Rozvrh má stejný jako všichni jeho spolužáci, přístup učitelů se ale přece jenom liší. 

„Dítě navštěvuje úplně stejné hodiny jako ostatní děti. Jen má svůj plán, tudíž mu učitelka zadává například trochu odlišnou, nebo úplně jinou práci," vysvětlila Radmila Jedličková, ředitelka Základní a mateřské školy Grafická s tím, že škola připravuje zdarma pro své žáky kurzy češtiny pro cizince. „Vytváříme obrázky, popisujeme jednotlivé věci denní potřeby a dítě se postupně rozmluví," dodala.

Podobně s dětmi cizinců, které ještě neovládají český jazyk, pracují na Žižkově. „Několikrát do týdne sem dochází učitelka, která je speciálně vzdělaná pro práci s cizinci. Vezme si ze tříd jednotlivé děti, rozděleny na první a druhý stupeň. Pracuje s nimi v rámci intenzivního kurzu převážně individuálně," popsala podpůrný systém ředitelka ZŠ a MŠ Jaroslava Seiferta Břetislava Mardešičová.

Na dítě je nutné mluvit česky

Zástupkyně školy se shodují, že základem je, aby se dítě zapojovalo co nejvíce do komunikace v českém jazyce. Rychleji se tak zvládne zapojit do běžné výuky i kolektivu. „U dětí prvního stupně doporučujeme pobyt ve školní družině," uvedla ředitelka Základní školy genpor. Františka Peřiny Jarmila Pavlišová s tím, že její učitelé se s žáky dokáží domluvit rusky, francouzsky, německy a anglicky.

S individuálním přístupem k výuce se pojí také rozdílný způsob hodnocení žáků. Ti mají nárok na to, aby nebyli tři klasifikační období hodnoceni z českého jazyka. Někteří se ale s češtinou zvládnou poprat rychleji. „Stalo se nám, že žáci chtěli být hodnoceni ihned," uvedla Jarmila Pavlišová. Hodně v tomto případě záleží na talent i původ jazyka. Pro děti se slovanským mateřským jazykem je český jazyk snazší.

Velmi rychlý nástup do školy

Děti cizinců nastupují školní docházku během celého roku podle toho, kdy získají trvalý pobyt nebo azyl v České republice. Nástup do školy probíhá velmi rychle. „Většinou zazvoní rodič s dítětem a nástup je rychlý. Nahlásí se, zapíšou a nastoupí třeba druhý den," popsala Radmila Jedličková.

Školu rodiče pro děti hledají sami, nebo jim v tom pomáhají neziskové organizace. Městské části se na této pomoci nepodílejí. „Pro cizince tyto služby neposkytujeme a ani na jejich poskytování nejsme personálně a hlavně finančně připraveni. Toto je prostor pro neziskový sektor, který všechno může zařídit v rámci různých grantů a dotací, ze kterých jsou ale municipality vyloučeny," uvedl Zdeněk Davídek, radní Prahy 9, který má na starosti školství.

Ke spolupráci s neziskovými organizacemi, které se v Praze vzděláváním a obecně podporou cizinců zabývají, se uchylují nejenom rodiče, kteří v českém vzdělávacím systému tápou, ale také samotné školy. Největším problémem bývá jazyková bariéra. „Spolupracujeme s Metou nebo Centrem pro integraci cizinců, kteří nám pomáhají s tlumočením. Rodiče nám často něco odkývají, ale ve skutečnosti nerozumí," popsala Jedličková.

Pomáhají neziskové organizace

Kromě toho využívají školy u neziskových organizací možnosti proškolení personálu, získávají studijní materiály pro děti cizinců, nebo poptávají právní poradenství. „Meta je tvůrcem webového portálu Inkluzívní škola, kde jsou soustředěny veškeré metodické a výukové materiály, které jsou učitelům jednoduše dostupné ke stažení a použití při výuce," uvedl za organizaci Meta Lukáš Radostný. Školám podle něj v tomto směru mohou chybět zkušenosti, ale také peníze, které by využili na podporu intenzivní výuky češtiny jako druhého jazyka.

Situaci by do budoucna mohlo vylepšit ministerstvo školství, které se podporou škol se žáky s odlišným mateřským jazykem zabývá. „Ministerstvo do budoucna plánuje podporu rozšířit například diagnostikou potřeb v této oblasti a navýšením finančních i materiálních prostředků, popřípadě personální pomocí školám," uvedl Patrik Kubas z oddělení vnějších vztahů a komunikace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Podle Mety by dětem navíc prospěla intenzivní jazyková příprava ještě před nástupem do školy. Sama organizace nabízí mimoškolní kurzy, doučování i intenzivní přípravu během prázdnin.

Počty dětí cizinců v základních školách v roce 2014Celkem v Praze loni studovalo 6022 dětí původem z ciziny, z toho 5134 s trvalým pobytem a 57 azylantů - 1915 pocházelo z Ukrajiny, 827 z Ruska, 798 ze Slovenska, 796 z Vietnamu. Žáci pocházeli z 97 různých zemí, mimo jiné po 1 žákovi z Islandu, Beninu, Brazílie, Mali, Mexika nebo Nepálu. Údaje poskytlo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a platí k 30. září 2014.