VYBERTE SI REGION

Účastníci pochodu na Hrad varovali před ztrátou paměti

Praha - Nedopustit ztrátu historické paměti a nepřipustit návrat komunistů k moci, k tomu vyzývali řečníci na dnešním pietním shromáždění k výročí pochodu studentů na Hrad v únoru 1948. Jejich projevy kontrastovaly s dopoledním prohlášením KSČM, v němž se strana přihlásila „k revolučnímu základu února 1948" a k vytváření nové podoby socialismu.

25.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

„Drzost komunistické strany a jejích představitelů přesahuje všechny únosné meze. Považuju to za šílenství," řekl k tomu médiím místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Prohlášení je podle něj důsledkem toho, že se po pádu komunismu v roce 1989 nepovedlo komunistickou stranu zakázat.

Éra prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda patří podle Sobotky po nacistické okupaci k nejtemnější kapitole českých dějin. Nepřipouštějí si to ani mnozí z těch, kdo byli postiženi komunistickým režimem v období po sovětské okupaci v srpnu 1968, i když v mládí pomáhali gottwaldovskému teroru na scénu, uvedl.

„Být pro cokoli slepě a fanaticky zapálen pouze na základě hesel a teorií, nedívat se kolem sebe a ignorovat historické zkušenosti předchozích generací je velmi zrádné," řekl Sobotka. Podle něj se i nyní v Evropě mocenské řešení problémů dostává často do podoby marxistických experimentů, sociálního inženýrství masivní demagogie, a dokonce i zastrašování li­dí.

Jednoduchá řešení

Akce se zúčastnil také ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který poukázal na důležitost připomínání podobných událostí. „Je velmi důležité nezapomínat, protože ani dnes na prahu 21. století nejsme imunní vůči rizikům nejrůznějších jednoduchých nabídek a řešení. Jak nacismus, tak komunismus slibovaly vyřešení problémů společnosti a na konci těchto slepých cest byly naprosto rozvrácené společnosti, ochuzené země a miliony mrtvých," uvedl pro novináře.

Dodal, že si váží skutečnosti, že jsou stále mezi námi lidé, kteří zažili oba tyto režimy a dokázali se proti nim postavit.

Události před 68 lety připomněli místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý a předseda Pražského akademického klubu 48 Jaroslav Müller. Uvedl, že účastníkům pochodu násilně bránili jak příslušníci komunisty ovládané policie, tak někdejších Lidových milicí, které byly nazývány ozbrojenou pěstí dělnické třídy.

Zbyla pamětní deska

Studenti se podle Müllera bránili nejen zpěvem státní hymny, ale také skandováním slov „17. listopad", čímž připomínali nacistický zásah proti studentům v roce 1939. Byli první, kdo tyto události spojil, a „první, kdo nacistickou totalitu postavili na roveň totalitě komunistické," uvedl Müller.

V roce 1948 se vysokoškolští studenti vypravili průvodem na Hrad dvakrát. Poprvé, 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k prezidentu Edvardu Benešovi. O dva dny později jim v Nerudově ulici přehradil cestu kordon příslušníků tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. Při jejich zásahu byl postřelen a zmrzačen student Vysoké školy lesního hospodářství Josef Řehounek.

Pochod, kterého se podle dobových policejních odhadů zúčastnilo sedm tisíc lidí, nyní připomíná pamětní deska.

Čtěte také: Lidé si v centru Prahy připomněli oběti komunistického režimu

Autor: ČTK

25.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Od narození skladatele Jaroslava Ježka uplyne 110 let

Praha - Jeho písničky si ve třicátých letech 20. století zpívala celá Praha a zpívají se dodnes. Jaroslav Ježek, který se narodil 25. září 1906, skládal hudbu pro Osvobozené divadlo, jeho doménou byly jazzové, bluesové i pochodové songy, ale i moderní orchestrální a koncertní skladby. Ač prakticky neviděl a trpěl nedoslýchavostí, stihl se za svůj nedlouhý život stát neobyčejným hudebním velikánem.

Studentů VŠ bude opět o něco méně, odhaduje předseda Rady VŠ

Praha - Studentů vysokých škol bude opět o něco méně, odhaduje předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. Důvodem je demografický vývoj i způsob financování, řekl. Loni na vysokých školách v Česku studovalo asi 327 tisíc lidí. Nový akademický rok bude slavnostně zahájen ve čtvrtek v Praze.

V Praze se trénovala stavba protipovodňových zábran

Praha /FOTOGALERIE/ - V Holešovicích si v sobotu hasiči spolu s policisty a vojáky vyzkoušeli stavění protipovodňových bariér. Šlo o největší podobné cvičení od roku 2011. Mobilní bariéry stojí od Hlávkova mostu po budovu LightHouse u Libeňského mostu. Bariéra je dlouhá 1,172 metrů. Odpoledne bude prostor otevřený veřejnosti, večer se bariéry znovu rozeberou. V příštím roce by se mohla vyzkoušet stavba protipovodňových opatření v pražské Troji, řekl v sobotu vedoucí oddělení krizového managementu pražského magistrátu Daniel Barták.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies