Zemědělské muzeum na Letné? Není tak dlouho, jak by se mohlo zdát

Zemědělské muzeum sice oslavilo letos již 120 let existence, ale ve svém současném sídle v impozantní funkcionalistické stavbě na Letné sídlí zatím „jen“ sedm desítek let.

Stejně jako Petřínská rozhledna či nedaleko od ní stojící pavilon, který dnes láká návštěvníky na zrcadlové bludiště, síň smíchu a působivé dioráma zobrazující dobývání Prahy Švédy na konci třicetileté války, má i Zemědělské muzeum svůj vznik spojen s Jubilejní zemskou výstavou v Praze konanou v roce 1891.

Muzeum vzniklo přímo na popud organizátorů výstavy, ze které po skončení akce směřovala řada předmětů do sbírek zakládaného muzea.

V prvních desetiletích bylo součástí Národopisného muzea, samostatnou institucí se stalo se v roce 1918. Zpočátku sídlilo v paláci Sylva-Tarrouca v ulici Na Příkopě, ale již na začátku dvacátého století se stěhovalo do letohrádku Kinských na Smíchově. Postupem času ale sílil tlak na výstavbu nové a především prostorné budovy. Sbírky předmětů souvisejících se zemědělstvím se totiž utěšeně rozrůstaly.

Sídlo okupantů

Ačkoli muzeum postupně založilo své pobočky v Opavě a Brně, vzhledem k rostoucímu počtu exponátů se mu stávaly stávající prostory v hlavním městě těsné.

V polovině třicátých let 20. století se kandidátem na umístění nové budovy stala Letná. Podle projektu architekta Milana Babušky byla postavena v posledních letech před započetím druhé světové války.

Nová a zároveň impozantní stavba se rychle dostala do hledáčku okupační armády, která ji rychle zabrala pro svoje potřeby. Bohužel, ani po válce se zde muzejní činnost nerozvinula na příliš dlouhou dobu. Už v roce 1950 se budova stala sídlem nově vzniklých projekčních organizací a muzeum se stěhovalo do zámku Kačina u Kutné Hory a do části zámku Konopiště.

Putování exponátů po zámcích pokračovalo i v pozdější době. Sbírky se přesouvaly například na lovecký zámek Ohrada u Hluboké nad Vltavou a na zámek Lednice na jižní Moravě.

Rozrůstající se muzeum však řešilo problém s nedostatkem místa prakticky neustále. Na přelomu 80. a 90. let sice získalo další prostory Na Janově hradě, Ve Valticích a Zdechovicích, ale o ideálním stavu nebylo možné hovořit. Nejen kvůli nedostatku prostor, ale i roztříštěnosti sbírek.

Přelomový rok 1984

Zlom nastal v roce 1994, kdy se Zemědělské muzeum konečně vrátilo do své původní budovy na Letné. Od té doby jsou zde postupně prováděny stavební úpravy, které mají za cíl napravit necitlivé zásahy z předchozích desetiletí.

Praha patří mezi města s velkou koncentrací muzeí, která, aby nalákala návštěvníky, se musí zaměřit nejen na svůj obsah, ale také atraktivní formu, jak ho prezentovat. V Zemědělském muzeu je tento přístup patrný z výstavních projektů posledních let.

Například v roce 2006 byla otevřena nová stálá výstava „Jede traktor“, která představuje 20 nejdůležitějších předmětů ze sbírky zemědělské techniky muzea. Interaktivní expozice je koncipována jako příběh, který provádí návštěvníky historií mechanizace práce zemědělců.

Až do konce prosince se koná největší výstavní projekt muzea v jeho historii, který se jmenuje „Co pamatuje strom a lidé zapomněli?“

Návštěvníci v rámci této expozice procházejí kmenem stotřicetiletého smrku. Součástí výstavy je také interaktivní venkovní expozice „O stromech a o lese“, umístěná v revitalizovaném muzejním dvoře.

Nově byla vybudována expozice „Dřinu strojům? Dřinu strojům!“. V kontextu s významnými českými i světovými událostmi je zde prezentován vývoj zemědělské techniky.

„Oceňuji, že do muzea můžu jít i s dětmi, protože moderně koncipované výstavy je nenudí a drží jejich pozornost,“ sdělila Petra Míčková z Letňan.

V muzeu jsou pořádány různé konference. Zajímavé téma přednedávnem otevřela veřejnosti přístupná akce nesoucí název „Farmářské trhy módní výstřelek, nebo vzkříšená tradice?“ Konají se zde i přednášky: například nedávno „Občas doma Peru cestování po latinskoamerické zemi.“

Muzeum se také soustřeďuje na spolupráci se školami a na svých pobočkách, tu pražskou na Letné nevyjímaje, pro ně připravuje edukativní programy. Občas se muzeum zapojí do akcí spojených s konkrétním svátkem či lidovým zvykem, jako například v listopadu, kdy se zde o víkendu uskutečnila slavnost nazvaná „Letenská husa a košt svatomartinského vína a selský víkend“.

JAN PUCI