Eliáš za první světové války bojoval v československých legiích v Rusku i ve Francii. Po vzniku Československa působil mimo jiné jako zástupce náčelníka generálního štábu, po obsazení pohraničí se stal členem druhorepublikových vlád. Do čela kabinetu byl jmenován v dubnu 1939. Premiérským úřadem současně maskoval ilegální odbojovou činnost, spolupracoval s organizací Obrana národa.

Pietní akce k uctění parašutistů, kteří v roce 1942 připravili a uskutečnili úspěšný útok na říšského protektora Reynharda Heydricha
Praha si připomíná památku parašutistů, kteří zabili Heydricha

Jako premiér Eliáš čelil germanizačním opatřením

„Dvojrole, kterou musel hrát, vyžadovala od Eliáše obrovskou dávku statečnosti a současně nervy pokerového hráče," uvedl v časopise Senát historik Jaroslav Šebek. Navenek sice exilovou vládu v Londýně v čele s Edvardem Benešem označil v jednom z rozhovorů za soukromé aktivity, Beneše si naopak velmi vážil. „Svědčí o tom i jeho poslední depeše exilovému prezidentovi: 'Čekám vašich rozkazů'," uvedl Šebek.

Jako premiér podle něj Eliáš čelil germanizačním opatřením, snažil se pomoci vězněným studentům po 17. listopadu 1939, pomáhal v útěku ministra Ladislava Feierabenda do Londýna. Eliáš byl zatčen 27. září 1941 po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy a o čtyři dny později odsouzen k smrti.

Na domu č.p. 4 ve Fetrovské ulici v Praze 6 se uskutečnilo slavnostní odhalení pamětní desky armádního generála Aloise Eliáše.
Odhalili další desku pro generála Eliáše

Popravu ale nacisté odkládali a drželi Eliáše ve vězení jako rukojmí. Zastřelen byl v kobyliské střelnici až po atentátu na Heydricha, Po roce 1948 byl Eliáš obviňován z kolaborace s nacisty. Plně rehabilitován byl až v roce 1996, kdy obdržel Řád bílého lva in memoriam.