Zatím jediným kandidátem na šéfa Akademie věd je Zažímalová

Zažímalová má podle dosavadních informací silnou podporu. "Profesorce Zažímalové zatím vyjádřilo podporu 33 ústavů," řekl Martinek. Akademie má 52 ústavů a dvě infrastrukturní pracoviště.

Letos jednašedesátiletá Zažímalová byla v letech 2003 až 2007 zástupkyní ředitele Ústavu experimentální botaniky AV ČR, poté do roku 2012 ústav vedla. Věnuje se molekulárním mechanismům účinku rostlinných hormonů. Je členkou akademické rady, na starosti má mimo jiné i nynější hodnocení výzkumných organizací. Poslední předsedové akademie také pocházeli z přírodovědných oborů.

Předsedu AV ČR jmenuje z členů akademického sněmu a na jeho návrh také odvolává prezident republiky. Kandidát tedy musí být členem sněmu. Funkční období předsedy je čtyřleté, ve funkci může být nejvýše dvě po sobě jdoucí období. Pracoviště AV ČR nemusejí navrhovat svého kandidáta, ale mohou vyjádřit podporu tomu, kdo pracuje v jiném ústavu.

Vědecká kariéra

Drahoš před časem v rozhovoru řekl, že vést akademii v podstatě znamená vzdát se vědecké kariéry. Předpokládal, že nebude tolik vědců, kteří by tak dobrovolně učinili, takže nebude ani tolik kandidátů. Byl také přesvědčen, že o funkci se spíše nebudou ucházet lidé "v nejlepším vědeckém věku", to znamená do 50 let.

Drahoš vede akademii od roku 2009 a ve funkci je druhé volební období. Kromě Zažímalové se v kuloárech začátkem roku spekulovalo například o bývalém šéfovi Ústavu organické chemie a biochemie Zdeňku Havlasovi, bývalém řediteli Ústavu pro jazyk český Karlu Olivovi nebo o filozofovi Pavlu Baranovi, místopředsedovi Akademie věd.

Oliva ale kandidovat nemůže, protože ve funkci ředitele ústavu po dvojitém mandátu na konci září skončil, v ústavu navíc přestal kvůli sporům s novým vedením zcela pracovat.