VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Praze se sešlo 1500 odborářů, chystali se na jednání o mzdách

Praha - Kolem 1500 odborářů z celé země zaplnilo ve středu halu pražské Areny Sparta, aby se tam připravili na vyjednávání o zvýšení mezd v podnikatelské sféře pro příští rok. Svolala je Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Podle jejích předáků výdělky v Česku rostou pomalu a čeští zaměstnanci by své německé či rakouské kolegy při dosavadním tempu dohnali až v příštím století. Doporučují vyjednávat v podnicích o přidání o pět procent.

17.9.2015
SDÍLEJ:

Mítink Českomoravské konfederace odborových svazů na podporu kolektivního vyjednávání o vyšších mzdách se konal 16. září ve sportovní hale v pražské Libni.Foto: čtk

Hospodářská komora, zastřešující zhruba 13 tisíc podniků a podnikatelů, se ohradila proti názoru, že podnikatelská sféra nezvyšuje mzdy a že podnikatelé vyvádějí zisky do zahraničí. Zvyšování mezd potvrdila i srpnová anketa mezi jejími členy, podle níž 52 procent podniků od začátku letošního roku zvýšilo mzdy, 22 procent je zvýšilo o tři až pět procent a další růst podniky plánují. Růst mezd ale podle ní nesmí být odtržen od ekonomické reality.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje jsou mzdy v Česku nízké kvůli menší produktivitě a nízkoprofilovým pozicím. Nutné je investovat do inovací a technologií, přibude tak lépe placených míst a ubude hůř ohodnocených postů. Rafaj uvedl, že firmy výdělky zvyšují, ale podle svých možností.

Podle odborářů ekonomika roste a firmy mají zisky, odrazit by se to mělo výrazněji i ve výdělcích. „Po 25 letech jsme v žádném případě nedosáhli tam, kde jsme si v roce 1989 mysleli, že bychom mohli být. Říkali jsme si tehdy, že za pět let bychom se mohli dostat na úroveň Rakouska. Ti pesimističtější mluvili o osmi letech. Podle dnešních údajů bychom se na úroveň Rakouska a Německa dostali za 115 let," řekl předseda ČMKOS Josef Středula.

Jmenoval deset důvodů, proč by odměny měly růst výrazněji. Přidávání podle předáka mnohdy brzdí zaměstnavatelé, kteří jsou tak „zdrojem neklidu". Odmítl, že by čeští pracovníci měli menší produktivitu. Podotkl, že pokud firmy zajistí moderní vybavení, je produktivita srovnatelná s vyspělými státy. Zmínil, že zatímco v době dělení společného státu byly mzdy na Slovensku nižší než v Česku, nyní je to naopak. Pokud by teď ČR přijala euro, bylo by to pro české pracovníky „nedůstojné", dodal Středula.

„Jsme připraveni uspořádat protesty, demonstrace a také stávky. Nechceme tyto nástroje ale použít a vyzýváme ke slušnosti při kolektivním vyjednávání," řekl šéf odborové konfederace.

Srovnání českých výdělků se zahraničními

Podle místopředsedkyně ČMKOS Radky Sokolové hodinové mzdy jsou na 29 procentech hodinových mezd v Rakousku a na 28 procentech hodinových výdělků v Německu. „Jsme tady, abychom společně řekli: Konec levné práce v České republice! Pro naše požadavky máme oprávněné důvody a nezpochybnitelné argumenty," řekla Sokolová. Na informace o srovnání českých výdělků se zahraničními reagovali odboráři pískotem.

Podle vedení svazu průmyslu situaci v Česku „skokové přidávání skladníkům" nezlepší. „Cesta k lepším platům vede přes lepší práci. K tomu firmy potřebují investice do technologií a inovací a zaměstnanci zase motivaci. Umělé, přemrštěné zvyšování mezd zničí obojí," sdělil Rafaj. Podle něj by bezhlavé zvyšování výdělků průmysl, který po krizi chytá dech, znovu srazilo.

Podle svazu Česko v produktivitě zaostává. Když se na odpracovanou hodinu zvedla o procento, není možné přidávat o pět procent, uvedlo vedení svazu. Svaz uvedl, že firmy zvedají mzdy podle svých možností. Na určitých pozicích některé podniky přidají i víc než pět procent, jiné by ale i malý růst mezd položil.

Odborářské setkání začalo zhruba desetiminutovým promítáním. Na velkoplošné obrazovce za zvuků hromové hudby se objevilo vysvětlení, co je kolektivní vyjednávání. Text se střídal se záběry továrních provozů, těžkých strojů, krajiny a zpomalených sekvencí s pracujícími lid­mi.

Průměrná mzda loni dosahovala 27.046 korun

ČMKOS sdružuje 29 odborových svazů s 5600 organi­zacemi, zastřešuje kolem 300 tisíc odborářů. Mzdu loni v Česku pobíralo 2,86 milionu osob. V průměru dosahovala 27.046 korun, medián činil 22.399 korun. Podle statistiků loni rostl průměrný výdělek v podnikatelské sféře o 2,2 procenta, v nepodnikatelské o 2,5 procenta. V roce 2013 si lidé v soukromém sektoru pohoršili proti předchozímu roku o 0,4 procenta, ve veřejném si průměrně o procento přilepšili.

Platy ve veřejném sektoru by se měly zvednout od listopadu o tři procenta. K tomu by se měl zvýšit o 1,5 až 1,75 procenta fond kulturních a sociálních potřeb, z něhož se poskytují stravenky a další benefity.

Autor: ČTK

17.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka vystoupil 26. května v Praze na tiskové konferenci.
17

Sobotka bude mít dostavení s ministry, zhodnotí práci vlády

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

O šikovné české ručičky je opět zájem. Opravny jsou zpět

Praha - Opravny a opravárny zažívají velký návrat. Recyklace odpadů se stala pro lidi přirozeností, nyní začínají přemýšlet, jak množství odpadu minimalizovat. Vyhledáním opraváře šetří nejen přírodu, ale někdy i peníze. 

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Praha – Neúnavná občanská iniciativa může slavit úspěchy. Ve Staré Krči se právě díky úsilí místních podařilo prosadit zřízení nového přístřešku u autobusové zastávky Nad Havlem. Radní Prahy 4 pro oblast územního rozvoje Alžběta Rejchrtová (Trojkoalice/Zelení) v té souvislosti ocenila roli aktivních občanů v čele s Vladimírem Hroudou.

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Senát dnes vzal na vědomí stanovisko své volební komise, že Srp jako bývalý člen předlistopadové komunistické strany nesplňuje zákonnou podmínku spolehlivosti. O Srpově nominaci do rady tak horní komora ani nerozhodovala. Srp se jednání Senátu nezúčastnil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení