VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vzácným motýlům se v Praze daří lépe než v přírodě

Praha -Smog, dopravní zácpy na magistrále, šeď panelových sídlišť. Typický obrázek současné metropole. Přírodní ráj pro vzácné a křehké motýly by tady hledal jen málokdo.

9.4.2008
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

SPOKOJENÝ PRAŽAN. V metropoli se motýlům daří lépe než ve volné přírodě. Na snímku je perleťovec prostřední (Argynnis adippe).Foto: M.Vojtíšek

Přesto vědci přišli s překvapivým zjištěním: denním motýlům se v Praze daří lépe než ve volné přírodě.

„Motýli pražských rezervací jsou ohroženi méně, než motýli rezervací v zemědělské krajině,“ říká Martin Konvička z entomologického ústavu Akademie věd ČR. „Zatímco obdobné studie v zemědělské krajině běžně zjišťují ztráty okolo 30 procent druhů, v Praze byl zaznamenán úbytek jen u 12 procent a naopak přírůstek u čtyř procent motýlů,“ dodal Konvička.

Studie českých vědců publikovaná v mezinárodním vědeckém časopise Landscape and Urban Planning srovnává situaci před třiceti lety se současností.

Přímo v obvodu velké Prahy žije díky husté síti chráněných území na 60 procent druhů našich denních motýlů, tedy 84 ze 141 druhů, které se v Česku nyní vyskytují. „Malé ztráty si vysvětlujeme hustou sítí rezervaci, členitou krajinou města, která mnoha motýlům umožňuje žít i mimo rezervace. Tedy v parcích a zahradách, na nevyužitých plochách a na stanovištích jako jsou železniční náspy a okraje cest,“ dodal další z pracovníků entomologického ústavu Tomáš Kadlec.

Některé druhy ale mizí

Mezi nemnoha druhy, které Praha ztratila, převažují hlavně teplomilní motýli stepních strání, vyžadující velké rozlohy stanovišť. „Asi nejsmutnější ztrátou je okáč skalní, poměrně velký a nápadný motýl, který ještě v 80. letech býval označován za "pražského motýla" a dnes přežívá na posledním místě,“ upozornil Konvička. Tento motýl je na pokraji vyhynutí kvůli zarůstání travnatých porostů, které se mění na křoviny a les.

Osud okáče skalního mohou podle něj brzy následovat další motýli, pokud nedojde k radikálnímu odstraňování keřů a stromů z některých stepních území. Příkladem mohou být Barandovské skaly nebo některá místa v Radotínském údolí.

Co se líbí motýlům v metropoli

V obvodu Velké Prahy existuje 88 chráněných území o celkové rozloze 2353 hektarů. Zaujímají nejrůznější stanoviště a jsou unikátem v evropském i světovém měřítku. „Malokteré velkoměsto má ve svém obvodu tolik neporušené přírody,“ říká entomolog Martin Konvička.

Autor: Dalibor Dostál

9.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Předseda ODS Petr Fiala poskytl 21. září v Praze rozhovor Deníku.
15

Petr Fiala: Vyčistíme právní džungli, ve které se už nikdo nevyzná

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
4

Ultimátum taxikářů vypršelo. Na příští týden chystají protestní jízdu

AUTOMIX.CZ

Filtry pevných částic pro nafťáky zlevňují. Alespoň u některých značek

Filtr pevných částic je jedním z největších strašáků u moderních dieselových ojetin. Mnoho řidičů má pocit, že když se jedná „pouze o věc ekologie“ mohou filtr bez obav vyndat, nicméně faktem je, že jeho přítomnost v autě má dost velké opodstatnění. Je tedy velmi dobrou zprávou, že se cena nových filtrů vyvíjí příznivým trendem.

Dnes končí astronomické léto, nastává podzimní rovnodennost

Dnes přesně ve 22:02 středoevropského letního času začne astronomický podzim. Slunce vstoupí do znamení Vah a nastane podzimní rovnodennost. To je okamžik, kdy se střed Slunce nachází právě nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc téměř stejnou délku.

Jak se žilo v renesanci na Pražském hradě, ukázal oceněný výzkum

Kdo na Pražském hradě pěstoval alchymii nebo kdo si mohl dovolit tehdy módní malovanou keramiku, naznačuje výzkum archeoložky Gabriely Blažkové. Podrobně popsala a zařadila do širších souvislostí cenné nálezy z odpadních jímek, o kterých se sice vědělo již od 20. a 30. let minulého století, dosud se však jimi nikdo soustavně nezabýval. Blažková za svou práci dnes převzala cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

Výzkumu se v Česku daří, ocenění dnes získá devět projektů

Nejlepší projekty v základním i aplikovaném výzkumu ocení dnes dvě státní organizace, které poskytují peníze pro tuto oblast. Ceny jdou napříč obory, převezme je například archeoložka věnující se průzkumům v okolí Pražského hradu, hydrobiolog zaměřující se na stav Šumavy či firma, která vyvinula "rostoucí" endoprotézy pro děti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení