Třípodlažní tlakově odolný úkryt, původně budovaný pro případ válečného ohrožení, je vybavený jako chráněné zdravotnické pracoviště. A třebaže prostory přístupné od údolí Krčského potoka, postavené v letech 1952 až 1961 už mají něco za sebou, stále se s nimi počítá pro případ mimořádné situace. Byť o nich z laiků ví jen málokdo. V zařízení s kapacitou 150 osob, jež má možnost dočasně fungovat zcela nezávisle na okolí, je k okamžitému zprovoznění připraveno 72 lůžek.

V rámci cvičení se stal ve druhém patře malér. „Jako“ tam začalo hořet ve skla­dů lůžkovin. Vypořádat se s ohněm vyjely jednotky z Krče, Chodova, Radotína a Petřin. A ukázalo se, že práce v zakouřeném a zcela neznámém prostředí vůbec není jednoduchá. „Situaci navíc komplikovalo špatné radiospojení,“ připomněla Pavlína Adamcová z ředitelství pražských hasičů. Prostě – vysílačky v podzemí nefungují. A třebaže zkušenosti získané při cvičení mají být vyhodnoceny do dvou týdnů, již nyní mají hasiči jasno: v případě ostrého zásahu by v podobné situaci museli vytvořit „lidské spojky“.

Barokomora v akci

Cenné jsou i další zkušenosti. „Cílem taktického cvičení byla záchrana a vyhledání osob, pohyb v zakouřeném prostoru, nouzové značení cest a vytvoření zázemí pro zasahující hasiče. Vyzkoušeli jsme si také nasazení barokomory pro možnou podporu zasahujících hasičů,“ shrnula por. Adamcová.

Právě zkouška barokomory byla jedním ze stěžejních momentů. Vedla k tomu fingovaná závada na dýchacím přístroji jednoho z hasičů. Ten se podle scénáře cvičení „nadýchal kouře“; kolega ho musel vyvést a předat lékaři. Následovala půlhodinová dekomprese v tlakové komoře.

Čtěte také: Nová budova Národního muzea hořela. Cvičně

(zw)