VYBERTE SI REGION

Ženy tvoří pětinu lidí bez domova. Nejvíce trpí násilím

Praha - Nejenom ztráta střechy nad hlavou stěžuje život ženám bez domova. Největším problémem, se kterým se na ulici setkávají je násilí. Zažila ho téměř každá. Co všechno tyto ženy prožívají, a jak vidí svůj život na ulici, přibližuje současná výstava s názvem Můj svět bez domova.

11.3.2016
SDÍLEJ:

Růžena zažila násilí na vlastní kůži. Na výstavě s názvem Můj svět bez domova prezentuje čtyři panely fotografií, které pořídila za poslední tří roky. Celkem v Národní technické knihovně v Praze vystavuje jedenáct autorek.Foto: DENÍK/Václava Burdová

Vystavené fotografie během posledních tří let pořídily samy ženy bez domova. Výstavu doplní připravovaná kniha jejich životních příběhů. Celý projekt vznikl z iniciativy organizace Jako doma, která upozorňuje na genderové aspekty bezdomovectví ve spojení s výzkumnou prací autora Rada Bandita.

„Uvědomil jsem si, jak traumatizující bezdomovectví je. Často mluvíme o tom, že lidé bez domova mají určitá traumata, která si přinášejí do života, a proto skončí na ulici. Myslím si, že bezdomovectví samotné je traumatizující. Měli bychom si uvědomit, že jde o něco, s čím společnost musí bojovat. Být na ulici ubližuje člověku natolik, že se sám těžko zvedá," uvedl k projektu Bandit, který vedle výstavy připravuje knihu s příběhy a fotografiemi zúčastněných žen.

Samotná myšlenka rozdat ženám bez domova fotoaparáty a sledovat život jejich očima vznikl před třemi roky. „Při jednom výletu jsme ženám rozdali jednorázové fotoaparáty. Když jsme fotky vyvolali, uviděli jsme víc, než jsme si dokázali představit," popsala Lenka Vrbová z organizace Jako Doma.

Jak se schodují Rad Bandit i Lenka Vrbová, o životech žen bez domova se toho moc neví. Nejen z tohoto hlediska se proto jedná o ojedinělý projekt, skrze který se může společnost o ženách bez domova dozvědět více. „Cílem se stalo upozorňovat na ženské bezdomovectví. Moc se o něm neví, neexistují data nebo výzkumy. Těžko se pak ženám pomáhá, nevíme, co by potřebovaly," doplnila Lenka Vrbová.

Jednorázové analogové fotoaparáty

Sběr fotek probíhal tři roky. Ženy, které se zapojily, obdržely jednorázové analogové fotoaparáty. Až do vyvolání fotky tak nevěděly, jak přesně finální snímky budou vypadat. Pro většinu z nich bylo setkání se svými obrázky přímo na výstavě silným zážitkem. Na úterní vernisáž výstavy, která potrvá do pátku 8. dubna v Národní technické knihovně se dostavila pětice z nich.

„Když po dlouhé době koukám na tyto fotky, běhá mi mráz po zádech. Po čase zjišťuji, že polovina vyfocených věcí už neexistuje neexistuje domov, který jsme měli, není tu člověk, kterého jsem měla ráda, měli jsme společný život, neexistuje práce, kterou jsem měla," popisuje jedna z fotografek Růžena.

Na ulici žije už tři roky. Na fotografiích se podle svých slov snažila zachytit vše, co má ráda, svůj domov, lidi, zvířata a práci. „Tohle je garáž, ve které bydlím. Velice děkuji majiteli, který mě zde nechává přespat. Mám zde všechno, prostory na hygienu, teplo. Nebýt toho, nedosáhla bych mnoha věcí. Jsem za to vděčná," popsala.

V současnosti pracuje na FAMU jako pomocná síla v kuchyni. Zatímco na fotografiích zachytila spíše příjemné okamžiky, do připravované knihy se svěřila i se stinnou stránkou života na ulici. „V knize budou věci, které bych jinak nikdy nikomu neřekla. Bude tam týrání, ubližování, všechno," popsala Růžena.

Z výstavy s názvem Můj svět bez domova v Národní technické knihovně v Praze.

