VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Praze o víkendu slavili svůj nový rok Vietnamci či Tibeťané

Praha /ROZHOVOR/ – Slavit Nový rok v únoru? V Praze poslední dobou čím dál běžnější zvyk. Vedle tradičního gregoriánského kalendáře, který vychází z naší křesťanské tradice, totiž už dnes běžně ve velkém slaví příchod nového letopočtu i vyznavači jiných náboženství a skupin.

11.2.2013
SDÍLEJ:

TIBETSKÁ ZPĚVAČKA SONAME v Novoměstské radnici se stovkami Pražanů v sobotu přivítala Nový rok. Ve stejné době nový rok v metropoli slavily i početné komunity VietnamcůFoto: Pražský deník/Dimír Šťastný

Třeba jedna z nejpočetnějších komunit u nás, Vietnamci, mezi nimiž je velká část vyznavačů buddhismu, slavila o víkendu v noci ze soboty na neděli.Stovky lidí, mezi nimi i řada Čechů, vyrazily s Vietnamci oslavit Nový rok ve čtvrtek do Sapy v Libuši nebo v pátek do Modřanského biografu.

V Novoměstské radnici  v centru Prahy se zase v sobotu setkali příznivci Tibetu. Také zde dorazily stovky lidí. Přinášíme rozhovory s dvojicí těch, kteří o víkendu slavili.

Vietnamec Pham Quoc Loc, který v těchto dnech v Praze oslavil příchod Nového roku, říká:

Naše generace Vietnamců už ve večerkách tolik času jako rodiče trávit nebude

Do Česka Pham Quoc Loc s rodiči přišel, když mu bylo devět. Dnes je mu 25, studuje informatiku na Vysoké škole ekonomické, přátelé mu říkají Lubor a do klišé  o „nemluvných Vietnamcích" má pořádně daleko.

Jaké to bylo, přejít v devíti letech ze základní školy ve Vietnamu k nám?

S bráchou jsme byli prakticky první Vietnamci na škole, takže zpočátku jsme si se spolužáky k sobě hledali cestu. Ale jen jsem začal mluvit česky, všichni se zajímali, jak to u nás chodí, co jíme, pijeme, jak žijeme, takže jsme doma postupně měli celou třídu (směje se).

PHAM QUOC LOC (vlevo) žije u nás 16 let. Stejně jako jeho kamarádka nemá problém s češtinou a je tady domaPůsobíte na mě jako hodně komunikativní člověk. Čím si vysvětlujete to, co se mezi Čechy  o Vietnamcích často říká: že jsou nemluvní a uzavření?

Podle mě je to otázka jazykové bariéry, čeština je pro Vietnamce velmi těžký jazyk, a když sem lidé přicházejí  v pozdějším věku, mají problém se ji naučit. Jako národ ale určitě nemluvní či uzavření nejsme. Řekl bych, že když si Čech s Vietnamcem sednou a popovídají, zjistí, že jsme prakticky stejní.

Nicméně, řadě Čechů třeba nejde na rozum, jak mohou Vietnamci sedm dní v týdnu, od rána do noci, trávit v práci. Je tahle pracovitost pro vás typická?

Ta pracovitost je v nás. Ale nepochybně, velkou roli hraje to, že první generace, které sem přicházely, to měly trochu těžší, než to máme dnes my. U nás platí zvyk, že rodiče radši obětují svůj život ve prospěch potomků. I proto se průkopnické generace mohou jevit jako uzavřené. Nechodí do společnosti, od rána do noci jsou v práci, dělají vše pro to, aby se jejich děti měly dobře. Ale myslím, a pozoruji to na sobě, že člověk se samozřejmě postupně přizpůsobuje prostředí, ve kterém žije. Takže moje a další generace už nemá problém najít si čas na koníčky a přátele.

Říkal jste mi, že vaši rodiče patří k těm prvním generacím, co  k nám přicházely. Jak vypadá jejich volný čas?

Mají obchod, takže volný čas prakticky neznají. Vše podřizují tomu, aby vydělali na jídlo a naše vzdělání. Scházíme se při rodinných příležitostech. Tady je trochu rozdíl proti českým tradicím. Zatímco v Evropě je zvykem setkávat se při narozeninách, u nás se pravidelně vídáme i při výročí úmrtí našich předků. Jsou to příležitosti, při nichž se vždy sejde rodina ve velmi širokém okruhu, klidně 50, 100 lidí.

Studujete informatiku. Dokážete si představit, že byste podobně jako rodiče pracoval ve večerce?

Představit si to dokážu, ale radši bych dělal něco jiného. Ostatně, rodiče mi říkají, abych se uchytil u nějaké velké nadnárodní firmy, sami by asi nebyli rádi, kdybych pokračoval v tom, co dělají oni.

