„Rozhodnutí pana prezidenta mne překvapilo, protože ještě nedávno vetování zákona o střetu zájmů spíše vylučoval. Nechci tento krok hodnotit jako projev nějakého spiklenectví. ČSSD se s vetem vypořádá na schůzi Poslanecké sněmovny," sdělil Deníku ministr pro lidská práva a šéf vládní legislativy Jan Chvojka (ČSSD).

Čtěte také: ANO: "Lex Babiš" je zmetek, uvažujeme o Ústavním soudu

Právě Dienstbierův nástupce by měl ale zpytovat svědomí nejvíc. V obsáhlém právním odůvodnění vrácení zákona totiž prezident tepe především pasáže, které do něj dodatečně doplnili poslanci Jan Chvojka a Martin Plíšek (TOP 09). První se postaral o zákaz souběžného výkonu (nejen) ministerské funkce a vlastnictví periodického tisku či provozování rozhlasového a televizního vysílání. Druhý načetl pozměňovací návrh, podle něhož se ovládající osoba ve firmě, která zároveň sedí ve vládě, nesmí ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Plíškovo omezení by se navíc vztahovalo už na současné členy vlády, v čemž hlava státu spatřuje tzv. „nepravou retroaktivitu". Zeman normu napadá v mnoha bodech a uplatňuje na ni ústavněprávní zásadu proporcionality přiměřenosti.

Oříšek pro Rychetského soudce

Předpis znovu posoudí poslanci, ale vzhledem k tomu, že jeho senátní verzi podpořilo 125 z nich, je téměř jisté, že projde i napotřetí (zapotřebí je 100 hlasů). Andrej Babiš, ale nově i Miloš Zeman už avizovali, že v tom případě se obrátí na Ústavní soud, pro nějž to bude zajímavý oříšek. Prezidentovy argumenty jsou pečlivě promyšlené a dá se očekávat, že minimálně v některých bodech (například zákaz vlastnit jakákoli periodická média i pro obecní radní) se u ústavních soudců setkají s příznivou odezvou. Pohříchu o právní aspekt v tomto případě jde až v druhé řadě.

Miloš Zeman dosud vetoval jen pět zákonů (v jednom případě, kdy napravoval technickou chybu Senátu, uspěl), ale až nyní je kolem jeho stanoviska dusno. Jeho gesto totiž všichni vnímají jako otevřenou nabídku Andreji Babišovi ke spolupráci.

Čtěte také: Bělobrádek, Fiala: Sněmovna by veto Zemana u "lex Babiš" asi zvrátila

Ministr financí, šéf hnutí ANO a také jediný akcionář holdingu Agrofert, kam spadá i mediální dům Mafra (Lidové noviny, Mladá fronta DNES, Rádio Impuls, televize Óčko), novelu zákona o střetu zájmů od počátku vnímal jako útok na svoji osobu. „Já to nepochybně vyřeším, nebojte se. Korektní by ale bylo, kdyby se neměnila pravidla za pochodu. Mohlo se počkat s účinností na leden 2018. Možná pak už ve vládě nebudu, tak jsem si všechno mohl nechat a nic nemusel převádět. Takhle mi to jen způsobí škodu a náklady. Je to protiústavní a já se budu bránit," řekl Deníku v den, kdy sněmovna schválila senátní verzi zákona. Proti tehdy byli jen poslanci za ANO, Okamurova SPD a několik nezařazených.

Andrej Babiš se zatím vyhýbá jasnému sdělení, zda jeho hnutí postaví vlastního prezidentského kandidáta. Udržuje Hrad v nejistotě tím, že sem tam utrousí poznámku o Martinu Stropnickém jako vhodném uchazeči. V současném rozložení sil platí, že pokud se Miloš Zeman rozhodne mandát obhajovat, ohrozit ho může jen soupeř, za nějž se postaví Andrej Babiš. Prezident sice může zdržovat jmenování nové vlády, ale pokud babišovci vyhrají o parník, nebude mít obstrukce o co opřít.

Zmatek v ČSSD

A tak jediný, zato obrovský otazník visí nad chováním ČSSD. Pokud si stále myslí, že Miloš Zeman je ideální levicový kandidát sociálních demokratů, pak si prohru ve sněmovních volbách zaslouží. „Rozhodnutí prezidenta je pro mě překvapivé. Vždy v minulosti Miloš Zeman zastával názor, že potřebujeme regulační mechanismy proti šedé ekonomice a zneužívání pravomoci veřejných činitelů. Není možné vyloučit, že motivace k jeho rozhodnutí souvisí s jeho nadstandardními vztahy, které v poslední době rozvíjí s Andrejem Babišem," naznačil změnu postoje předseda Senátu Milan Štěch. V podobném duchu mluvil na ústředním výkonném výboru ČSSD i ministr vnitra a první místopředseda strany Milan Chovanec. Premiér a šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka na Twitteru pouze napsal: „Veřejný zájem je nutno chránit. Ministři by neměli podnikat, ucházet se o veřejné zakázky a vlastnit média." To se Andrej Babiš s Milošem Zemanem asi opravdu lekli.

Kde se nectí pravidla, je třeba zákon, hájí "lex Babiš" Fiala
Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana vetovat novelu zákona o střetu zájmů dokládá sbližování prezidenta s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Uvedl to dnes šéf opoziční ODS Petr Fiala. V případě schválení novely by Babišovy firmy přišly o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Podle Zemana je předpis v rozporu s českým ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, zasahuje do svobody jednotlivce a jeho základních práv. Fiala míní, že tam, kde se přestanou ctít pravidla, je zákon potřeba.

"Dosud nikdy nedocházelo k takovému zneužívání výkonné moci k podpoře vlastního podnikání, jako se to děje nyní," uvedl Fiala v reakci na dnešní rozhodnutí prezidenta. Fiala přiznal, že jedním z důvodů přijetí novely je "Babišovo jednání", zákon je podle něj i tak univerzální.

"Není pro jednu osobu, ale platí pro všechny v podobném postavení. Zákon je potřeba tam, kde se přestanou ctít pravidla. Dříve se bylo nutno rozhodnout, zda budu podnikat, nebo se podílet na řízení státu. Dnes to respektováno není, společnost si proto svou ochranu před zneužíváním moci musí vynutit zákonem," uvedl Fiala.

"A co na to Agrofert: Díky za každé nové ráno s dotacemi :-)," reagoval na twitteru na veto předseda sněmovního klubu ODS Zbyněk Stanjura.