VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Až 350 výjezdů, to je den pražských záchranářů

Praha - Zvuk houkačky bývá nepříjemný, protože nám evokuje ohrožení života. Jsou ale chvíle, kdy pronikavý amplion sanitky vítáme doslova s nadšením.

14.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

„Manželovi už v noci nebylo dobře. Těžko se mu dýchalo a cítil tlak na prsou,“ vypráví Jana Přikrylová.

„Nejprve to přisuzoval stresu, protože byl tou dobou velmi pracovně vytížen. Podařilo se mu sice znovu na chvíli usnout, jenže ho vzbudil palčivý tlak na hrudníku, který se zvětšoval. Byl celý zpocený a do ramene mu začala vystřelovat prudká bolest. Proto jsme se rozhodli zavolat záchranku,“ popisuje dál.

„Ještě, že jsme to udělali. Manželův stav se začal prudce horšit. Byl celý bledý, dýchalo se mu čím dál hůře a začal zvracet. Dodnes mám pocit, že kdyby sanitka přijela jen o minutu později, mohla bych o něj přijít,“ vzpomíná otřeseně žena, která byla svědkem toho, jak její muž bojuje s infarktem.

Příběh manželů Přikrylových je ukázkovým příkladem výjezdu pražských záchranářů, kteří během jediného dne vyrazí do ulic města zhruba ke 300 až 350 nahlášeným případům zdravotních komplikací.

Za loňský rok tak eviduje Zdravotní záchranná služba hlavního města Prahy (ZZS HMP) 123 728 událostí, během kterých ošetřili záchranáři 98 092 pacientů. Nejpočetnější skupinou byli standardně senioři a chronicky nemocní, kteří loni tvořili 68 procent výjezdů.

Zbylé výjezdy zapříčinily úrazy (25 procent), intoxikace a alergie.

Výjezdů přibývá

Celkově výjezdů přibývá, a to především k závažným úrazům způsobeným agresivitou, tedy napadením a násilnou trestnou činností.

Dobrou zprávou je, že dojezdová doba ke většině případů pak nepřekročila devět minut. Jen při dopravních kolapsech a náledí to bylo do patnácti minut, které stanovuje vyhláška. Možná proto pražská záchranka stojí na čele žebříčku úspěšnosti resuscitací.

„V mezinárodním porovnání záchranných služeb máme nejvyšší počet pacientů s náhlou zástavou oběhu, které se podařilo vrátit do normálního života, okolo 35 procent. Je to i tím, že máme k dispozici moderní přístroje a vybavení, které naše práce vyžaduje. Sledujeme nové trendy a myslím, že se nám to vyplácí,“ sdělil šéf pražských záchranářů Zdeněk Schwarz.

Mezi nejmodernější sanitní vybavení patří přístroj pro nepřímou srdeční masáž. Vypadá jako malé hodinky, ale jeho poslání je rozhýbat srdce. Zatímco přístroj masíruje, má záchranář volné ruce k ostatním nezbytným úkonům, které slouží ke stabilizování stavu pacienta. Dalším pomocníkem se ve všech vozech záchranářů mají stát pomůcky na ochlazování teploty těla, aby se při srdeční zástavě snížily nároky orgánů na přísun živin a kyslíku. Jsou to kukly na hlavu, speciální pláty, jež se pokládají na místa, kde jsou velké cévy, nebo aplikace chemické látky.

80 procent obyvatel metropole zvládá základy resuscitace

Velký podíl na zachráněných lidských životech má i laická veřejnost. Díky osvětě, například ve vagonech metra, kde je na polepech popsána první pomoc krok za krokem, je schopna reagovat. Ještě před příjezdem vozu záchranné služby poskytne zhruba v 80 procentech případů někdo ze svědků kolapsu pacientovi první pomoc.

Co záchrannou službu naopak trápí, je problém s příjmem k problémových pacientů. Těmi jsou bezdomovci, nepřizpůsobiví nebo agresivní občané.

„Ve všech fakultních nemocnicích nemají problém přijmout akutní případy, které jsou v ohrožení života. Naopak, pokud je někdo pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek, agresivní nebo zapáchající, přijímají ho nemocnice k hospitalizaci jen s krajní nevolí. Často je to způsobeno přeplněností záchytných stanic, kam by jinak pacienti směřovali,“ prohlašuje Schwarz.

Také stanoviště v centru města nebo vlastní budova instituci citelně chybí. Jistou nadějí je projekt, který by mohl vyrůst v příštích letech v Troji. „Už dlouho nám to slibují, ale momentálně tam mají zázemí lidé, kteří pracují na tunelu Blanka. Přitom záchranka čeká na vlastní budovu už 155 let, od svého vzniku,“ posteskl si její ředitel.

Navzdory všemu ale s fungování pražské záchranky prý můžeme být spokojeni. „Kdyby se vám někdy něco mělo stát, buďte rádi, že žijete v Praze. Máme skvělé výsledky, navzdory tomu, že ze všech krajů máme nejmenší příspěvek od zřizovatele (kraje pozn.red.) na objem práce,“ shrnuje Schwarz.

Muž pražské záchranky číslo jedno Zdeněk Schwarz v rozhovoru pro Pražský deník hovoří o zneužívání tísňové linky: Minimálně jeden výjezd denně je zbytečný

Ředitel zdravotnické záchranné služby a senátor (ODS) Zdeněk Schwarz popisuje i odvrácenou stranu své práce. Ač se to zdá neuvěřitelné, stále existují lidé, kteří sanitku volají zbytečně.

Dokáže vás práce u záchranné služby stále ještě něčím překvapit?
To víte, že ano. Je totiž tak rozmanitá, že i po těch letech jsou momenty, kdy překvapen jsem. Ať už je to pozitivně nebo negativně. Naše práce je o tom, že se stále něco děje a nikdy se dopředu nedá říci, jak to dopadne. Reakce lidí jsou nevyzpytatelné.

Hovoří se o úspěšnosti zásahů, méně už o tom, že některé jsou zbytečné. Setkáváte se často s tím, že volání na tísňovou linku je pouze fingované a ve skutečnosti k žádnému úrazu či zdravotní příhodě nedošlo?

Ano. Minimálně jeden výjezd denně je falešný. Pracovníci dispečinku jsou sice vyškoleni i pro tento typ hovorů, ale je to velmi těžké vyhodnotit. Přece jen sedíte daleko od toho místa, takže nevidíte, jak to místo vypadá, kolik tam je lidí a musíte být tedy odkázáni pouze na toho, kdo s vámi hovoří. Autory těchto falešných obvinění bývají psychicky narušení jedinci nebo velmi jednodušší lidé, kteří nemají nadhled nad svým chováním a nedokáží standardně vyhodnocovat své jednání.

Zbytečné či marné jsou ale i výjezdy, kdy dorazíte na místo, a pomoc už není třeba.
Stává se, že nás někdo zavolá, ale než dorazíme na místo, tak se člověk po epileptickém záchvatu otřepe a odejde nebo se opilý chlápek zvedne a zmizí, aby neměl ostudu. Volala nás ale i babička, která pouze potřebovala zvednout ze země zpátky do postele. To je už spíše sociální problém, který my však nejsme kompetentní řešit. Další věc je i ta, že lidé mají také tendenci situaci leckdy zveličovat. Pokud se jedná o rodinného příslušníka nebo blízkého člověka, tak komunikace s volajícím probíhá často dost obtížně, protože jsou lidé vyděšení a hysteričtí. Přitom nemusí jít o nic vážného, jenom to špatně vypadá.

Takže vše závisí na dispečinku, jak dokáže situaci vyhodnotit.

V podstatě ano. Ale razíme pravidlo, že raději vyjedeme zbytečně, než vůbec. Můžou existovat pochybnosti, ale vždy je lepší ověřit situaci, než riskovat lidský život.

Autor: Soňa Kacerovská

14.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Peníze. Ilustrační foto.

Praha letos rozdělí 18 milionů korun na výměnu vytápění

Vrtulník ZZS. Ilustrační foto.

Letečtí záchranáři v Praze a středu Čech řešili loni 550 případů

Kulaťák opět stojí. Na jak dlouho tentokrát?

Praha - Jedno z nejproblematičtějších míst metropole - Vítězné náměstí, opět trpí pod náporem aut. Situaci totiž zhoršilo několik uzavírek.

DOTYK.CZ

Největší poslanečtí snaživci? Na špici jsou Kalousek i Okamura

Už více než dvě stovky zákonů předložili současní poslanci. Sice jich protlačili jen 26, ale nesmutní z toho. Hlavně, že jsou vidět.

Před 115 lety se narodil kapelník Jaromír Vejvoda, autor polky Škoda lásky

Praha - Na Zbraslavi se v rodině s velkou hudební tradicí narodil před 115 lety, 28. března 1902, Jaromír Vejvoda, kterého proslavila zejména polka Škoda lásky. Refrén Vejvodovy nejslavnější písně, kterou složil v roce 1927 jako Modřanskou polku a od dva roky později ji překomponoval do dnešní podoby, znají lidé po celém světě. Českého textu se dočkala až v polovině 30. let, jeho autorem byl Vašek Zeman.

Většina stran zatím neví, kdo bude v Praze jejich volebním lídrem

Praha - Většina politických stran zatím neví, kdo je v Praze povede do podzimních sněmovních voleb. Média to zjistila z ankety mezi jejich volebními štáby. Nicméně z čela kandidátek se budou snažit mandát obhájit poslankyně Jana Černochová (ODS) a Marta Semelová (KSČM), piráti do čela zvolili pražského zastupitele Jakuba Michálka. K volebním urnám by měli Češi vyrazit nejpozději 21. října, konkrétní datum stanoví president Miloš Zeman.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies