Zelené budovy zaplňují město

Víte o tom, že trávíme až 90 % času uvnitř budov? A že se v nich spotřebovává přes 40% veškeré vyráběné energie? Zamezit nechtěným únikům energetických zdrojů a zároveň se vypořádat se stále vzrůstajícími náklady na energie, to je požadavek na nové stavební technologie. Jednou z nich je také koncept nízkoenergetických staveb. Právě těchto budov totiž v metropoli neustále přibývá. Ať už se jedná o rodinné domy, bytové komplexy nebo firemní sídla.

„Nízkoenergetických a energeticky pasivních projektů pozvolna přibývá. Od roku 2020 se navíc dle evropské směrnice číslo 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (EPBD II) budou smět stavět pouze domy a byty s nulovou spotřebou,“ říká Barbora Kuklová z developerské společnosti JRD, která se zabývá nízkoenergetickým bydlením.

Směrnice o energetické náročnosti budov zavazuje členské státy EU nastavit minimální normy pro hospodaření s energií u nových a rekonstruovaných staveb. Nejedná se však pouze o elektrickou energii nebo energii potřebnou na vytápění, ale další úsporné úkony jako hospodaření s vodou, ohřev vody, větrání nebo ochranu proti přehřívání v letních měsících.

Energetická úspornost domu se v praxi vyjadřuje zejména hodnotou spotřeby energie na vytápění na metr čtvereční podlahové plochy za rok [kWh/m2.a]. Zatímco standardní domy mohou spotřebovat cca 100 kWh/m2.a a staré domy až 300 kWh/m2.a, nízkoenergetické domy pracují s méně než 50 kWh/m2.a. Pasivní domy jdou ještě dále a jejich spotřeba se pohybuje méně pod 15 kWh/m2.a.

Nový trend

„V dnešní době jsou lidé informovanější. Chtějí bydlet zdravě, komfortně a s nízkými provozními náklady. Nízkoenergetické a pasivní byty se dají označit za nový trend v bydlení,“ domnívá se Barbora Kuklová.

„Nemyslím si, že by to byl nějaký trend nebo boom ekologicky šetrných staveb. Počet lidí, kteří si takovou stavbu objednávají, stoupá pozvolna. Jedná se především o rodinné domy, které tvoří většinu našich zakázek,“ oponuje Vladislav Toulec ze studia TŠV architekti.

„Většina klientů, která k nám přijde, už primárně přemýšlí o nízkoenergetickém nebo pasivním bydlení. Celková bilance je taková, že zhruba 50 % našich klientů si nechává navrhovat úsporný dům, 25 % středně úsporný dům a zbývajících 25 % normální typ stavby,“ vypočítává architekt.

Přesto nové stavby šetrné k životnímu prostředí vyrůstají v Praze jako houby po dešti. Nízkoenergetické bytové komplexy najdeme v Dolních Měcholupech, Štěrboholech, Uhříněvsi, Velké Chuchli nebo Horních Počernicích.

Jejich nájemníci mají k dispozici kvalitní zateplení, rekuperaci tepla (zpětné získávání tepla při výměně vzduchu) nebo samostatné vytápění tepelnými čerpadly.

Úsporné bydlení nabízí i komplex loftů v osmé městské části. Součástí rezidenčního bydlení má být například retence dešťové vody či solární kolektory. Cena za loft 2+kk činí něco málo přes 2 400 000. Odhadová cena provozních nákladů pak činí 1550 korun za měsíc.

„Dá se říct, že díky nízkoenergetickému domu jsme paradoxně začali víc sledovat, co má v domácnosti jakou spotřebu. Začali jsme si všímat toho, kudy nám může utíkat teplo. Snažíme se i na ostatní spotřebě neplýtvat,“ konstatují manželé Marie a Zbyněk, kteří žijí společně se dvěma dětmi na okraji Prahy.

Počáteční vysoká investice, která činila přes pět a půl milionů korun za 102 m2, se jim prý vrátí v podobě nízkých měsíčních nákladů, které by neměly přesáhnout 1800 korun.

Firemní politika

Nejsou to však jen bytové prostory, které podléhají vzrůstajícímu ekologickému trendu. „Některé firmy, které jsou enviromentálně uvědomělé, prosazují při zadávání projektů také ekologické hledisko,“ podotýká Vladislav Toulec. Korporátní politiku, která šetří energie a harmonizuje pracovní prostředí , vyznávají například společnost PricewaterhouseCoopers, Vodafone nebo ČSOB. Velkou roli v jejich nízkoenergetických budovách hraje kromě dostatku světla a čerstvého vzduchu, třeba i zeleň v podobě nejrůznější atrií a teras s trávníky a keři. „Očekáváme, že do budoucna bude otázka spotřeby energie v budovách nabývat na stále větší důležitosti a ovlivní to i na celý realitní trh. Proto developeři musí s evropskými směrnicemi počítat při projektování svých budov již nyní, aby tyto byly konkurenceschopné s novými budovami postavenými podle nové směrnice,“ nastiňuje vývoj situace Lenka Šindelářová z poradenské společnosti DTZ.

Pro investora je tento postup v rámci dlouhodobého pronájmu prostor výhodný. Snáze obstojí na trhu. Také nájemce bude spokojenější, protože poplatky za služby se nevyšplhají tak vysoko.

„U standardních kancelářských budov se poplatky za energie a služby pohybují okolo 100-120 Kč (i s ohledem na vlastní spotřebu nájemce), u některých budov však až 180 -190 Kč za metr čtvereční a měsíc. U energeticky efektivních budov se díky nižší spotřebě energie celkové poplatky pohybují pod 100 Kč,“ vypočítává Šindelářová.

Nízká poptávka

Analytička zároveň dodává, že spotřeba energie je však pouze jedním aspektem, který firmy při výběru budov zvažují, nejzásadnější zůstává lokalita a celková výše měsíčních poplatků (tj. nájemného a poplatků za služby včetně energií). A proto některé velké společnosti s nízkoenergetickými stavbami nepočítají. „Nízkoenergetickou výstavbu nikde nemáme a ani v budoucnu ji zatím neplánujeme. Domníváme se, že v tuto chvíli není po tomto typu bydlení dostatečná poptávka,“ sdělila Deníku Veronika Ježková z Central Group.

Zelené městské části

Na zelenou výstavbu však reagují i některé městské části. „Samozřejmě, že se jako městská část snažíme podporovat ekologicky šetrné stavby. Kromě podpory nových nízkoenergetických stavebních projektů, zohledňujeme ekologické hledisko i při rekonstrukcích domů nebo škol, kdy využíváme solární panely nebo lepší zateplovací vatu. Je to pro nás jedna z priorit výstavby,“ vyjádřil se Jan Charvát, tiskový mluvčí Prahy 10.

Podle ekologicky úsporných standardů byla před půl rokem opravena i jedna z budov základní školy ve Slivenci. „Je pravda, že výměna vzduchu je daleko lepší než před rekonstrukcí. Díky rekuperační jednotce se nám lépe dýchá. Děti se díky dostatečnému přísunu vzduchu lépe soustředí. Také je tu rozhodně více tepla, které se déle udrží, a vnitřní prostředí má na nás celkově pozitivní vliv. Určitě ušetříme za energie, ale až na konci zimy bude jasné kolik přesně,“ sdělil Deníku zástupce ředitelky školy Alexandros Charalambidis.

„Na druhé straně nám jde sluníčko pouze na jednu stranu budovy, kam by bylo třeba dodělat žaluzie, protože je tam hodně světla. Severní část budovy je oproti tomu daleké více tmavá,“ dodává Charalambidis.

Školka i tělocvična

„Máme ve strategickém plánu snižování energetické náročnosti budov. Snažíme se totiž myslet na budoucí provozní náklady stavebních projektů, aby co nejméně zatěžovaly rozpočet. Proto jsme také tzv. Správní pavilon zdejší školy zrekonstruovali podle pasivních standardů. Bohužel jsme ho nedosáhli úplně, protože část budovy je podsklepena a nedá se patřičně zateplit. Momentálně stavíme pasivní objekt mateřské školy a chystáme se i na tělocvičnu,“ popisuje starostka Jana Plamínková.

Přiznává však, že je tyto projekty těžké financovat z veřejných zdrojů. Plánovaná dřevostavba školky, totiž musí mít dražší okna nebo izolaci, také solární panely, které mají být součástí tělocvičny ,se na konečné částce projeví.

„Předchozí rekonstrukci jsme hradili částečně z našich prostředků a také z fondů EU. Nyní jsme se obrátili o pomoc na magistrát, který nám po zdlouhavých vyjednáváních pomohl. Myslím si však, že hlavní důvod nebyla ekologie, ale nedostatečná kapacita stávají školky. Naše městská část má tři tisíce obyvatel a míst ve školce pouze 20,“ vypráví starostka.