VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Praha si připomněla výročí konce 2. světové války

Praha - Na mnoha místech metropole se dnes při pietních aktech vzpomínalo na konec 2. světové války, od kterého uplynulo již 64 let. Kromě politických a armádních špiček a několika málo dosud žijících veteránů či pamětníků se vzpomínkových akcí a oslav účastnilo pouze několik stovek Pražanů.

8.5.2009 1
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

K výročí konce 2. světové války se odehrával dnes již pátý ročník Slavností na Dejvické. Těch se účastnil vojenský veterán armádní generál Tomáš Sedláček a členové klubu vojenské historie.Foto: Jiří Koťátko

Zbytek dal přednost venkovu, rekreaci a přírodě, kam mnozí zamířili již ve čtvrtek odpoledne, což dokonce způsobilo dopravní kolaps a zácpy.

Již tradičně se dopoledne konal pietní akt na náměstí Pod Emauzy, v rámci kterého položil prezident Václav Klaus věnce k pomníku československých legionářů. Akce se kromě prezidenta zúčastnili například pražský primátor Pavel Bém, odstupující premiér Mirek Topolánek, ministryně obrany Vlasta Parkanová a předseda Senátu Přemysl Sobotka. Kromě politiků se aktu zúčastnili také zástupci legionářů a Sokolů a nepříliš početná skupina několika desítek Pražanů.

I proto si prezident Klaus přítomným novinářům povzdechl: „Je to pouze 64 let a je povinností, abychom to připomínali, nezapomínali na to. Aby to mladé generace věděly, znaly. Já si vždycky povzdechnu, když vidím, že tady nejsou stovky, tisíce návštěvníků.“ „Myslím, že to je velká chyba i učitelů a rodičů, že sem nepřivedou děti, aby je začali vychovávat v tom, že Česká republika existuje a má svoji historii,“ doplnil prezidenta Sobotka.

Prezident Klaus spolu s primátorem Bémem a dalšími politiky poté zamířili na Pražský hrad, kde se na Hradčanském náměstí konala slavnostní vojenská přísaha téměř 300 nových příslušníků Armády ČR.

Pietní akty a vzpomínkové akce se konaly také například u Památníku československých zahraničních vojáků na Vítězném náměstí, u Památníku padlým válečným parašutistům v technické ulici, u Památníku československým zahraničním letcům RAF na Náměstí Svobody a nakonec u Památníku II. odboje na Klárově.

„Vzpomeňme zde, u jedinečného státního symbolu, u vlajky, na všechny, kteří neváhali aktivně čelit otroctví a zlu a bojovali za obnovu demokracie a humanity. Vzpomeňme těch, kteří za svou vlajku a vlast položili život. Mějme na paměti jejich odkaz. Patří jim naše vděčnost a trvalá čest,“ vyzvala na závěr svého maratonu objíždění pietních aktů přítomné náměstkyně primátora Marie Kousalíková.

Největší úspěch u veřejnosti měly nakonec slavnosti na Dejvické, které již tradičně organizuje Praha 6. Několik set lidí zde mělo možnost shlédnout spanilou jízdu historických vojenských vozidel s posádkami v dobových uniformách, občerstvit se u mnohých stánků s pochutinami či vyslechnout si koncerty Taxmenů, Jany Koubkové, Petry Janů či Olympiců. „Chodím sem již několik let, nemám to daleko od domova a poslechnu si zde pěknou hudbu,“ pochvaluje si akci sedmdesátiletý Jiří Hofmann z Prahy 6.

Velikou atrakcí oslav byl vystavený historický letoun Bücker Bu 131 Jungmann. Letoun byl do Dejvické ulice transportován v noci ze čtvrtka na pátek z letiště Kbely. Jednalo se o velice složitý a zdlouhavý transport, zejména kvůli rozpětí křídel 6,6 metrů. Přepravě asistovalo několik doprovodných a policejních vozidel. Pracovníci přepravní společnosti se při transportu pořádně zapotili kvůli některým úzkým místům na trase, kdy museli ohýbat značky a vývěsky s jízdními řády na zastávkách tramvaje, aby letadlo projelo. Transport trval 3 hodiny, po skončení oslav se v noci na sobotu celá akce, pouze v opačném směru, zopakuje.

Važme si svobody, není to samozřejmá věc!

Čtyřhvězdičkový armádní generál Tomáš Sedláček je nejvýše postaveným žijícím veteránem 2. světové války. Jako voják československé armády se aktivně zapojil do protinacistického odboje, za komunistického režimu byl dlouhá léta vězněn.

Sedláček se narodil v roce 1918, jako syn vojenského důstojníka byl předurčen pro kariéru v armádě. Před válkou byl jmenován poručíkem dělostřelectva, po okupaci Československa odešel v roce 1940 takzvanou balkánskou cestou přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Libanon do Francie a na jaře byl přidělen k 1. československé pěší divizi ve Francii.

Po porážce Francie uprchl do Velké Británie, kde vstoupil do řad Československé smíšené brigády a absolvoval řadu vojenských kursů, včetně parašutistického výcviku. V roce 1944 byl zařazen mezi důstojníky přesunující se do Sovětského svazu, kde se stal příslušníkem 2. československé paradesantní brigády. Útvar bojoval v Karpatech a posléze byl v rámci pomoci Slovenskému národnímu povstání shozen na Slovensku. Po porážce povstání Sedláček spolu se zbytky brigády pokračoval v odporu v oblasti Nízkých Tater.

Na Slovensku ho také zastihla zpráva o konci války. „Dozvěděli jsme se to v Kežmaroku, zrovna když jsme se chtěli s naší paradesantní brigádou znovu vrhnout do boje. Bylo to obrovské uvolnění a úleva, že to šestileté běsnění skončilo a já to přežil. Vzpomínku ale kalilo pomyšlení na ty, kteří se toho nedočkali. Vzpomínám například na Zdeňka Skořepu, který zahynul jako parašutista nebo na Ambrože Bílka, který podlehl zraněním v bojích na Dukle a na mnoho dalších,“ říká Sedláček a pokračuje: „Ono to ale trvalo jen tři roky a dočkali jsme se opět něčeho jiného. Stali se z nás špióni a zrádci, byli jsme opět zavíráni a popravováni.“

Tak jako mnoho jiných vojáků, bojujících na západní frontě, byl i Tomáš Sedláček v roce 1951 zatčen a po mučením vynuceném přiznání odsouzen ve vykonstruovaném procesu za údajnou velezradu a špionáž. Byl vězněn ve Valdicích, na Mírově, v Leopoldově a táboře Bytíz při příbramských uranových dolech. Propuštěn byl až v roce 1960.

„Bylo to hrozné období, kdy se na hranicích stříleli lidé, zabavoval se majetek, 250 000 lidí bylo zavřeno. Představte si to, 250 000 zničených lidských životů, tolik zničených a rozvrácených rodin. Ale nakonec jsme se dočkali. Nastala svoboda,“ vypráví s dojetím Sedláček. „Je mi jen líto těch, kteří přežili válku, ale nedočkali se toho, zač bojovali,“ dodává.

Po listopadu 1989 se Sedláček dočkal rehabilitace. Byl předsedou revizní komise Konfederace politických vězňů, předsedou Československé obce legionářské a pracoval v Ústřední rehabilitační komisi MNO. V roce 1999 byl povýšen do hodnosti generálporučíka.

Autor: Jan Piroch

8.5.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dopravní podnik Praha. Ilustrační foto.
6

DPP klesly za rok tržby o 157 milionů. Kvůli zlevnění ročního kupónu

Křišťálová Lupa 2017

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

AKTUALIZOVÁNO

Prezidentské volby proběhnou 12. a 13. ledna

Druhé přímé prezidentské volby se uskuteční v pátek 12. a v sobotu 13. ledna 2018. Termín dnes oznámil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Oznámením data byla zároveň zahájena volební kampaň. 

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

KRÁTCE: Doubravka vyroste do konce září

Praha - První pražská veřejně přístupná rozhledna po 25 letech se brzy otevře veřejnosti. Doubravka XIV. z pera architekta Martina Rajniše vyroste do konce září v lesoparku Čihadla na Černém mostě.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení