Postupné dokončování deregulace nájemného v obecních bytech ukázalo problém, který je typický pro velká města u nás i v Evropě. Jsou jím sociální a startovací byty – první spíše pro starší generaci, druhé pro mladé, ale tak jednoznačné to není.

Uskutečnili jsme malou sondu po několika velkých pražských městských částech a ptali jsme se na způsob řešení problému nedostatku malých bytů, jež jsou z hlediska výše nájemného dostupnější pro mladá manželství i pro starší generaci.

Neexistuje definice

„V Praze žije na 250 000 starších občanů, jichž by se mohlo týkat sociální bydlení, jen v Praze 10 je jich na 30 000. Jde samozřejmě o malometrážní byty, jež jsou pro starší generaci cenově i jinak přístupnější, například z hlediska údržby a úklidu,“ řekl místostarosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík. Podle něj počet lidí, jež zasáhla deregulace nájemného tak, že musí situaci nějak akutně řešit, je asi pět procent. Praha 10 jim nabízí malé uvolněné byty, v jiných případech hodných zvláštního zřetele poskytuje nájemníkům dotaci.

„Problém je v tom, že neexistuje žádná definice sociálního bydlení, neexistují kritéria, jimiž by bylo možné se řídit,“ řekl Zoufalík, který je zároveň předsedou bytového výboru pražského zastupitelstva. „Máme proto v plánu předložit nový zákon o sociálních bytech, který bychom chtěli navrhnout cestou poslanecké iniciativy,“ dodal Zoufalík, který již záležitost konzultoval s ministry pro místní rozvoj a práce a sociálních věcí. Na návrhu zákona chce spolupracovat s poslanci Janou Černochovou a Tomášem Chalupou, kteří jsou zároveň starosty městských částí Praha 2 a Praha 6.

Výměny i nová výstavba

Radnice Prahy 11 také uplatňuje praxi nabídky menších bytů výměnou za velké, ale zároveň uvažuje o vlastní výstavbě. Chce k tomu využít skutečnosti, že v příštích letech by se měl úřad městské části přestěhovat ze svých dosavadních tří působišť na jedinou adresu – do nové budovy, jež by měla vyrůst podél ulic Opatovská a Bajkonurská. Záměr na výstavbu nové radnice musí ještě schválit nové zastupitelstvo, ale o využití dosavadních budov, kde úřad sídlí, se uvažuje již teď. „Jde o bývalou školu a školky, které jsou už v nevyhovujícím stavu. Podle našeho názoru bude vhodné je zbourat a na jejich místě postavit sociální byty,“ říká starosta Dalibor Mlejnský. Prostředky pro tento projekt by se měly podle něj získat z privatizace obecních bytů a z jejich prodeje do osobního vlastnictví.

Podobný záměr má také Praha 3, na jejímž území žije procentuálně více seniorů než v jiných částech metropole. „Také u nás se řeší problém velkých bytů, jejichž nájemné je pro staré občany drahé, výměnou. Malometrážních bytů je však k dispozici málo, proto se uvažuje o výstavbě nových, tzv. ústupových bytů,“ říká Jan Sotona, mluvčí Prahy 5. I zástupce starosty pro bydlení Zdeněk Lochman mluví raději o ústupových, než o sociálních bytech. „Politici i média často mluví o sociálních bytech. Nikdo ale není schopen definovat, co tím myslí,“ říká Lochman.

Podle zastupitele Bohuslava Nigrina jde o trend, který je v západoevropských zemích běžný. Ústupové byty jsou určeny lidem, kteří uvolní svůj velký byt a přestěhují se do menšího, v němž je nižší nájemné. Uvolněné byty jsou potom nabídnuty jiným zájemcům. „Malometrážní byty začleněné do fondu ústupového bydlení získávají status zvláštního určení, a proto se na ně nevztahuje deregulace nájemného,“ dodal Nigrin. Proti místu pro jejich výstavbu, kde nyní stojí kemp Pražačka, se však zvedl odpor místních obyvatel a radnice o něm ještě bude jednat.

Nejen pro sociální, ale i nouzové účely

Postup výměny velkých bytů za malé uplatňuje radnice Prahy 4 již zhruba od roku 2006 tak, jak se postupně dokončovala deregulace nájemného. „Máme určitou rezervu malometrážních bytů, které nabízíme při řešení akutních případů. Jsou případy, kdy by se z některých starých lidí mohli stát i bezdomovci. Právě pro ně máme nouzovou rezervu,“ řekl starosta Prahy 4 Pavel Horálek. Dodal, že tato rezerva slouží i jiným účelům. „Například, když nám průtrž mračen vytopila dva byty, kam pronikla voda z nedokončené půdní nástavby, jsme mohli jejich obyvatelům nabídnout byty náhradní,“ uvedl starosta. Za jiný příklad užití nouzových bytů označil přidělení bytu matce samoživitelce, která je momentálně s dětmi v nouzi a po rozchodu s partnerem se nemá kam uchýlit. „V takovém případě ovšem poskytujeme byt jen na přechodnou dobu, třeba na dva až tři roky,“ dodal Horálek. Za příklad, kdy se uvolňují byty po starých lidech, označil situaci, kdy senioři odcházejí do domů s pečovatelskou službou. V nich má „čtyřka“ k dispozici asi 300 bytových jednotek.

I pro nájemníky ze soukromých domů

„V Praze 6 uskutečňujeme výměny menší za větší už tři roky, je to vlastně součást uplatňování zákona o deregulaci nájemného. Nyní je situace taková, že můžeme uspokojit všechny zájemce o malé byty, máme dokonce více bytů než zájemců. Asi je to tím, že nejakutnější případy se již vyřešily a ostatní lidé čekají, až bude situace opravdu naléhavá. To se ovšem může do dvou tří let změnit,“ řekl mluvčí Prahy 6 Martin Šálek.

Službu výměny většího bytu za menší poskytují v Praze 6 i nájemníkům ze soukromých domů. „Někdy je jejich situace těžší než v obecních domech. A přitom oni také uvolňují svým odchodem z většího bytu do menšího místo pro zájemce, který touží po velkém a dobře vybaveném bytě,“ dodal Šálek.
I Praha 6 se však před třemi lety pustila do vlastní výstavby sociálních, respektive ústupových bytů. „Je to bytový komplex, kterému říkáme Nová Ořechovka, ale oficiální adresa je Na Dračkách. Je to jeden z důkazů, že byty tohoto typu vůbec nemusejí vypadat jako chudý příbuzný,“ řekl Šálek. Domy slohově odpovídají okolní zástavbě, fasádu mají z neomítnutých lesklých cihel v anglickém stylu, v přízemí mají zahrádku, interiéry jsou účelně a moderně vybaveny. Jde asi o 60 bytů, které přednostně dostali lidé, kteří nabídli k vrácení své velké byty.

Jiří Janeček řekl Deníku: Praha si může vzít příklad z Vídně

„Praha má k dispozici asi 800 bytů, jež přednostně nabízí lidem starším 65 let, kteří uvolní svůj dosavadní velký byt. Tato pomoc se týká i nájemníků ze soukromých domů a je hojně využívána,“ řekl radní pro sociální a bytové otázky Jiří Janeček (ODS). Nedá se tedy říci, že by praxi městských částí v této oblasti Praha nějak koordinovala, ale uskutečňuje svou vlastní politiku.

Podle Janečka je také nutná změna legislativy. „Ať už to bude novela stávajícího zákona o deregulaci nájemného, anebo zcela nový zákon. Musí se stanovit definice sociálních bytů a také hlediska pro hodnocení těch, kteří takové byty potřebují,“ uvedl Janeček.

Podle radního se Praha může s výhodou řídit příkladem jiných evropských měst, která už podobné problémy se sociálními byty řešila. „Příkladem města, které má podobnou věkovou a sociální strukturu, je Vídeň. Tam jde ovšem o dlouhodobě fungující tržní ekonomiku,“ dodal Jiří Janeček.