Zaujmout mladé voliče je těžké. Nejvíce je ovlivňují rodiče, tvrdí politolog

2. 10. 2017

Daniel
Hrbolka

Redakce

Jsou nevyzpytatelní a nestálí, shodují se při hodnocení prvovoličů odborníci. Nejvíce je podle nich ovlivňují rodiče. K říjnovým volbám do sněmovny může v Jihomoravském kraji přijít až čtyřicet tisíc mladých lidí, kteří poslance nikdy dřív nevolili. Jejich vliv na výsledek je velká neznámá.

Zaujmout mladé voliče je podle expertů problém. Nejčastěji se při rozhodování, pokud k volbám přijdou, nechávají ovlivnit společenským prostředím, ve kterém dospívají. „Jsem přesvědčený, že dlouhodobá socializace a přebírání návyků a hodnot okolí jsou důležitější než pěkně vybarvený billboard,“ řekl politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Michal Pink.

MLADÝM CHYBÍ TÉMA

Účast prvovoličů v letošních volbách je podle něj těžké odhadnout. „Liší se případ od případu. Záleží na tom, co se zrovna v politice řeší, ale bojím se, že u mladých chybí téma, které by je spojilo a přilákalo k volbám. Obecně mají větší voličskou disciplínu starší lidé, kteří mají více času,“ uvedl Pink.

Pacientů ve špitálech po letech ubylo. Léčí se ale mnohem dráž

Za pravdu mu dává i Jana Elsnicová. Do Poslanecké sněmovny bude volit poprvé. „O politiku se zajímám. Jenže studuji a chodím často na brigádu. Zatím jsem se ani zdaleka nestihla rozhodnout, komu dám hlas,“ řekla. Chystá se proto využít volební kalkulačku.

S nevyzpytatelností prvovoličů souhlasí i další politolog, Otto Eibl. „Výzkumy mladých voličů ukazují jejich nestálost a příklon k okrajovým tématům,“ informoval. Mladí voliči podle něj nejsou skupina, která vyhraje volby. Dodal však, že při obecně nízké volební účasti v České republice mají šanci ovlivnit výsledky zejména menších stran.

Kandidátky: důchodce chce zrušit letní čas, vědkyně podpořit výzkum neplodnosti

Typický je pro Jihomoravský kraj velký rozdíl ve volební účasti prvovoličů v Brně a v dalších částech regionu. „Očekávám, že v Brně budou mladí k volbám chodit více než na vesnici. Jsou také liberálnější,“ odhadl Pink.

Samostatnou kapitolou jsou podle něj oblasti osídlené po skončení druhé světové války. „Ani třetí nebo čtvrtá generace nemá vztah k republice jako celku. K volbám se v pohraničí chodí výrazně méně,“ dodal.

Zástupci mladé generace často nadcházející volby vůbec neřeší. „Nepřijde mi, že bych dokázal něco svým hlasem změnit. Navíc budu při volebním víkendu mimo Brno. Nemám čas si ještě k tomu vyřizovat voličský průkaz,“ uvedl student Jaroslav Krutiš.

EXPERT: PŘIJĎTE VOLIT

Politolog však mladé vyzývá, aby k volebním urnám přišli a převzali zodpovědnost za svou budoucnost. „Stejně jako by se vám nelíbilo, že vám rodiče plánují a přikazují, co budete dělat v pátek večer nebo o víkendu, nemělo by se vám líbit, když někdo určuje vaši budoucnost pro dalších pět až deset let,“ apeloval na prvovoliče Pink.

Ilustrace bydlení a stavby bytových domů.

Nových bytů vzniklo od roku 1999 víc, než kolik přibylo Pražanů

Přístup k volbám zkoumala u středoškoláků v roce 2017 i agentura Median. Průzkum ukázal, že mladí lidé považují za největší problém českou politickou reprezentaci, korupci a migraci. Středoškoláci preferují ve volbách hnutí ANO a Piráty. Třetí se umístila TOP 09, která však konkrétně u gymnazistů vedla. Čtvrtá skončila SPD, číslo jedna mezi učňovskou mládeží.

Podle Českého statistického úřadu během uplynulého roku dospělo do věku voliče v Jihomoravském kraji asi deset tisíc mladých lidí. Od posledních voleb tak podle odhadů může přijít volit do sněmovny až čtyřicet tisíc lidí, kteří poslance dosud nevolili.

Dopravní krizi předejde lepší koordinace staveb, míní předseda spolku Brno+

Mladí nemají disciplínu, upozorňuje politolog z Masarykovy univerzity

/ROZHOVOR/ Mladí mohou ovlivnit výsledky voleb. Musí ale být motivovaní se politiky účastnit. Upozorňuje na to politolog brněnské Masarykovy univerzity Otto Eibl. „Souvisí to s reputací politiky i nabídkou jednotlivých stran,“ tvrdí.

Může nějaká kampaň prvovoliče zaujmout?

Je pro ně důležitý výsledný dojem ze strany jako takové. Jak vypadá kampaň a jestli je tam něco, co jim přijde atraktivní. Strany se je snaží oslovovat netradičními metodami, což může většinou znamenat vtipnou část kampaně. V konečném důsledku je tento styl komunikace může bavit. Jsem ale na velkých pochybách, že je nějak výrazně přitáhne k politice.

Má tedy smysl na ně cílit?

Usilují o ně snad všechny strany. Je to významný, ale těžko uchopitelný segment s velkými náklady a nejistými zisky. Prvovoliči jsou nedisciplinovaní a často k volbám nakonec nedojdou, ale smysl to má.

Čím je strany zaujmou?

Není to pro ně lehké. Snaží se oslovit voliče, kteří nemají žádné velké problémy. Navíc politický systém znají v rovině: je to špína, všichni kradou. Kdyby prvovoliči cítili, že věnovat pozornost politice je vlastně fajn, že je to důležité a může to něco ovlivnit, tak je to zcela jiná situace než teď. Jejich pozornost strany přitahují vlastně na sílu.

Proč se mladí často přiklání k radikálnějším stranám?

Čím je člověk mladší, tím radikálnější bývá. Jednoduše formulovaná řešení pro ně mohou být atraktivnější než umírněná politika většiny stran.

Za kampaně na nelegálních billboardech nemůžeme, hájí se politické strany

Nezletilí hlasují pro Piráty i extremisty

O politice rozhodovat nemohou, ale k volbám chodí. Studenti ukazují své volební preference prostřednictvím studentských voleb nanečisto pořádaných organizací Člověk v tísni.

Projekt kromě jiného ukazuje, jak moc se liší volba mladých lidí v porovnání s právoplatnými voliči. Například v roce 2010 ve studentských volbách do poslanecké sněmovny zvítězila v Jihomoravském kraji TOP 09. Skuteční voliči tehdy dali nejvíce hlasů ČSSD a TOP 09 skončila až třetí.

K příznivcům studentských voleb patří ředitel Biskupského gymnázia v Brně Karel Mikula. „Studenti díky volbám přemýšlí i o volebních programech. Naši studenti je berou vážně. V období jejich konání je to nejdůležitější událost,“ sdělil.

Naopak ředitel brněnského Gymnázia Matyáše Lercha Petr Kovač je k volbám nanečisto kritický. „Nezletilí studenti si do nabytí volebního práva utváří své názory v diskusích s ostatními studenty či vyučujícími a potom je uplatní v reálných volbách. Hraní si na volby je stále pouze hraní,“ upozornil.

Starostům městských částí vadí Hollan i doprava ve městě

Rozdíly mezi volbou studentů a řádných voličů se ukázaly i u volby prezidenta. Nynější hlava státu Miloš Zeman skončil ve studentských volbách až čtvrtý.

Úplně jinak vidí studenti a voliči i regionální politiku. Ve volbách do jihomoravského zastupitelstva u nich zvítězila Česká pirátská strana v roce 2012 i v roce 2016 v koalici se Zelenými. V jedněch řádných volbách zvítězila ČSSD a ve druhých ANO.

Ve studentských volbách občas bodují radikální strany. Zpravidla je volí učni. „Vzhledem k úspěchu extremistických stran lze předpokládat, že volby mnoho studentů nebere vážně,“ uvedl politolog Miloš Gregor.

Podle pořadatele, organizace Člověk v tísni, si studenti návyk získaný studentskými volbami ponechávají i po dosažení volebního práva. „Máme indicie, že účast žáků v nich pomáhá k jejich účasti v řádných volbách,“ zdůraznila mluvčí Táňa Abrhámová.