Myšlenka zkrášlování veřejného prostoru pomocí zeleně není ve světě nic nového. Například vídeňské ulice zdobí tzv. parklety neboli zelené oázky, které finančně podporuje samo město.

Street Gardening.
Metropole rozkvétá. Rozšiřují se pouliční záhonky

Letošní maximum je 30 parkletů

Princip jeho založení je jednoduchý: stačí vyplnit krátký formulář a vypracovat nákres, jak by měl malý park vypadat. Často připomínají kreativní restaurační předzahrádky, přitom jde o nekomerční veřejné prostory.

Letošní maximum 30 parkletů podpořené městem už vyčerpali, do budoucna by jejich počet měl ještě narůst. Že by dorazily oázy i do Prahy, není vyloučené. „Slyším o tom poprvé. Příští týden jedeme do Vídně pro inspiraci, když nás to zaujme, zkusíme to zavést i v Praze,“ uvedla rad- ní pro životní prostředí Jana Plamínková.

Street Gardening.
Praha rozkvétá. Lidé v ulicích zakládají záhonky s květinami

V Praze vedou záhonky 

Také česká metropole se díky aktivním obyvatelům začíná stále více zelenat. V posledním roce se v ulicích kolem stromů začaly objevovat květinové záhonky, které si lidé zakládají spontánně a pro vlastní radost. Pražská verze osazování je o dost skromnější než ta ve Vídni, navíc většina takových záhonků v české metropoli vznikne „načerno“ na městských pozemcích.

Ilustrační foto
Na Žižkově vzniká komunitní zahrada Ulitej záhon

Podle Tomáše Plesníka ze spolku Street Gardening, který se zakládáním záhonků lidem pomáhá, by bylo získání úředního povolení velmi složité a nejspíš i bezvýsledné. „Nejčastěji jde o pozemky, které má ve správě TSK a patří magistrátu, ty vám povolení nedají. Posvětili by něco, o čem dopředu neví, co tam vznikne,“ míní. Posléze ale dodává, že když na něco nelze získat povolení, ještě to neznamená, že to je nelegální. Opatrnost je ale na místě. O přestupek by se jednalo například tehdy, kdyby nešikovný zahradník porušil při osazování kořeny stromů.

Pomáhá trojka i sedmička 

Zatím bylo zakládání záhonků tolerováno. Nyní to vypadá, že by se Pražané mohli dočkat podpory radnic některých městských částí. Například Praha 3 dá na městské zahradničení 150 tisíc korun. Pomůže jim navíc překonat to nejhorší třeba s převezením zeminy nebo vytipováním možného místa.

Více lidem do toho mluvit nebude. Zájemci si tak osadí prostor sami a o záhonek se starají. Spolupráci promýšlí i další čtvrti. Tomáš Plesník a spolek Street Gardening navázal spolupráci s vedením Prahy 7, kam se nedávno odstěhoval. Oficiální podporu v zahradničení mají i lidé z Prahy 4, kde působí nezisková organizace Kokoza, která se na městském zahradničení v Praze podílí.

Ilustrační foto.
Mrkev místo macešek. Veřejné záhony možná nabídnou zeleninu

Úřednice rozkopala záhonek

Z ostatních městských částí jsou reakce většinou pozitivní. Přesto nelze nezmínit incident, který se stal loni v Praze 8. Tam místní úřednice ničila záhon, na který nedala povolení. Představitelé vedení osmičky už se dnes nechtějí k tomuto případu vracet, naopak se zabývají myšlenkou, jak obyvatele v zahradničení motivovat.

„Jsme s tím teprve na začátku, musíme vymyslet, jak na to,“ říká radní pro veřejný prostor a občanské aktivity Hana Matyášová. Podle ní nestačí vyčlenit z rozpočtu peníze či vybrat lokalitu. „Ze zkušenosti vím, že když výzva přijde z vrchu, tak se lidé nepřetrhnou, aby se zapojili. Spíš to funguje tak, že dostanou nápad, chtějí si ho zrealizovat hned a klidně za své peníze,“ říká. S tím souhlasí i Tomáš Plesník.