„Žena na ulici to má o mnoho těžší, než chlap. Být žena je slabina. Musí nabrat odvahu a bojovat. Hlavně, ať se nevrací tam, kde jí hrozí nebezpečí," vzkázala ženám, které potká podobný osud, jako ji.

S násilím se ženy bez domova setkávají velmi často. Potvrzují to i výpovědi ostatních žen, které se na výzkumném projektu podílely. Jednu z nich minulý týden téměř zavraždili. Malý stan, který mohou návštěvníci výstavy spatřit na jedné z fotografií už dnes nestojí. „V sobotu nás soused vypálil. Docela mě zamrazilo. Je štěstí, že jsem pod tím stanem nezůstala," popsala Helena.

Problémem je, že ženy často samy neví, na koho se v případě, že je někdo napadl, mohou obrátit. Služby pro lidi bez domova jsou většinou plné mužských bezdomovců, což může být pro raněnou ženu velká překážka.

„Představte si, že jste žena, poprvé se ocitnete bez domova a vejdete do místnosti, kde sedí u stolu 60 mužů. To je zkušenost, která je naprosto hraniční a ne každá žena ji ustojí. Akceptovat pomoc od služeb, které jsou mířeny hlavně na potřeby mužů, je pro ženy těžké," popsal situaci žen na ulici, které se běžně setkávají s fyzickým, verbálním i sexuálním násilím výzkumník Rad Bandit.

Bezdomovectví žen je skryté

Odhadnout, jakého množství lidí se tyto problémy týkají není jednoduché. Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2011 v Česku téměř dva a půl tisíce žen bez domova. Číslo je ale pravděpodobně nižší než realita. Ženy bez domova z výše popsaného důvodu často nevyužívají podpůrné služby.

Jejich bezdomovectví je proto skryté. Uvádí se, že z celkového počtu lidí bez domova je dvacet až dvacet tři procent žen. V Praze to mohou být až tři tisíce žen, které nemají stálou střechu nad hlavou.

Ženské bezdomovectví má svá specifika. Kromě toho, že je často skryté a že ženy trpí násilnými útoky, chybí jim mimo střechy nad hlavou také kontakt se svými dětmi. „Specifikem ženského bezdomovectví je trauma z toho, že se tyto ženy nemohou starat o své děti, které jim jsou z důvodu sociální situace odebrány a ony je pak těžko dostávají zpět," popsala Lenka Vrbová.

Podle výpovědí jednotlivých autorek fotografií by si všechny do budoucna nejvíce přály stálé zaměstnání, aby nemusely žít ve stresu, zda našetří na ubytování. Ocenily by také lepší přístup od lidí, kteří domov mají. „Každý by se měl zamyslet a neobracet se k bezdomovcům zády. Stačí zkusit alespoň dobrým slovem pomoci a usmát se na něj," uvedla své přání další z autorek Eva.

Čtěte také: I lidé, kteří mají dost peněz, lezou do kontejnerů. Vadí jim plýtvání jídlem

Autor: Václava Burdová

11.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Volby v Praze stejně jako v krajích? Zbytečné, tvrdí politolog

Praha -  Hlavní město je v českém správním systémem jakýmsi „kočkopsem" má pravomoci zároveň kraje i obce. Do pražského zastupitelstva se volí nikoliv v termínu krajských voleb, ale spolu s komunálními. V minulosti se proto opakovaně objevily návrhy sjednotit termín pražských voleb s těmi krajskými. Naposledy to poslanci navrhli v roce 2014. Podle politologa Petra Jüptnera je to však zbytečné.

Donald Trump a jeho oblíbené konspirační teorie

Deník Washington Post vybral oblíbená témata, kterými republikánský kandidát na prezidenta Spojených států Donald Trump šokuje s oblibou okolí. Většinou jsou založeny na spekulacích, nebo byly dávno vyvráceny.

Víno se v Praze pěstuje na 12,4 ha, o víkendu budou vinobraní

Praha - V hlavním městě se pěstuje vinná réva na 12,4 hektarech. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) jde o 12 míst, v posledních třech letech se výměra zvedla o pět procent. Letos se však plochy pražských vinic nerozšiřovaly. V pátek začínají na některých místech v Praze vinobraní, přes jarní mrazy a s nimi související ztráty by měla být úroda dobrá.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies