Kliknutím zvětšíte„V případě pitného režimu to neznamená, že by zaměstnavatel musel kupovat speciální nápoje - stačí normální pitná voda z kohoutku," uvádí server www.bezpecnostprace.info. Lidé, kteří pracují venku a v horkých provozech, by měli dostávat takzvané ochranné nápoje s minerály.
Podle náročnosti práce pak pití obsahuje množství minerálů
Zaměstnavatel by jim je měl dávat při teplotě nad 26 stupňů Celsia. Týká se to svářečů, soustružníků, sklářů či zedníků, ale i řidičů hromadné dopravy či servírek a číšníků na letních zahrádkách. Teplota na pracovišti se měří ve stínu mezi 10.00 a 17.00, teploměr by měl být ve výši pracovníkova břicha. V kancelářích by měli lidé dostávat ochranné nápoje tehdy, když teplota překročí 34 stupňů. Podle náročnosti práce pak pití obsahuje množství minerálů.
Minerálky by mělo být tolik, aby doplnila ztrátu aspoň 70 procent tekutin, které se z těla dostanou potem a dýcháním za osmihodinovou směnu. Státní zdravotní ústav provedl před lety měření, podle jehož výsledků někteří řidiči tramvají ztratili za směnu z těla až sedm litrů tekutin. Teplota v kabinách se totiž pohybovala i kolem 50 stupňů Celsia. Při administrativní práci lidé za osmihodinovou pracovní dobu údajně vypotí a vydýchají asi litr tekutin.
Zaměstnavateli hrozí za nedodržení poviností vysoké sankce
Pokud by firma odmítla nápoje zajistit, mohou se pracovníci obrátit na hygieniky či inspektorát práce. „Zaměstnavateli hrozí za nedodržování povinností celkem vysoké sankce, a to až do výše dvou milionů korun," uvádí server.
Podle ministerstva zdravotnictví by ochranný nápoj měl mít kolem 16 stupňů, nejméně však deset stupňů Celsia. Neměl by obsahovat cukr a neměl by být perlivý. "Doporučené minimální množství ochranného nápoje je 1,5 litru za směnu, při extrémních venkovních podmínkách až 2,5 litru za směnu," uvedl resort v doporučeních.
Problémy mívají lidé i kvůli klimatizaci
Nedostatek vody v těle způsobuje různé problémy. Kromě žízně cítí lidé malátnost, vysychají jim sliznice a mívají bolesti hlavy. Objevit se mohou i oběhové a psychické potíže. Výkonnost klesá. Problémy mívají lidé ale i kvůli klimatizaci, a to třeba bolesti hlavy, ztuhlé svaly či pálení očí. Příznaky obvykle po odchodu z klimatizované místnosti mizí. Mluví se o syndromu nemocných budov.
Rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by neměl při chlazení překročit pět či šest stupňů. „Je třeba, aby i klimatizace reagovala na vnější tepelné podmínky. Určitě není vhodné, aby při venkovních podmínkách kolem 30 °C udržovala vnitřní teploty třeba na 22 °C," uvedlo ministerstvo v doporučeních s tím, že obvykle bývá celoročně klimatizace nastavena právě na 22 stupňů.
Možné je také upravit pracovní dobu
S větším rozdílem teplot se organismus špatně vyrovnává, výsledkem může být nachlazení. Pozor je nutné dát také na to, aby pracovní místo nebylo přímo v proudu přiváděného vzduchu a pracovník neseděl v průvanu, píše ministerstvo zdravotnictví v doporučeních. Možné je také zkrátit či upravit pracovní dobu. Namáhavější práce se tak může přesunout do pozdějších hodin. Víc může být také přestávek.
31
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
