V Praze se konala vzpomínková akce na srpen 1968
Praha - V hlavním městě si v sobotu připomněli 42. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy vedených Sověty.
ČTK
8×foto Diskutovat (0) 21.8.2010 20:03
Flashový přehrávač se spouští.
Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.
Srpnovou invazi vojsk zemí Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968 si v sobotu připomnělo několik desítek lidí u Českého rozhlasu v Praze. Během tragických událostí, které zastavily společenskou reformu v zemi, umírali i lidé. Na oběti invaze vzpomínali na Vinohradské třídě například předseda Senátu Přemysl Sobotka, ministr kultury Jiří Besser, zástupci rozhlasu, pamětníci a osobnosti společenského života.
Sobotka označil okupaci za ostudnou a vyzdvihl také tehdejší roli rozhlasových novinářů, kteří informovali veřejnost. „To, co se tehdy občané díky rozhlasu dozvídali, včetně vysílání mimopražských regionálních studií a vysílačů, byla na dalších 21 let poslední pravda, kterou směli veřejně slyšet,“ řekl Sobotka, který současně varoval před zrůdností komunistické ideologie.
Prozatímní ředitel rozhlasu Peter Duhan také zmínil význam práce zaměstnanců rozhlasu, kteří před invazí i po ní usilovali o svobodu slova. Dnešního pietního aktu, který zakončila státní hymna, se účastnili místopředsedkyně sněmovny Vlasta Parkanová, zástupci Hradu, pražské radnice, vojáci a další. Jeden z příchozích držel transparent s nápisem „Ať zhynou minulí, současní i budoucí komunisté“.
Koncert v Praze 1
Srpnové události 1968 si připomněli i koncertem na Václavském náměstí. Hudební vzpomínkové akce se účastnili nejen muzikanti, ale i zástupci protikomunistických organizací či Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Koncertu, který zahájila skupina J.J.Jazzmen, naslouchali ve slunečném počasí kolemjdoucí Pražané i turisté.
„Chtěli jsme i letos, kdy není kulaté výročí, srpen 1968 připomenout, protože mnoho organizací akce letos nepořádá,“ řekla ČTK Jitka Vaculíková z radnice Prahy 1, která koncert pořádala spolu se s společností Publicum commodum.
Na srpnové události vzpomněli pamětníci
Ti, kteří osmašedesátý osobně nepamatují, měli na náměstí možnost pohovořit s těmi, kdo ho zažili. Přišel například šéf jedné pobočky Konfederace politických vězňů Miroslav Růžička. „Samozřejmě, že mě to překvapilo, co se stalo. I když bylo jasné, že Moskva vývoj v Československu nebude sledovat jen tak. Byl jsem z toho smutný a prakticky vyšinutý. Ale smutný musel být celý národ. Nedovedli jsme si představit, že něco takového by mohlo existovat,“ vzpomínal v rozhovoru s ČTK Růžička.
Dál popisoval, jak hned po invazi jel raději do Prahy pro syna, jehož tu měl na prázdninách. „To bylo velmi dramatické, když jsme museli projíždět mezi tanky. Syn se z toho nemohl několik let vzpamatovat,“ dodal Růžička. Za komunismu byl utiskován, protože v roce 1948 patřil k účastníkům studentského pochodu na podporu tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše.
Na koncertě vystoupili také Vlasta Třešňák se svojí skupinou, Luboš Andršt Blues Band, Jan Budrian a další. V 18:30 je v plánu položení květin u pomníku Jana Palacha a Jana Zajíce. Památník připomíná, že se tito dva studenti se na protest proti okupaci v roce 1969 upálili.
Srpen 1968
Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila státní hranice před 42 lety v noci z 20. na 21. srpna. Invaze si do konce roku 1968 vyžádala celkem 108 mrtvých, zhruba 500 těžce zraněných osob a další stovky lehce zraněných lidí. Některé oběti přinesl střet okupantů a neozbrojených demonstrujících lidí právě u rozhlasu. „Tichá vzpomínka na tyto mrtvé přežívala v myslích drtivé části lidí i v době tvrdé komunistické normalizace, kdy ponížený a zrazený národ morálně živořil v kolotoči takzvaného reálného socialismu,“ uvedl Sobotka.
Na území státu vpadli vojáci ze Sovětského svazu, Maďarska, Bulharska, Polska a bývalé NDR bez vědomí československých státních orgánů. V prvním sledu vstoupilo na území ČSSR zhruba 100.000 vojáků, 2300 tanků a 700 letadel. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750.000 vojáků. Invaze armád Varšavské smlouvy tak v podstatě ukončila takzvané Pražské jaro – pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“. V Československu poté začalo dlouhé normalizační období, které ukončil až převrat v listopadu 1989.
-6°C
-4°C
-2°C
