Už nyní platí, že devět z deseti platebních rozkazů soudy v navrhované tříměsíční lhůtě vydávají, stojí v podkladech pro ministry. Uzákonění lhůty by mohlo vést podle vládních legislativců k tomu, že soudy budou návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu projednávat přednostně, což by nebylo ve vztahu k jiným druhům řízení vhodné.

Elektronický platební rozkaz nahrazuje v případech jednoduchých sporů do jednoho milionu korun pravomocný rozsudek. Nástroj se využívá třeba v případech nezaplacené faktury za zboží nebo služby, smluvní pokuty a neuhrazené půjčky. Plíšek tvrdí, že soudy stále vydávají „relativně mnoho" rozkazů později než za tři měsíce, čímž se jejich výhoda a smysl spočívající v rychlosti vytrácí.

Plíškova předloha by navíc zavedla při splnění zákonných náležitostí v podstatě automatické vydávání rozkazů. Soud by neměl možnost úvahy, zda jej má vydat, nebo ne, ale měl by povinnost tak učinit. „Touto navrhovanou úpravou přitom nejsou krácena procesní práva žalovaného, protože ten i nadále bude oprávněn podat proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor a následně se ve věci povede klasické soudní řízení," stojí v důvodové zprávě.

Rovněž tato úprava u vlády zřejmě narazí. Vládní legislativci označili za „zcela nevhodné" znemožnit soudu, aby mohl přezkumem zabránit případným zjevným nespravedlnostem.

O předloze poslance TOP 09 rozhodne Parlament.