Zatímco elektromobil už záchranka nemá k dispozici – dodavatel všechna tato zapůjčená vozítka po skončení pětiletého projektu odvezl do Německa k likvidaci (tak, jak bylo od samého počátku stanoveno, přičemž podle Schwarzových slov nebylo možné jednat ani o variantě odkoupení, která by se vedení pražské záchranky zamlouvala) – kola by k dispozici byla, a jejich nasazení dokonce fandí i počasí. Přesto zatím nevyjedou. Není totiž na ně koho posadit.

Alespoň v nejbližších týdnech tedy bicykly nejspíš zůstanou zaparkovány; snad by se situace mohla změnit později. Teď pražští záchranáři soustředí veškeré síly na pokrytí hned několika ohlášených velkých akcí v metropoli, které je čekají navíc k pokrytí běžné činnosti – a tedy nad rámec normálního rozpisu směn, kdy je třeba využít přesčasů.

Za extrémní zátěž, která maximálně vyčerpá všechny kapacity, Schwarz označil v pátek startující hokejové mistrovství světa. Rozsáhlých akcí se ale chystá víc, a to nejen sportovního charakteru: jde například o maratonské běhy, velmi početně navštívený den kostelů, válečné výjevy na Petříně… Všechny takovéhle akce musí záchranáři „pokrýt" mimo běžné služby, tedy v rámci přesčasů.

Něco navíc

Stejně ostatně slouží na kolech sezonní cyklohlídky, které záchranka nabízí jako něco navíc – už proto, že zákon nezná jednočlennou záchranářskou posádku, a tak záchranář na elektrokole nemůže být zařazen do běžné služby (a jeho výkony záchranné služba ani nedostane proplaceny). Cyklohlídky jsou tedy službou, kterou zdravotničtí záchranáři nabízejí jaksi navíc.

Nyní však toho, co je třeba zvládnout „navíc", je tolik, že když ředitel záchranářů připomíná „nejsou lidi", nemíní to žertem ani v náznaku. Hovoří smrtelně vážně: všechny volné kapacity chce posadit do aut. Naznamená to ale, že by cyklohlídky letos neměly vyjet. Hned jak to půjde, je záchranáři chtějí obnovit – mezi zaměstnanci jsou nadšení cyklisté, kteří už se na to těší.

Je sice pravda, že aktivní vyhledávání pacientů není v rámci služby tím nejpodstatnějším (naprostá většina zásahů pražských záchranářů – 85 procent – se totiž odehrává v bytech, do nichž byly posádky sanitek přivolány); loňských 22 pacientů ošetřovaných záchranáři na bicyklech (z nichž dva byli následně předáváni do nemocnice) dává ale na srozuměnou, že tahle činnost má smysl.

Jedním z nich byl i 57letý muž, kterého ve vodáckém kanálu v Troji bylo v srpnu po tonutí nutno resuscitovat – a náhodně byla přítomna i cyklohlídka, která má ve výbavě vše potřebné k poskytování první pomoci; včetně automatického externího defibrilátoru. Úspěšnou resuscitaci tak jako první zahajoval právě záchranář na elektrokole.