VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Začne Praha vyvlastňovat chátrající budovy?

Praha /FOTOGALERIE/ - Ten, kdo nechává cennou budovu v Praze chátrat, o ni může přijít. Zástupci magistrátu kromě možného odkupu zvažují i proces vyvlastňování.

16.2.2017
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Vyšehradské nádraží je jednou z nejznámějších pražských chátrajících budov.Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

Mezi stovkami opuštěných budov v hlavním městě chátrají také památky, které patří soukromým vlastníkům. Podle náměstkyně primátorky Petry Kolínské (Zelení) by jim Praha měla zkusit pomoct se získáním peněz na opravu, a pokud majitelé neplánují jejich zvelebení, chátrající domy od nich odkoupit.

Čtěte také: Zachrání Praha prázdné domy?

Je to mravní cesta? 

Spíše než na soukromníky by se město mělo podle opozičního magistrátního zastupitele Václava Novotného (TOP 09) zaměřit na své vlastní budovy. „Odkup od soukromých vlastníků je pak jedna z možností, ale je to mravní cesta? U některých domů v památkové zóně není pochyb, že je majitel nechal chátrat kvůli spekulaci. Za nízkou cenu by nemovitost asi nyní neprodal," řekl Novotný.

Pokud by město zaplatilo neúměrně vysokou cenu ke stavu objektu, tak se vlastníkovi spekulace povedla a to by podle zastupitele motivovalo mnoho dalších ke stejné cestě. „U budovy v památkové zóně, jež léta chátrá, by měl započít institut vyvlastnění," navrhl Novotný s tím, že sice jde o proces na dlouhou dobu, ale v tomto případě je správný.

Proces vyvlastňování by mohl trvat pět let

Senátor a právník Václav Láska (Zelení), který se o složitosti vyvlastnění už dříve zajímal, odhaduje, že podobný zásah obsahuje asi 18 postupných rozhodnutí, proti kterým je možné se odvolat. I kdyby vlastník zvolil jenom obstrukční obranu, proces vyvlastňování by mohl trvat minimálně pět let.

Přečtěte si: Metro D by mohlo mít v první fázi pouze dvě stanice - konečné

V případě usedlosti Cibulka se o vyvlastnění mluvilo

Národní památkový ústav uvádí, že se v metropoli nachází celkem 34 kulturních památek ohrožených chátráním. O dvou z nich už se v souvislosti s vyvlastněním hovořilo. Nádraží Vyšehrad a usedlost Cibulka v pražských Košířích.

„Jestli v současnosti někde o vyvlastnění uvažujeme, je to právě nádraží Vyšehrad," prozradil před časem Pražskému deníku radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL). Situace u tohoto objektu je tristní. Italský majitel s magistrátem nekomunikuje a cennou památku poblíž Vltavy nechává ležet ladem.

Městská část se dohodla s vlastníkem

Na rozdíl od nádražní budovy je v současnosti košířská Cibulka mimo nebezpečí. A to i přesto, že pro ni nedopadl stavební a statický posudek příliš dobře. „Střechy nebyly udržovány. Téměř do všech objektů dlouhodobě zatékalo, takže došlo k narušení, devastaci a někde i zániku dřevěných konstrukcí, krovů a stropů," stojí v dokumentu, který si nechala loni vypracovat Praha 5.

Městská část se nyní po dlouhém jednání dohodla s vlastníkem a dostane do správy Čínský pavilon, který patří k usedlosti. Ten je podle loňského posudku ve velmi špatném stavu a jeho oprava by proto měla začít co nejdříve.

U ostatních památek je proces vyvlastnění méně pravděpodobný

Což hodlá udělat i radnice Prahy 5. Na kolik by rekonstrukce vyšla, zatím radnice neví. „Vzhledem k tomu, že se městská část dohodla s majitelem, není vyvlastnění nyní aktuální," řekla mluvčí pětky Helena Šmídová.

U ostatních památek je zatím proces vyvlastnění ještě méně pravděpodobný než u zmíněných dvou objektů. A to i přesto, že přinutit majitele, aby do oprav investovali často nemalé prostředky, je velmi obtížné. Stejně tak nejsou příliš účinné pokuty, které vlastníci od města dostávají.

Odkup jen s plánem opravitO výkupech se můžeme bavit, pokud město dokáže dům smysluplně opravit během jednotek let. Dnes je to bohužel otázka spíše desetiletí. Situace, kdy město vlastní lukrativní nemovitosti v nejdražších částech Prahy a nechává je bez jakéhokoliv využití chátrat, je naprosto nepřípustná. Jako Piráti podporujeme smysluplné využití těchto budov v čase před opravou.
Zastupitel Miluláš Ferjenčík.

Vlastník má rozhodovat
Prázdné domy se mi nelíbí, protože neplní svůj účel, na druhou stranu je právo majitele svaté. Dokážu si představit, že magistrát a městské části mají budovy, které nejsou k okamžitému využití. Bylo by však dobré se bavit o jejich využití organizacemi, jako je Junák nebo Skaut. Dokážu si představit, že budovy mohou být k dispozici zodpovědným lidem.
Předseda pražské ODS Filip Humplík. 

Autor: Benedikt Lederer

16.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Předseda ODS Petr Fiala poskytl 21. září v Praze rozhovor Deníku.
15

Petr Fiala: Vyčistíme právní džungli, ve které se už nikdo nevyzná

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
4

Ultimátum taxikářů vypršelo. Na příští týden chystají protestní jízdu

AUTOMIX.CZ

Filtry pevných částic pro nafťáky zlevňují. Alespoň u některých značek

Filtr pevných částic je jedním z největších strašáků u moderních dieselových ojetin. Mnoho řidičů má pocit, že když se jedná „pouze o věc ekologie“ mohou filtr bez obav vyndat, nicméně faktem je, že jeho přítomnost v autě má dost velké opodstatnění. Je tedy velmi dobrou zprávou, že se cena nových filtrů vyvíjí příznivým trendem.

Dnes končí astronomické léto, nastává podzimní rovnodennost

Dnes přesně ve 22:02 středoevropského letního času začne astronomický podzim. Slunce vstoupí do znamení Vah a nastane podzimní rovnodennost. To je okamžik, kdy se střed Slunce nachází právě nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc téměř stejnou délku.

Jak se žilo v renesanci na Pražském hradě, ukázal oceněný výzkum

Kdo na Pražském hradě pěstoval alchymii nebo kdo si mohl dovolit tehdy módní malovanou keramiku, naznačuje výzkum archeoložky Gabriely Blažkové. Podrobně popsala a zařadila do širších souvislostí cenné nálezy z odpadních jímek, o kterých se sice vědělo již od 20. a 30. let minulého století, dosud se však jimi nikdo soustavně nezabýval. Blažková za svou práci dnes převzala cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

Výzkumu se v Česku daří, ocenění dnes získá devět projektů

Nejlepší projekty v základním i aplikovaném výzkumu ocení dnes dvě státní organizace, které poskytují peníze pro tuto oblast. Ceny jdou napříč obory, převezme je například archeoložka věnující se průzkumům v okolí Pražského hradu, hydrobiolog zaměřující se na stav Šumavy či firma, která vyvinula "rostoucí" endoprotézy pro děti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení