Přesídlení v polovině loňského prosince schválila česká vláda právě na žádost Nadačního fondu.

Pomoc zpomaluje byrokracie

„Jsme šťastní, že iráčtí křesťané začínají odlétat z místa, kde jim bezprostředně hrozí smrt. A můžeme být hrdí, že Česká republika je jednou z prvních zemí, která této komunitě opravdu pomáhá," sdělil Talafant.

Připustil ale, že pomoc zatím brzdí hlavně byrokratické průtahy v Libanonu, kde běženci čekají na odlet. Původně jich včera mělo přiletět třikrát víc.

„Vyřízení formalit, dovolujících jejich přesun do České republiky bude trvat zhruba deset dnů a jejich přílet tedy očekáváme asi do poloviny února. Poté se přesunou na Vysočinu, která se jim na dalšího půl roku stane dočasným domovem," vysvětlil Talafant.

Nový domov: zatím na Vysočině

Upřesnil, že první dva měsíce rodiny stráví společně v rekreačním středisku Okrouhlík a pro navazující přibližně čtyři měsíce pak najdou útočiště v Jihlavě. Zde jim mají být přiděleny byty. Talafant ujistil, že po celý čas budou v neustálé péči integračních pracovníků. Během oněch šesti měsíců očekává oficiální udělení azylu.

„Pak si budou moci najít práci i vlastní bydlení a přestěhovat se kamkoliv na území České republiky. Ovšem i po jejich osamostatnění bude nadační fond uprchlíkům poskytovat potřebnou asistenci. Už nyní registrujeme řadu nabídek na práci a ubytování od soukromých podporovatelů z řad podnikatelů," konstatoval ředitel.

Podobně prý bude vypadat proces i v ostatních městech, kam zamíří další skupiny iráckých křesťanů. Kromě Jihlavy jsou to v tuto chvíli Praha a Liberec, v jednání jsou dále Brno a Olomouc.

Většina křesťanů, které do Česka nadační fond přiváží, byla zhruba před půl rokem vyhnána takzvaným Islámským státem ze svých domovů v okolí Mosulu a na ninivské pláni, kde má křesťanství tisíciletou tradici.

V posledních letech, tedy nejen v období existence Islámského státu, ale v podstatě již od pádu režimu Saddáma Husajna, jsou zde křesťané tvrdě utiskováni, vražděni, unášeni, či okrádáni o veškerý majetek.

Budou přínosem pro společnost

Řada rodin, mířících do České republiky přišla o otce, matky, děti, či jiné příbuzné. Byli zavražděni, nebo uneseni. Nyní již rok žijí v uprchlických táborech a jejich přežití závisí jedině na charitativní podpoře ze zahraničí.

Všichni ti, co budou přijati Českou republikou, budou zřejmě pro společnost přínosem. Polovina mužů a třetina žen z celé 153 členné skupiny má vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání. Je mezi nimi například bývalý ředitel školy, programátor, lékař, stavební inženýr, nebo zdravotní sestra.

Před vyhnáním z domovů žily tyto rodiny běžným středostavovským způsobem života.

Slyšeli jsme, že Češi jsou milí lidé. Že se nám tu bude dobře žítSkupina prvních křesťanských uprchlíků z Iráku přiletěla 24. ledna do Prahy.„Cesta byla hodně náročná a vysilující. Vše trvalo více než dvacet hodin," řekl Pražskému deníku jeden z uprchlíků překladatel Madzhit Rashid. Pochází z města Mosulu. Z něj ale musel i s rodinou uprchnout, když bylo dobito Islámským státem. Z tábora v iráckém Irbílu odešel do Libanonu. Trvalo dlouho než se mu podařilo vycestovat do tábora v tureckém Istanbulu a odtud do Prahy.

„Jsem teď moc šťastný, že jsem v České republice. A že je tu se mnou i moje manželka a dva synové. Nemusím snad ani více přibližovat, jaké potíže mají křesťané i Židé na Blízkém východě. Není žádná pozitivní perspektiva. Islamisté se nás snaží definitivně vyhladit jako komunitu. V Iráku jsme nechali ještě mnoho příbuzných a přátel, kterým stále hrozí obrovské nebezpečí. Pokud se nedostanou včas pryč, pak je může postihnout krutý osud," vysvětlil.

„Dozvěděli jsme se, že Češi jsou milý a kultivovaný národ. Že se nám tu bude dobře žít, že si tu najdeme práci a děti budou zase chodit do školy," dodal.

Čtěte také: Plány k uprchlíkům radnice nemají, výjimkou je Praha 1