VYBERTE SI REGION

Změní se magistrála v bulvár podobný těm v Paříži?

Staré Město - Představte si, že by se Severojižní magistrála změnila v městský bulvár. Jak?

16.9.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jan Handrejch

Jednoduše. Jízdní pruhy, kterými denně do centra metropole tečou desetitisíce aut, by se zúžily, chodníky rozšířily a na jejich krajích vyrostla stromořadí s lavičkami pro odpočinek. Ošklivá dálnice v centru by zmizela.

Její okraje by oživily kavárničky s posezením, které jsou třeba v pařížských ulicích úplně běžné.

Podle představitelů sdružení Auto*Mat to není až tak nereálná představa.

Studii, kterou včera představili veřejnosti, si v roce 2009 zadalo dokonce hlavní město. Jejími výsledky se ale nezabývalo.

„Studie došla k závěru, že je možné magistrálu přeměnit v městský bulvár a nejméně o čtvrtinu snížit její kapacitu. Ke zklidnění a zlidštění prostoru má přispět zúžení vozovky, odstranění připojovacích a odbočovacích pruhů, umístění desítek nových přechodů pro chodce či také výsadba stromořadí,“ vyjmenoval Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat zásahy, které by mohly magistrále přidat na lidskosti.

Studie paradoxně označila zahloubení části magistrály pod zem jako neekonomické a neekologické řešení.

Přitom před několika lety podepsala Praha se státem memorandum na zahloubení části magistrály v okolí Národního muzea pod povrch země.

"Náklady by se pohybovaly kolem osmi miliard korun. V tunelech by se zadržovaly exhalace, které by pak neúměrně zatěžovaly Prahu 2 a trpěly by Čelakovského sady,“ zdůvodnil Filler jeden ze závěrů studie.

Inspiraci studie našla i v pařížských bulvárech

„Ulicí Saint Germain v Paříži projede denně 30 tisíc automobilů. A přesto je to ulice, kde Pařížané žijí. Okolo ní jsou vysázené stromy, prostorné široké chodníky mohou využít lidé k posezení na lavičkách a spoustu místa zaberou i kavárny,“ popsal nezávislý urbanista Ivan Lejtar.

Podle něj je špatné, když lze z Ústí nad Labem dojet na Václavské náměstí a zaparkovat.

„V řadě evropských měst se doprava v centru maximálně reguluje. V případě magistrály je nutné, aby se to stalo co nejdřív,“ doplnil Lejtar.

Iniciativa Auto*Mat by dokonce uvítala i zavedení mýtného. „Regulace počtu automobilů v památkové zóně je prostě nutností,“ domnívá se Filler.

Jak se na závěry analýzy tváří město? Primátorův náměstek pro dopravu Karel Březina (ČSSD) by dílčí kroky v regulaci magistrály uvítal. Zavedení mýtného ale vidí jako hodně předčasný krok.

Na investice nejsou peníze

„Postupné zklidňování magistrály máme v programovém prohlášení. Co se týče zahloubení širokoproudé silnice pod zem, domnívám se, že memoranda se dají vzhledem k ekonomické situaci ve státní pokladně snadno zpochybnit. Jednoduše, stát v současnosti nemá na tyto investice peníze,“ domnívá se Březina, který se myšlence mýtného nebrání.

„Je nutné ale nabídnout řidičům objízdnou trasu a to v současnosti, když ještě nestojí Blanka, nelze,“ dodal Březina.

Pokud tedy mýtné Praha zavede, bude to nejdříve po dostavbě tunelového komplexu Blanka.

Čtěte také: Magistrála v tunelu pod zemí? Nejspíš ne

Autor: Jitka Eisenhammerová

16.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Radmila Kleslová.

Případ odměn pro Kleslovou trestným činem nezavání

Adresátkou pohlednice zachycující Bärengraben a odeslané z Bernu 9. dubna 1937 byla Velevážená paní pí. Dr. Baborová-Čiháková, choť továrníka

Před 140 lety se narodila první žena, která promovala v Karolinu

Jak být v práci 40 hodin týdně a nezbláznit se

Pracujete často deset hodin denně a přesto stále nestíháte? Pak si potřebujete lépe naplánovat pracovní den a využívat čas efektivněji. Za 40 hodin týdně byste měli pohodlně zvládnout náplň práce, pokud ji děláte správně. Jak na to, radí experti na efektivitu práce.

Před 50 lety zemřela spisovatelka Marie Majerová

Praha -  Po léta byla režimem prezentována jako neochvějně socialistická spisovatelka, což zejména po válce také byla. Marie Majerová, která zemřela před 50 lety, 16. ledna 1967, v nedožitých 85 letech, působila též jako novinářka bojující za práva žen, ale proslula i jako femme fatale avantgardních umělců. V mládí byla jejím krédem svoboda a volná láska, pak uvěřila v komunismus. Jako zotročující síly viděla kapitalistický systém i nerovnost pohlaví.

Uměleckým šéfem Dejvického divadla je Martin Myšička

Praha - Se sedmnácti inscenacemi v repertoáru a s Martinem Myšičkou jako novým uměleckým šéfem vstoupilo do nového roku Dejvické divadlo v Praze. Dosavadní šéf Michal Vajdička do Dejvic nastoupil v září 2014, se souborem ale spolupracoval už od sezony 2011/2012 jako režisér inscenací Ucpanej systém a Racek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies