravených v roce 2011 už má hříbě a spolu s další českou klisnou je znovu březí. Skupinku koní přepravenou loni bude brzy možné sledovat online, jsou totiž označeni satelitními vysílači.

Ve volné přírodě byl kůň Převalského, poslední divoký kůň vůbec, vyhuben před 40 lety. Pražská zoo se v chovu koní Převalského, kterého má i ve svém znaku, velmi angažuje a od roku 1959 vede celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu. Podsaditého hnědorezavého koníka s krátkou hřívou a světlým pruhem na zádech objevil kolem roku 1860 v mongolské stepi ruský generál N.M.Prževalský a jeho první exempláře začaly spásat pražskou trávu již v roce 1932.

Aby byla záchrana koní efektivní, zoo se spolu s Českou rozvojovou agenturou v jihozápadním Mongolsku zaměřuje také na pomoc místnímu obyvatelstvu. Opravila se zde proto například nemocnice a podporu dostala i místní společnost na výrobu plsti.