Už jen necelé dva týdny zřejmě chybí do zúžení Legerovy ulice, kterou vede magistrála, po níž denně projede až sto tisíc vozidel. Ve zkušebním provozu by se měl od 1. března na půl roku uzavřít jeden jízdní pruh, jenž bude s největší pravděpodobností sloužit pro zásobování a cyklisty. Ti si ale na takovou komunikaci většinou stejně netroufnout vyjet.

O zúžení už dlouhou dobu usiluje zejména radnice Prahy 2. „Věříme, že se tím podaří zklidnit provoz v celé lokalitě,“ doufá starostka druhé městské části Jana Černochová (ODS).

Tunel na dvě fáze

V budoucnu by se ale o celkové zklidnění měl postarat projekt, který počítá se zahloubením severojižní magistrály pod zem. Se zahloubením magistrály pod zem v úseku Legerovy respektive Sokolské ulice se ale počítá až v druhé etapě zklidnění severojižní magistrály. Na tuto část stavby se však podle některých lidí nakonec nemusí dostat.

„Navrhoval bych udělat obě etapy najednou, mohlo by se tak předejít zbytečným průtahům, jinak by se také na druhou část nemuselo dostat,“ konstatoval zastupitel hlavního města Jiří Witzany (SNK ED).

Přednost má okruh

První etapa stavby, s níž by se mohlo začít nejdříve už v roce 2010, pokud se nebudou protahovat přípravy, zahrnuje přemístění magistrály pod zem v úseku hlavního nádraží a Národního muzea (ulicí Mezibranská za budovou Státní opery a muzea). Reálně ale zřejmě k zahloubení dojde až v letech 2012–2015. Podmínkou je totiž dobudování Městského okruhu v úseku Pelc Tyrolka – Jižní spojka.

„V druhé etapě je snaha minimalizovat negativní dopady na zástavbu Prahy 2 zejména podél ulic Sokolská a Legerova. Uvažuje se proto o prodloužení tunelů až k Nuselskému mostu,“ informoval Tomáš Jílek, ředitel Správy Praha Ředitelství silnic a dálnic.

I další projekt má slabá místa

Projekt společnosti SATRA, který má v ruce magistrát, také uvažuje o pokračování hlavní trasy tunelů v prostoru Čelakovského sadů až k Nuselskému mostu.

„Jak ale dále zmiňuje prezentace, z hlediska dopravně-inženýrského se nejeví tato možnost jako přínos. Sice se bezprostředně snižuje zátěž v ulicích Legerova a Sokolská, ale nabídkou další atraktivní trasy se naopak výrazně zvyšuje dopravní zatížení před vstupy na území Prahy 1 a 4,“ sdělil Michal Křivohlávek z občanského sdružení AutoMat.

Drahé a částečné

On i další upozornili na to, že je tedy velmi pravděpodobné, že po dokončení zahloubení magistrály u hlavního nádraží a muzea už se nebude dále pokračovat.

Razit tunely až k Nuselskému mostu je totiž také obrovsky finančně nákladné a není jisté, zda budou na tuto akci peníze. Podle zastupitelky hlavního města Petry Kolínské pak projekt zklidnění magistrály například neřeší některé přilehlé ulice. „Jde o lokality, kde se denně pohybuje velké množství Pražanů a nezanedbatelné množství lidí tam i bydlí – Ječná, Žitná, Rumunská,“ upozornila.

Kudy povedou plánované tunely

Pokud by se nakonec na zklidnění magistrály až k Nuselskému mostu dostalo, ve směru Nuselský most – hlavní nádraží vede v návrhu trasa ve stávající stopě magistrály. Před křížením s ulicí Vinohradská se výškově zahlubuje do tunelu. V úseku Státní opera – Národní muzeum, z důvodu stísněného prostoru, se navrhuje vést tunelové trouby ve dvou úrovních.

Výškové řešení tunelů 1. etapy respektuje výhledové řešení 2. etapy až k Nuselskému mostu. V 1. etapě bude hlavní tunel ukončen v prostoru ulice Škrétova tak, aby bylo možné pokračovat v další etapě výstavby. Zde je navrženo připojení na ulici Legerovu.

Druhý směr hlavní nádraží – Nuselský most od začátku úpravy klesá až ke Státní opeře, kde se zasunuje pod magistrálu vedenou v opačném směru. Ukončení hlavního tunelu bude přibližně v prostoru Národního muzea tak, aby bylo možné pokračovat v další etapě výstavby. Připojovací rampa na ulici Mezibranská se od hlavního tunelu odpojí cirka v místě křížení s ulicí Vinohradská a bude vedena v samostatné tunelové troubě.

Zastupitelka hlavního města Prahy za stranu zelených Petra Kolínská řekla v rozhovoru s Deníkem:

Zahloubením magistrály se počet aut ani emise nesníží

Zastupitelka hlavního města Petra Kolínská (SZ) podporuje snížení počtu pruhů na magistrále a snížení rychlosti. Zahloubení magistrály pod zem nepovažuje za zklidnění, jak udávají oficiální projekty.

Jste pro to, aby byla magistrála přesunuta pod zem?

Jediným správným a finančně reálným řešením pro magistrálu je zúžení počtu pruhů a snížení rychlosti na 50 kilometrů za hodinu v celé její délce. Provoz na magistrále klesne také po zprovoznění vnějšího silničního okruhu a zavedení mýtného. V oblasti Národního muzea je dílčí zahloubení z urbanistického hlediska asi nejrozumnějším řešením, ale nezapomínejme, že magistrála není jen ten kousek u muzea.

Byly představeny dva projekty zahloubení magistrály po zem. Jaké jsou podle vás jejich nedostatky, nebo naopak přínosy?

V předložených návrzích bohužel výrazně převažují negativa – za velké peníze se konzervuje současná kapacita magistrály a schování 800 metrů této dálnice pod zem uprostřed města rozhodně nelze vydávat za zklidnění. Ostatně i oficiálně zveřejněné podklady to přiznávají – emise i množství aut zůstanou téměř beze změny.

Zmínila jste se, že realizace projektu vůbec neřeší některé přilehlé ulice, kde je také obrovský provoz. Můžete říct, o které ulice se jedná a jaký je jejich problém?

Jde o lokality, kde se denně pohybuje velké množství Pražanů a nezanedbatelné množství lidí tam i bydlí. Jsou to ulice Ječná, Žitná, Rumunská. Ale pozor – součástí magistrály je i ulice 5. května v Praze 4, v dnešní době zcela znehodnocená pro rezidenční bydlení, i oblast předpolí Hlávkova mostu v Praze 7. Stačí si projít ty šílené podchody od Vltavské směrem na Štvanici. Navíc má město soudně nařízeno snížit hlučnost v ulici 5. května, takže to je trochu výsměch mluvit o zklidnění magistrály a zapomenout na tuto lokalitu.

Ve chvíli, kdy by byla dokončena první etapa zahloubení magistrály, jak moc se zlepší ovzduší, respektive sníží hlučnost v dané lokalitě?

Podle oficiálních podkladů zcela zanedbatelně. Počet aut se totiž nesníží, takže ani nadměrné emise nezmizí.

Po dokončení akce by v oblasti mezi Václavským náměstím a Národním muzeem mělo výrazně přibýt zeleně. Jak jste spokojená s těmito plánovanými změnami?

Současný návrh parteru je hodně slabý. Na obrázcích je sice více zeleně než dosud, ale téměř všechna tato zeleň je v bezprostřední blízkosti různých nájezdových a výjezdových ramp a mimoúrovňových křižovatek. Na nedělní odpoledne si tam stejně sednout nepůjdete.

Okolo muzea mohl kdysi vést obrovský kruhový objezd

Už ve 30. letech minulého století se v hlavním městě začal výrazně projevovat rozvoj automobilismu, samozřejmě i v oblasti kolem Národního muzea. Už tehdy proto bylo nutné začít řešit problém dopravy a vytvořit kapacitní komunikace v prostoru někdejšího hradebního pásma od muzea směrem k Těšnovu a dále přes Štvanici na sever.

Například státní regulační komise navrhla v roce 1932 variantu s velkým kruhovým objezdem okolo budovy muzea a tramvajovou tratí po obvodu budovy. Další návrh byl z roku 1935 a počítal s vytvořením kapacitní komunikace mezi budovou Národního muzea a Václavským náměstím.

Ke změnám došlo až se stavbou metra

Velké byly také poválečné plány. Ty předpokládaly značnou asanaci území ve prospěch automobilové dopravy. Například plány z roku 1956 a 1962 počítaly s asanací území mezi Legerovou a Sokolskou ulicí a s povrchovým vedením magistrály dálničního typu vzniklým prostorem.

Skutečné změny ale začaly až v souvislosti s výstavbou metra trasy C v 70. letech 20. století, kdy se začala stavět i Severojižní magistrála tak, jak ji známe dnes.

O zklidnění magistrály se pak začalo uvažovat již na konci 80. let. Prakticky ve všech těchto úvahách je jako podmínka pro úpravy stávajícího stavu Severojižní magistrály zmiňována existence náhradní trasy – tj. západního segmentu Městského okruhu mezi Chodovskou radiálou a Proseckou radiálou a následně (nebo současně) dokončení Pražského silničního okruhu, minimálně jako propojení dálnic D1, D5 a D8.

Tramvají od koně k nádraží

V souvislosti se zahloubením magistrály se bude řešit i vedení tramvají v okolí Národního muzea. V návrzích je obnovení propojení tramvajové trati z Vinohradské a Škrétovy ulice na Václavské náměstí. Současně byly prověřeny i varianty vedení tramvajové trati Wilsonovou ulicí přes Vrchlického sady do Opletalovy ulice, s cílem zlepšit přestupní vazby od hlavního nádraží na MHD.

Ve všech případech však odborníci považují návrhy za technicky, ale i urbanisticky nevhodné. Nadále tak zůstává možnost vedení tramvají z Václavského náměstí k hlavnímu nádraží pouze Opletalovou ulicí.