Pořadatelka oslav tibetského Nového roku na pražské Novoměstské radnici Tereza Stárková říká:

Tibet je řadě Čechů blízký. Díky Václavu Havlovi i společné zkušenosti s okupací

Když se v časech oslav tibetského nového roku setkali poprvé, šlo o malou besídku. Na oficiální první ročník do Roxy dorazilo kolem 200 lidí, na druhý už jich bylo 600. Teď do Novoměstské radnice za jediný den zavítá téměř tisíc lidí. Povídal jsem si s Terezou Stárkovou, která s přáteli stála za už osmým ročníkem oslav tibetského Nového roku v Praze.

Říkala jste mi, že jste před lety navštívila Tibet. Jaký to ve vás zanechalo dojem?

Jedna část byla úžas. Když se projdete Potalou, vidíte všechny ty kláštery, nevěříte zprvu vlastním očím. Ale  i v Tibetu už je zřejmý vliv Číny a okolí. Z klášterů se bohužel často stávají muzea. Místo, aby žily rytmem jejich tradičních rituálů, mají otevřeno od do a prodávají vstupné. Silný vjem též je, když vidíte himalájské potoky a svahy a všude se válí obaly od čínských polévek.

Na první pohled působí Tibet jako úplně jiný svět, ale vidím, že návštěvníků a zájemců o tuto tematiku sem proudí dost. Čím Čechy přitahuje?

Vedle silné duchovní roviny vnímám v naší společnosti vlny solidarity. Možná proto, že jsme si sami prožili okupaci a máme tak něco společného. O rozvoj skupin tibetského buddhismu se pak podle mě hodně zasloužil Václav Havel, když k nám po revoluci pozval dalajlámu. Jeho návštěvy jsou od té doby pokaždé velkými událostmi, na které chodí plné haly.

TEREZA STÁRKOVÁ, vystudovaná andragožka, je v současnosti na mateřské dovolené s dvěma dětmi. Oslavy tibetského Nového roku si ale jako spolupořadatelka ujít nenechala.Ostatně, dalajláma byl také jedním z posledních hostů Václava Havla…

Říká se, že ho Václav Havel pozval právě proto, aby se s ním rozloučil a nějakým způsobem připravil na smrt. Byli dobří přátelé a pan prezident se hodně zajímal o tuto tematiku. Dokonce, když u nás vyšla poprvé Tibetská kniha mrtvých od Sogjala rinpočheho, pan prezident Havel k ní napsal předmluvu.

Jaké aktivity kromě těchto oslav pořádáte?

Jsou to různé veřejné přednášky, kurzy. Kdo má zájem, muže se v našem sídle  v Opletalově ulici naproti Hlavnímu nádraží seznámit  s učením rinpočheho.

A jak na činnost vašeho občanského sdružené sháníte peníze?

Máme členské příspěvky, sponzory a samozřejmě každý kurz, který pořádáme, něco stojí. Tahle akce  Losar  je výjimečná v tom, že všichni na ní pracujeme dobrovolně. Jsou to měsíce práce zdarma, ale taková příjemná setkání za to stojí.

Autor: Ondřej Leinert

11.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nový přístřešek v tramvajové zastávce Nad Havlem
2

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Miloš Zeman a Karel Srp starší. Ilustrační foto.
5

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Co je pro někoho stará veteš, jinému poslouží. Zaklínadlo zní: Re-Use

Praha – Pomoci vdechnout nový život starým věcem mají takzvaná Re-Use centra, která umožní nacházet uplatnění pro starší, avšak stále funkční či využitelné předměty. Ty by jinak kvůli své nemodernosti skončily v odpadu. Po vzoru Vídně nebo třeba Budapešti začíná magistrát hledat vhodné prostory pro spuštění pilotního projektu – dobře dostupnou krytou halu. Či více hal: buď pro otevření hlavního Re-Use centra, nebo několika center menších.

Na ozdravné pobyty pro děti ze smogových oblastí půjde 40 milionů

Praha - Na ozdravné pobyty dětí, žijících ve smogových oblastech, půjde 40 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Žádat o ně mohou školy, školky a nově i dětské skupiny, a to od 4. září. Oproti dřívějším dotacím je nyní podmínkou, aby byl pobyt spojený s ekologickou výchovou. V dnešní tiskové zprávě to sdělilo ministerstvo životního prostředí.

Ztraceným lidem v lesích pomohou záchranné tabulky

Praha - Body záchrany. Tak se jmenují destičky se speciálním kódem, s jehož pomocí hasiči či záchranáři lehce lokalizují člověka v nouzi. V pražských lesích jich nově přibylo 29.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení