VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Žižkováci brání nákladové nádraží

Žižkov – Petici za zachování Nákladového nádraží Žižkov podepsaly již téměř čtyři tisíce Pražanů. Kdo by čekal, že mezi signatáři petice jsou zejména starší lidé, mýlil by se. Dokladem toho byla včerejší veřejná diskuse o plánované zástavbě území nákladového nádraží v žižkovském kině Aero, jíž se zúčastnili většinou mladí lidé.

29.3.2011
SDÍLEJ:

Architekt Zdeněk Lukeš seznámil s příklady revitalizace industriálních památek ve světě.Foto: Deník/Jan Horák

Na ploše nádraží by chtěli tři investoři, z nichž největší je Sekyra Group, postavit byty a kancelářské plochy, zastoupeny by měly být i služby a dokonce i škola. „Pokud nebude mít Nákladové nádraží Žižkov investora, stane se jenom problémem jako jakýkoliv jiný drážní domek," řekla na odpoledním setkání starostka Městské části Praha 3 Vladislava Hujová. Podle ní by se do prostor nádraží mohli stáhnout drogově závislí nebo lidé bez domova.

V tom jí ale výrazně oponoval historik architektury Zdeněk Lukeš. „Je nesmysl, že by se tam stahovali bezdomovci, pokud je mi známo většina vnitřních prostor je stále ještě pronajata a nějakou formou využívána. Do doby, než by se začalo s revitalizací nádraží, by stačilo těmto dosavadním nájemcům prodloužit smlouvy,“ řekl Lukeš. Podle něj je také nesmyslné požadovat, aby nádraží mělo jediný nový účel využití. „Je to budova pro multifunkční využití, stejně jako celá plocha nádraží,“ zdůraznil Lukeš.

Dosavadní argumenty developera Sekyra Group zopakoval ve svém vystoupení jeho ředitel pro development Leoš Anderle. Podle něj je rozhodující prodloužení Olšanské ulice v linii uvažovaného bulváru a následně i budoucí tzv. Jarovské spojky. Dosavadní průzkumy ukazují, že nárůst automobilové dopravy v ulicích Koněvova a Vinohradské dosáhne za deset let až padesáti procent a bez nové komunikace se dopravní situace v této oblasti Žižkova stane neudržitelnou. Anderle ale současně zdůrazňoval, že pro Sekyra Group by bylo výhodnější zastavění plochy nádraží bez prodloužené Olšanské ulice, protože na bytové domy by zbylo více místa.

Návrhy studentů

S největším zájmem se mezi účastníky diskuse setkala prezentace architekta Jana Aulíka z fakulty architektury ČVUT Praha, který v ní seznámil s některými návrhy svých studentů na téma revitalizace žižkovského nákladového nádraží. Návrhy studentů sahaly od minimalistických úprav funkcionalistické budovy nádraží až po odvážná architektonická řešení s nástavbami a vestavbami, ale přesto zachovávajícími duch stavby a úctu k jejím tvůrcům, architektům Karlu Caivasovi a Vladimíru Weissovi.

Dnes má o výstavbě čtyřproudé komunikace v ose stávající Olšanské ulice jednat zastupitelstvo Prahy 3.

Hlavními cíli iniciativy Tady není developerovo je zachování budovy, její ekonomická analýza a nalezení vhodného využití budovy. „Cílem je také definice dopravního řešení, aby komunikace mohla být vedena mimo Nákladové nádraží Žižkov, definice požadavků na investora a vyhlášení mezinárodní soutěže na využití lokality," řekl Matěj Stropnický z iniciativy. Zároveň upřesnil, že iniciativa nechce budovu žádným způsobem konzervovat, ale chce usilovat o její využití způsobem důstojným 21. století.

Architekty je nádraží ceněné jako jedinečný funkcionalistický komplex, což zdůraznili předseda Klubu za starou Prahu Richard Biegel a historik architektury Rostislav Švácha.

Areál nákladového nádraží na pražském Žižkově se nachází mezi Olšanskými hřbitovy a Ohradou. Autory projektu budovy jsou Karel Caivas a Vladimír Weiss. Stavbu v letech 1931 až 1936 realizovala firma Karla Skorkovského, Bohumila Belady a Františka Strnada. Nádraží mělo odlehčit železniční dopravě v Praze, a to odklonem nákladních vlaků z centra. Sloužilo především k překládce zboží na nákladní automobily a byly tam i chladicí boxy na uložení potravin. Provoz nádraží skončil v roce 2002. Developeři a České dráhy chtějí na jeho místě postavit novou obytnou čtvrť až pro 15 tisíc lidí.

O zanesení nádraží na seznam kulturních památek usiluje už od roku 2003 Klub za starou Prahu. Příslušné řízení, které spadá do kompetence ministerstva kultury, se ale rozeběhlo teprve loni v květnu. V prosinci 2010 rezort prohlásil komplex historických nádražních budov, jejichž vlastníkem jsou České dráhy, za kulturní památku. Vedení radnice Prahy 3, České dráhy i developeři jsou však proti. Developerská společnost Žižkov Station Development, která v areálu hodlá stavět, však chce objekt nádraží srovnat se zemí, a proto jménem majitele budov a pozemků pod nimi podala proti rozhodnutí ministerstva rozklad. Rozhodnutí ministra kultury se očekává v dubnu.

Čtěte také: Sekyra Group: Plán B pro Žižkov nemáme

Autor: Jan Horák

29.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete.
AUTOMIX.CZ
54

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

O šikovné české ručičky je opět zájem. Opravny jsou zpět

Praha - Opravny a opravárny zažívají velký návrat. Recyklace odpadů se stala pro lidi přirozeností, nyní začínají přemýšlet, jak množství odpadu minimalizovat. Vyhledáním opraváře šetří nejen přírodu, ale někdy i peníze. 

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Praha – Neúnavná občanská iniciativa může slavit úspěchy. Ve Staré Krči se právě díky úsilí místních podařilo prosadit zřízení nového přístřešku u autobusové zastávky Nad Havlem. Radní Prahy 4 pro oblast územního rozvoje Alžběta Rejchrtová (Trojkoalice/Zelení) v té souvislosti ocenila roli aktivních občanů v čele s Vladimírem Hroudou.

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Senát dnes vzal na vědomí stanovisko své volební komise, že Srp jako bývalý člen předlistopadové komunistické strany nesplňuje zákonnou podmínku spolehlivosti. O Srpově nominaci do rady tak horní komora ani nerozhodovala. Srp se jednání Senátu nezúčastnil.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení