Centrum od března tohoto roku funguje a skupina tamních dobrovolníků bez jakýchkoliv finančních prostředků od státu pořádá například jazykové kurzy a řadu dalších pravidelných i jednorázových akcí. Nyní se však Klinika opět dostala do střetu.
Tentokrát s místními obyvateli, kteří proti ní sepsali stížnost, a také se zastupitelem trojky za Stranu svobodných občanů Mojmírem Mikulášem. Ten nedávno uvedl, že se na něj obracejí občané Prahy 3 s tím, že mají podezření, že v objektu přebývají osoby, které jsou v republice ilegálně. Podle zástupců centra je proti jejich dalšímu setrvání v objektu i vedení radnice třetí městské části, které to však popírá.
„Hlavním podnětem pro otevření tématu Klinika byl dopis, který podepsalo šedesát občanů z blízkého okolí. Ti si stěžovali opakovaně na hluk, zejména při pravidelných koncertech. Dále třeba na rozdělávání ohňů na zahradě v době, kdy budova nebyla připojena na vodovodní řad. Obecně i na to, že budova je využívána v rozporu s kolaudačním rozhodnutím. Kromě této hromadné stížnosti mi chodí ještě emaily od lidí, kteří mají obavy z některých osob, které v budově viděli," uvedl Mikuláš.
Materiální pomoc pro uprchlíky
Klinika se totiž v poslední době jako jedna z prvních v Praze zapojila do materiální pomoci pro uprchlíky. Někteří místní obyvatelé tak měli obavu, aby se v prostorách Kliniky náhodou nějací uprchlíci ilegálně neskrývali. Podle člena iniciativy Arnošta Nováka je to však nesmysl. Uprchlíci sice sporadicky v centru přespávali, ale šlo o ty, kteří již prošli českým systémem.
„Kritika se nezakládá na pravdě. Nechali jsme tam přespat lidi, kteří byli propuštění z detenčních středisek. Poskytli jsme jim oblečení, jídlo a prostředky na cestu. Ale nebyli to ilegální imigranti, šlo o lidi, kteří se ocitli na Hlavním nádraží bez prostředků po propuštění z detenčních středisek a měli týden na to, aby opustili Českou republiku," vysvětlil Novák.
Doplnil, že bezprostředně potom, co Mikuláš zveřejnil svůj text, pod kterým se na internetu objevily výhružky směrem k iniciativě, někdo prohodil oknem Kliniky dlažební kostku. „To podle nás asi nebude náhoda," míní.
Současná smlouva vyprší v březnu
Vzhledem k tomu, že Praha 3 budovu Kliniky nevlastní, má radnice v rozhodování o jejím osudu jen malé slovo. Mikulášovi se hlavně nelíbí, že zastupitelstvo koncem loňského roku vydalo prohlášení, ve kterém deklarovalo Klinice svoji podporu.
„Já pouze chtěl na některém z příštích jednání zastupitelstva oslovit kolegy a zeptat se, zda zastupitelstvem vyjádřená podpora z prosince 2014 komunitnímu hnutí Klinika i po roce zkušeností platí, případně o tom nechal hlasovat," vysvětlil, proč znovu téma Kliniky otevřel.
Podle mluvčí radnice trojky Ivy Vojtkové řešila městská policie Kliniku od března celkem jedenáctkrát. „Z toho osm stížností bylo na hlasitou hudbu a tři na otevřený oheň," dodala.
Další stížnost na hluk a nepořádek
Kromě toho dorazila na třetí městské části trojky zmíněná stížnost několika desítek lidí, kteří si rovněž stěžovali na hluk, nepořádek a podobně. „Na jejím základě jsme vyzvali Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), aby stížnosti prověřil," sdělila Vojtková. Právě tato státní instituce má totiž zchátralý objekt ve správě.
„V prostorách budovy jsme provedli několik kontrol, a to i na základě podnětů, které nám předala městská část Praha 3. Při těchto kontrolách jsme nezjistili jakékoliv porušení platných zákonů nebo smlouvy o výpůjčce. Dále jsme si vyžádali vyjádření Policie ČR ohledně této budovy a ani ta nezjistila při svých kontrolách žádné porušení zákona," uvedl mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.
Doplnil, že smlouva, na základě které Klinika momentálně funguje, skončí v březnu. O objekt má kromě iniciativy zájem Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Otázka další budoucnosti budovy je nyní předmětem jednání, a to jak s GIBS, tak i s Prahou 3.
Podle Nováka se radnice trojky a specificky místostarosta Alexander Bellu pokouší tlačit na ÚZSVM, aby komunitě v březnu smlouvu neprodloužila. „My proto budeme jen rádi, když se věc bude na zastupitelstvu řešit, protože se alespoň ukáže, kdo proti nám stojí," uvedl.
Nestandardní situace s budovou
Zaujatá je podle něj i stížnost, na kterou se odvolává zastupitel Mikuláš. „Organizuje ji podnikatel pan Stomé, kterému patří pozemky na Žižkově a i část zahrady Kliniky. Je to podle nás jenom záminka, jak se nás zbavit," sdělil s tím, že radnice podle něj vnímá jenom negativní podněty a naopak ignoruje podporu, které se iniciativa na Žižkově těší.
Podle místostarosty třetí městské části Alexandra Bellu není pravda, že by radnice tlačila na to, aby Klinika musela skončit. Uznal nicméně, že současnou situaci s budovou považuje za nestandardní. „Já proti Klinice nijak nebojuji, ale domnívám se, že by budova měla být rekonstruována a následně buď užívána státem, nebo dána do výběrového řízení," uvedl s tím, že objekt podle něj možná ani nesplňuje statické požadavky a mohl by být nebezpečný.
Dodal, že jednání s ÚZSVM probíhají jenom tak, že se ředitelky úřadu Kateřiny Arejmu opakovaně ptají, co bude s budovou dál. „Konkrétní odpovědi jsem se zatím nedozvěděl," zakončil Bellu.
Stručná historie iniciativy KlinikaV prosinci roku 2014 pět let opuštěnou bývalou polikliniku v Jeseniově ulici v Praze, kde se scházeli bezdomovci a narkomani, obsadili aktivisté loni s cílem založit kulturní centrum.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který má budovu ve správě, je po krátkých jednáních vyzval, aby objekt vyklidili. Aktivisté tak neučinili a do věci se vložila policie. Její zásah vyvolal silné protesty veřejnosti, svoji podporu iniciativě vyjádřil i ministr financí Andrej Babiš a zastupitelstvo Prahy 3.
ÚZSVM nakonec na základě soutěže Klinice objekt bezplatně zapůjčil. Budova je však stále přislíbena Generální inspekce bezpečnostních sborů. Současná smlouva s Klinikou vyprší v březnu a o dalším využití objektu se nyní jedná.
Čtěte také: V Praze je spousta opuštěných domů, které si zaslouží zasquatovat