Víc než tisíc let odtud králové, císaři i prezidenti vládnou obyvatelům české kotliny. Nová tajemství Pražského hradu odkrývá v současnosti tým archeologů z Archeologického ústavu Akademie věd.

Jejich nálezy dokazují, že Přemyslovská dynastie nebyla v těchto místech první. „Odkryli jsme jámu z první poloviny 9. století, která jasně dokládá, že v těchto místech bylo osídlení již před příchodem prvních Přemyslovců,“ potvrdil vedoucí terénních výzkumů Jan Frolík.

Nejstarší nálezy, které archeologové v průběhu současného výzkumu na Hradě odkryli, pocházejí od zdi Nejvyššího purkrabství, někdejšího sídla hradních správců. „Nalezli jsme rovněž fragment rozrušeného pohřebiště z 11. století nebo velmi hlubokou odpadní jímku, u níž jsme zatím v hloubce přes čtyři metry a která zanikla při velkém požáru v roce 1541,“ přiblížil Frolík.

Výzkum, který trvá již od dubna, přinesl i další zajímavé nálezy. Archeologové objevili několik cenných mincí, o jejichž době původu ovšem zatím nechtějí spekulovat. „Zatím se nedostaly do laboratoře, abychom určili jejich stáří,“ uvedl Frolík.

Doklady dávného osídlení okolí Hradčan a Malé Strany již archeologové několikrát přinesli. Vyplývá z nich, že první obyvatelé Prahy žili na levém břehu Vltavy. „Na pravý břeh vozili obyvatelé levého břehu ještě před vznikem Juditina mostu jako po mytické antické řece Léthé své nebožtíky,“ popisuje nejrannější středověké osídlení v Praze vedoucí archeolog Národního památkového ústavu Zdeněk Dragoun.

Archeologické práce v Jiřské mohou v otázkách prvních pražských obyvatel napovědět ještě víc. Jde totiž o vůbec první důkladný novodobý průzkum v těchto místech. Archeologové by chtěli objevit důkazy ještě mnohem staršího osídlení dnešního území Hradu, které naznačil již jeden významný dřívější nález. „Právě v Jiřské ulici našli kdysi dělníci při kopání rýhy úplnou eneolitickou nádobku, nález byl ale náhodný a jeho místo nebylo ověřeno, což mohlo vést k jeho zpochybnění,“ popsal Frolík nález zhruba šest tisíc let staré nádoby, který odhalili dělníci za první republiky.

Letošní výzkum na Hradě je součástí výkopových prací pod povrchem Jiřské ulice. Během nich pracují dělníci na rekonstrukci inženýrských sítí. „Jde o výměnu zchátralého vodovodního potrubí, výměnu domovních přípojek kanalizace a svodů dešťové vody,“ informoval David Šebek z tiskového oddělení Hradu.

Práce by měly trvat přibližně do listopadu. Návštěvníci Hradu proto musí počítat s omezeným přístupem do Jiřské ulice. „Akce je realizována po etapách a omezení se přesouvají,“ uvedl Šebek. Rekonstrukce probíhá i u dalšího vstupu na Hrad, dočasně je omezen průchod Bránou gigantů z Hradčanského náměstí.

Letní archeologické práce v Praze

Hradčany
Nález vrstev z první poloviny 9. století dokládá osídlení před prvními Přemyslovci.

Ruzyně
Nález hrobu Keltského bojovníka je součástí největšího Keltského sídliště v Praze.

Stodůlky
Nález největšího žehového pohřebiště ze starší doby kamenné v Praze obsahuje 40 hrobů.

Černý Most
Nálezy osídlení bělanské kultury z období mezi lety 800 až 400 př. n. l. a středověké vesnice Babice.