VYBERTE SI REGION

Iráčtí křesťané prchli z válečného pekla. Azyl našli v České republice

Praha /FOTOGALERIE/ - Muži, ženy i děti. První desítka iráckých křesťanů v neděli odpoledne přistála na Letišti Václava Havla v Praze a definitivně se tak zachránila před válečnými hrůzami, páchanými v jejich domovině bojovníky Islámského státu. Podle šéfa Nadačního fondu Generace 21 Jana Talafanta se jich má postupně do České republiky dostat 153.

24.1.2016 1
SDÍLEJ:

Skupina prvních křesťanských uprchlíků z Iráku přiletěla 24. ledna do Prahy.Autor: DENÍK/Martin Divíšek

Přesídlení v polovině loňského prosince schválila česká vláda právě na žádost Nadačního fondu.

Pomoc zpomaluje byrokracie

„Jsme šťastní, že iráčtí křesťané začínají odlétat z místa, kde jim bezprostředně hrozí smrt. A můžeme být hrdí, že Česká republika je jednou z prvních zemí, která této komunitě opravdu pomáhá," sdělil Talafant.

Připustil ale, že pomoc zatím brzdí hlavně byrokratické průtahy v Libanonu, kde běženci čekají na odlet. Původně jich včera mělo přiletět třikrát víc.

„Vyřízení formalit, dovolujících jejich přesun do České republiky bude trvat zhruba deset dnů a jejich přílet tedy očekáváme asi do poloviny února. Poté se přesunou na Vysočinu, která se jim na dalšího půl roku stane dočasným domovem," vysvětlil Talafant.

Nový domov: zatím na Vysočině

Upřesnil, že první dva měsíce rodiny stráví společně v rekreačním středisku Okrouhlík a pro navazující přibližně čtyři měsíce pak najdou útočiště v Jihlavě. Zde jim mají být přiděleny byty. Talafant ujistil, že po celý čas budou v neustálé péči integračních pracovníků. Během oněch šesti měsíců očekává oficiální udělení azylu.

„Pak si budou moci najít práci i vlastní bydlení a přestěhovat se kamkoliv na území České republiky. Ovšem i po jejich osamostatnění bude nadační fond uprchlíkům poskytovat potřebnou asistenci. Už nyní registrujeme řadu nabídek na práci a ubytování od soukromých podporovatelů z řad podnikatelů," konstatoval ředitel.

Podobně prý bude vypadat proces i v ostatních městech, kam zamíří další skupiny iráckých křesťanů. Kromě Jihlavy jsou to v tuto chvíli Praha a Liberec, v jednání jsou dále Brno a Olomouc.

Většina křesťanů, které do Česka nadační fond přiváží, byla zhruba před půl rokem vyhnána takzvaným Islámským státem ze svých domovů v okolí Mosulu a na ninivské pláni, kde má křesťanství tisíciletou tradici.

V posledních letech, tedy nejen v období existence Islámského státu, ale v podstatě již od pádu režimu Saddáma Husajna, jsou zde křesťané tvrdě utiskováni, vražděni, unášeni, či okrádáni o veškerý majetek.

Budou přínosem pro společnost

Řada rodin, mířících do České republiky přišla o otce, matky, děti, či jiné příbuzné. Byli zavražděni, nebo uneseni. Nyní již rok žijí v uprchlických táborech a jejich přežití závisí jedině na charitativní podpoře ze zahraničí.

Všichni ti, co budou přijati Českou republikou, budou zřejmě pro společnost přínosem. Polovina mužů a třetina žen z celé 153 členné skupiny má vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání. Je mezi nimi například bývalý ředitel školy, programátor, lékař, stavební inženýr, nebo zdravotní sestra.

Před vyhnáním z domovů žily tyto rodiny běžným středostavovským způsobem života.

Slyšeli jsme, že Češi jsou milí lidé. Že se nám tu bude dobře žítSkupina prvních křesťanských uprchlíků z Iráku přiletěla 24. ledna do Prahy.„Cesta byla hodně náročná a vysilující. Vše trvalo více než dvacet hodin," řekl Pražskému deníku jeden z uprchlíků překladatel Madzhit Rashid. Pochází z města Mosulu. Z něj ale musel i s rodinou uprchnout, když bylo dobito Islámským státem. Z tábora v iráckém Irbílu odešel do Libanonu. Trvalo dlouho než se mu podařilo vycestovat do tábora v tureckém Istanbulu a odtud do Prahy.

„Jsem teď moc šťastný, že jsem v České republice. A že je tu se mnou i moje manželka a dva synové. Nemusím snad ani více přibližovat, jaké potíže mají křesťané i Židé na Blízkém východě. Není žádná pozitivní perspektiva. Islamisté se nás snaží definitivně vyhladit jako komunitu. V Iráku jsme nechali ještě mnoho příbuzných a přátel, kterým stále hrozí obrovské nebezpečí. Pokud se nedostanou včas pryč, pak je může postihnout krutý osud," vysvětlil.

„Dozvěděli jsme se, že Češi jsou milý a kultivovaný národ. Že se nám tu bude dobře žít, že si tu najdeme práci a děti budou zase chodit do školy," dodal.

Čtěte také: Plány k uprchlíkům radnice nemají, výjimkou je Praha 1

Autor: Jakub Krupka

24.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Lukáš Houdek: Jaká místa mám v Praze rád

Praha - Lukáš Houdek je v současnosti hlavním představitelem vládního projektu HateFree, v němž se věnuje nenávistným náladám po celém světě. Do Prahy se přistěhoval po střední škole, aby zde mohl navázat studiem na vysoké. Většinu svého života se věnuje fotografii. Snaží se zachytit především poetické chvíle života a tím zburcovat diváky svých děl.

Rudolf Jindrák: Německo je náš nejdůležitější obchodní a politický partner

Praha /ROZHOVOR/ – Premiérův poradce a bývalý velvyslanec v Berlíně Rudolf Jindrák je muž, který zná Německo opravdu dobře a s přijíždějící kancléřkou Angelou Merkelovou strávil asi nejvíc času ze všech českých diplomatů či politiků. Podílel se i na přípravě její dnešní návštěvy.

Hrad: Rozhodnutí soudu znamená, že se smí hanobit státní symboly

Praha - Rozsudkem soudu ohledně vyvěšení obřích červených trenýrek nad Pražským hradem je podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka sdělováno veřejnosti, že je možné beztrestně hanobit státní symboly. Ovčáček to napsal na dotaz ČTK v reakci na rozsudek soudu. Ten rozhodl, že se skupina Ztohoven nedopustila trestného činu. Státní zástupkyně ale na místě podala proti rozhodnutí stížnost. Případem se proto bude zabývat městský soud.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies