Kliknutím zvětšítePracoviště elektronové mikroskopie Kriminalistického ústavu Praha nabízí v boji s pachateli trestné činnosti možnosti, jaké by si sotva vysnil i Holmesův stvořitel Arthur Conan Doyle – byť byl nejen autorem detektivek, ale psal i sci-fi (a mimochodem: šlo také o vzdělaného lékaře).
Vážně pod drobnohledem
Elekronový mikroskop – který se ovšem klasickým představám o mikroskopech nepodobá ani vzdáleně – dokáže vyhodnotit i ty nejmenší stopy. Ať už je třeba určit, z jaké oblasti pocházejí zbytky hlíny na zajištěné botě, na základě drobných úlomků nebo otěru zjistit, jaké auto ujelo od nehody, či co prozrazují povýstřelové zplodiny. Nebo třeba prověřovat pravost výtvarného díla, u něhož panuje podezření, že obraz je padělaný, případně odhalit, jakým způsobem byl dodatečně upravován původní text podepsané smlouvy. Je toho ale mnohem, mnohem víc: dokonce se zkoumají i vlákna žárovek.
Podíl na slavných kauzách
Forenzní mikrospokopie je na vzestupu – byť se Deník setkal s tím, že někteří policejní detektivové to nechtějí příliš rozebírat. Neradi by svým protivníkům prozrazovali, co vše v konkrétních kauzách prozradila analýza částic, jež lidské okolo ani nemá šanci postřehnout. Specialisté, kteří se analýzou vzorků zabývají, nicméně netají, že elektronové mikroskopy v minulosti přispěly třeba k řešení celé řady kauz spojených se střelbou.
Včetně usvědčení takzvaného lesního vraha Viktora Kalivody, v jehož případě elektronový mikroskop potvrdil shodu částic zajištěných na jeho rukou s částicemi z vystřelených nábojnic nalezených na místech činu. Známá je také spolupráce při řešení kauz spojených s výbuchy – včetně smrtící exploze balíčku zaslaného do bazénářské firmy na Berounsku.
Princip analýzy stop je vlastně vcelku jednoduchý
„Elektronový mikroskop zde pomohl identifikovat slož použitou v nástražném výbušném systému,“ připomněla ve středu Petra Srnková z Kriminalistického ústavu Praha. Zmínila také podíl na odhalování falz obrazů – třeba v doposud největší padělatelské kauze byl výtvarník Libor Prášil usvědčen z padělání obrazů i díky identifikaci anorganických pigmentů barev.
Právě elektronové mikroskopy nabízejí takové možnosti, že je laik stěží dokáže pochopit. Expert Kriminalistického ústavu Praha na forenzní mikroskopii Marek Kotrlý nicméně vysvětlil, že princip analýzy stop pořízených na místě činu je vlastně vcelku jednoduchý. „Jedná se o nejrůznější úlomky, částice střelného prachu nebo biologické stopy. Některé mohou být velké jen několik mikrometrů. Dokážeme je ale zvětšit až 500 000krát,“ konstatoval s tím, že pak už je možné určit například chemické složení nebo původ zkoumaného vzorku. Tyto informace pak být velmi cenným vodítkem pro pátrání po pachatelích. A pomáhat při jejich usvědčení.
Noví pomocníci z Brna
Laboratoře pražského kriminalistického ústavu mají těchto přístrojů pět – přičemž jeden je vybaven i iontovým svazkem. Do zkoumaného vzorku tak lze provádět přesné řezy pro umožňující studium jeho vnitřní stavby. Nejnovějším pomocníkem se stal typ Mira3, sestrojený v brněnské firmě, jež elektronové mikroskopy vyrábí už 26 let. A právě její produkty vyhledávají kriminalistické laboratoře po celém světě. I v zemích pro nás exotických. „V poslední době jsme například posílali přístroj do forenzní laboratoře indonéské národní policie,“ připomněl Robert Komanec, ředitel výroby společnosti Tescan.
Mira v pořizovací hodnotě i s příslušenstvím 10,5 milionu korun bude pomáhat hlavně při detekci povýstřelových zplodin a dalších mikrostop. Tento mikroskop byl koupen jako náhrada za již dosluhující zařízení, které nepřetržitě slouží 12 let – a bez jeho pořízení by hrozilo, že možná už brzy analýzy zplodin výstřelů a výbuchů nebude na čem provádět. Rozbory vzorků povýstřelových zplodin jsou přitom klíčové pro objasňování většiny případů s použitím palné zbraně – ať už jde o vraždy, sebevraždy, loupežná přepadení nebo vyhrožování.
Na základě výběrového řízení Kriminalistický ústav Praha letos koupil od stejného dodavatele ještě další přístroj. Tima za 30 milionů (součástí tohoto zařízení jsou mimo jiné i spektrometr, analyzátor minerálních fází či katodoluminiscence) se v současnosti využívá v rámci projektu bezpečnostního výzkumu. Jde o techniku, která v rámci Policie ČR dosud nebyla k dispozici. Umožní analyzovat vzorky nejmodernějšími forenzními metodami, které ani špičková laboratorní pracoviště v České republice dosud nebyla schopna provádět. „Obě zařízení jsou v současnosti v testovacím provozu. Nebyly na nich tedy prozatím analyzovány žádné vzorky z reálných případů,“ sdělila Deníku Srnková.
Jediní v celé republice
Z pěti elektronových mikroskopů, které Kriminalistický ústav Praha vlastní, pocházejí čtyři právě od firmy Tescan. Jedno zařízení, pořízené již v roce 1988, nese značku CamScan. V rámci Policie ČR jde o jediné znalecké pracoviště, které disponuje metodami elektronové mikroskopie; analyzuje tedy vzorky v rámci celé České republiky. „Často provádíme analýzy vzorků i z jiných znaleckých odvětví kriminalistiky – například z balistiky, mechanoskopie, defektoskopie, ale i ručního písma či antropologie,“ připomněla Srnková.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
