Aplikace VozejkMap.cz nabízí zdarma přehlednou celorepublikovou databázi bezbariérových míst. Lze v ní vyhledat banky, pošty, kulturní instituce, ale i bankomaty nebo toalety, které jsou uzpůsobená lidem na vozíčku. Tyto údaje do mapy vkládají sami uživatele, kteří je hodnotí v několika kategoriích. Kdokoliv může navrhnout místo, které navštívil a k tomu přidat vlastní komentář nebo fotografii.

Ne vždy jsou totiž zkušenosti vozíčkářů s bezbariérovými zařízeními zrovna příjemné. Naráží například na nepříjemnou povinnost zapůjčování klíčů od veřejného WC.

„Za poslední dobu jsem se naučil v „bezbariérových" restauracích a jiných podobných zařízeních jako například obchodní centra, kde mají WC s logem vozíčkářem, které je uzamčené říkat: Mohli byste mi prosím půjčit klíče od vašeho bezbariérového skladu?," vypráví svou zkušenost vozíčkář Ondřej Procházka na webu Vozejkov, který je součástí zmiňovaného projektu VozejkMap.cz.

V takovém případě by pan Procházka označil navštívený podnik na mapě jednou hvězdičkou jako nevyhovující a tím by upozornil další vozíčkáře. Všechna data, která uživatelé do mapy vloží, jsou kontrolována administrátorem Stanislavem Kubíkem, který také patří k těm, kteří se musí pohybovat po městě na vozíku.

Středočeská města jsou v počtu pozadu

„Do projektu se mohou zapojit jak samotní vozíčkáři, kteří přidávají místa přes telefon nebo internet, ale například i města," vysvětluje Stanislav Kubík. Cílem aplikace je udělat databází bezbariérových míst po České republice, aby se vozíčkáři nemuseli bát vyrazit na neznámé místo s tím, že se tam dostanou do potíží. Anebo si mohli okamžitě vyhledat bezbariérovou kavárnu nebo toaletu. Stejně tak mapu ale podle Kubíka ocení například i maminky s kočárky. „Aplikace bourá překážky," shrnuje jednoduše podstatu vzniku aplikace její administrátor.

Aplikace VozejkMap byla spuštěna v roce 2013 a v této chvíli už eviduje přes 6000 bezbariérových míst. Nejvíce jich je zapsaných v Praze, kde jich je aktuálně 691. Po hlavním městě následují další velká města jako Ostrava, která jich má přes 800 a Brno. Středočeská města se nachází ve spodních číslech žebříčku. Rovnou šedesátku eviduje Kladno a okolí, necelou padesátku Kutná Hora a Mladá Boleslav.

Tak například v Mladé Boleslavi je bezbariérové muzeum na Staroměstském náměstí. Uživatel Pavel, který muzeum na hradě do mapy vložil, informuje ostatní také o tom, že parkovat je možné na nádvoří, nebo na blízkém náměstí. Celkové pak místo hodnotí dvěma hvězdičkami.

V Nymburku je pro změnu bezbariérová cyklostezka Pod Eliškou vedoucí do Kolína. Uživatel Marian si pochvaluje perfektní parkoviště s bezbariérovou toaletou, které navíc nechybí sprcha. „Cyklostezka je rovná, nenáročná, po cestě je dostatek občerstvení," uvádí konkrétní popis, který je navíc doplněn o fotografii.

To městská knihovna v Berouně by si referenci, kterou do mapy vložil anonymní vozíčkář, za rámeček nedala. „Cesta ke vchodu je po rampě a po nerovné cestě. WC je na chodbě budovy a je uzamčeno Euroklíč klíč je také k dispozici na recepci v knihovně. V místnosti wc není dostatečný prostor pro otočení invalidního vozíku," uvádí uživatel aplikace spolu s fotografií, na které je vchod do knihovny přímo vyobrazen.

Sdílení zkušeností na čtyřech kolech

VozejkMap provozuje Česká asociace paraplegiků (CZEPA), spolu s dalším projektem Vozejkov.cz, který funguje na principu sociální sítě pro vozíčkáře. Zde se naopak vozíčkáři přímo „setkávají", vzájemně sdílí v diskuzích dobré a špatné zkušenosti ze života na „čtyřech" kolech". „Jde o to, abychom své těžce nabyté zkušenosti, kterých máme habaděj, mohli předat těm, kteří si nevědí rady anebo dát dobrej tip i zkušeným pardálům," představují server jejich správci.

Registrovaní uživatelé zde mohou diskutovat i o tématech, které jsou jinak ve společnosti stále tabu. „Budeme tady mít chráněné prostředí, do kterého nám nepoleze nikdo, koho nepozveme. Můžeme si povídat o všem, co nás trápí, ať už jsou to intimní problémy nebo třeba těžkosti s cestováním," dodávají správci.

Administrátor aplikace Stanislav Kubík: Situace ve městech se pro vozíčkáře zlepšuje, ale příliš pomalu

Stanislav Kubík pomáhá dalším vozíčkářům jako administrátor aplikace VozejkMap.

Miloval sport, hlavně bojová umění, běh a posilování. Pak ale stačila jediná šipka do rybníku, která Stanislava Kubíka připoutala na vozík. Ze dne na den se mu změnil celý život.

„Teď jsem na sebe více opatrnější," říká jednatřicetiletý bývalý voják z povolání a nyní administrátor aplikace VozejkMap. Jak mu v tom ale pomáhá město, ve kterém se musí pohybovat, jak říkají vozíčkáři, „po čtyřech"?

Jak se vám daří pohybovat se po městě na vozíku? Jaká činnost ve městě je pro vás nejtěžší?

Pohyb po městě je občas složitý, především pak chodníky s kostkami nebo kočičími hlavami jsou problém, protože hrozí zaseknutí předních koleček. Nebezpečné jsou také nájezdy na chodníky, kdy hrozí překlopení na záda. Největší noční můru ale představují úřady. Například úřad na Černém mostě v Praze, kam si jezdím pro informace, nemá madla na dveřích, zvonek je vysoko a úřad se nachází v prvním patře bez výtahu. Takže všechno musím řešit pod schody na chodbě.

Vzpomenete si na další konkrétní případ, kdy jste potřeboval nebo chtěl navštívit nějaké místo a nemohl jste?

Zrovna včera jsem chtěl jít do restaurace v jednom hotelu v Chlumci nad Cidlinou, jenže u vstupu jsem narazil na tři schody. Musel jsem tedy hledat dál a naštěstí jsem našel restauraci s přístupem přes zahrádku, kde měli i bezbariérové WC.

Dostal jste se kvůli tomu někdy do konfliktu?

Také. Třeba, když jsem jel na schůzku a nefungovala plošina z východu metra. Opravář na místě mi řekl, abych si vystoupil o dvě stanice dál a dojel si to autobusem.

Jak se k vám vlastně lidé, kteří nejsou hendikepovaní, chovají?

To je různé. Někteří jsou vstřícní a sami nabídnou pomoc, a jiní se na mě dívají divně. Podle mě je ale v dnešní době většina lidí k hendikepovaným ohleduplná.

Myslíte, že se situace v českých městech, co se týče bezbariérových míst, zlepšuje?

Ano, zlepšuje se to spíše ve velkých městech, ale příliš pomalu.

Podle údajů z VozejkMap to vypadá, že pro vozíčky jsou uzpůsobené právě větší města. Znamená to, že člověk z venkova, který se dostane na vozíček, je nucen se přestěhovat?

To záleží na konkrétním člověku, jak se rozhodne. Já jsem se po úraze odstěhoval do Prahy, abych měl víc možností a všechno měl při ruce práci, obchody, ale i zábavu a kulturu. Člověk na vozíku je na vesnici ztracen, téměř nic tam nemůže.

Jak se váš život na „čtyřech kolech" změnil, kromě toho, že jste se odstěhoval? Přemýšlíte teď v něčem jinak?

Uvědomil jsem si, že jsem po úraze víc zranitelný, že teď na sebe musím dávat větší pozor, abych třeba nevypadl z vozíčku a nezranil se. Přemýšlím pořád stejně, akorát jsem opatrnější.

Pracujete jako administrátor aplikace VozejkMap. Těší vás, že můžete pomáhat dalším vozíčkářům?

Ano, jsem velmi rád za možnost dělat takovou práci. Hřeje mne na srdci, že dělám něco, co mne baví a ještě při tom pomáhám druhým a jsem užitečný.