VYBERTE SI REGION

Účastníci pochodu na Hrad varovali před ztrátou paměti

Praha - Nedopustit ztrátu historické paměti a nepřipustit návrat komunistů k moci, k tomu vyzývali řečníci na dnešním pietním shromáždění k výročí pochodu studentů na Hrad v únoru 1948. Jejich projevy kontrastovaly s dopoledním prohlášením KSČM, v němž se strana přihlásila „k revolučnímu základu února 1948" a k vytváření nové podoby socialismu.

25.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Autor: ČTK

„Drzost komunistické strany a jejích představitelů přesahuje všechny únosné meze. Považuju to za šílenství," řekl k tomu médiím místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Prohlášení je podle něj důsledkem toho, že se po pádu komunismu v roce 1989 nepovedlo komunistickou stranu zakázat.

Éra prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda patří podle Sobotky po nacistické okupaci k nejtemnější kapitole českých dějin. Nepřipouštějí si to ani mnozí z těch, kdo byli postiženi komunistickým režimem v období po sovětské okupaci v srpnu 1968, i když v mládí pomáhali gottwaldovskému teroru na scénu, uvedl.

„Být pro cokoli slepě a fanaticky zapálen pouze na základě hesel a teorií, nedívat se kolem sebe a ignorovat historické zkušenosti předchozích generací je velmi zrádné," řekl Sobotka. Podle něj se i nyní v Evropě mocenské řešení problémů dostává často do podoby marxistických experimentů, sociálního inženýrství masivní demagogie, a dokonce i zastrašování li­dí.

Jednoduchá řešení

Akce se zúčastnil také ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který poukázal na důležitost připomínání podobných událostí. „Je velmi důležité nezapomínat, protože ani dnes na prahu 21. století nejsme imunní vůči rizikům nejrůznějších jednoduchých nabídek a řešení. Jak nacismus, tak komunismus slibovaly vyřešení problémů společnosti a na konci těchto slepých cest byly naprosto rozvrácené společnosti, ochuzené země a miliony mrtvých," uvedl pro novináře.

Dodal, že si váží skutečnosti, že jsou stále mezi námi lidé, kteří zažili oba tyto režimy a dokázali se proti nim postavit.

Události před 68 lety připomněli místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý a předseda Pražského akademického klubu 48 Jaroslav Müller. Uvedl, že účastníkům pochodu násilně bránili jak příslušníci komunisty ovládané policie, tak někdejších Lidových milicí, které byly nazývány ozbrojenou pěstí dělnické třídy.

Zbyla pamětní deska

Studenti se podle Müllera bránili nejen zpěvem státní hymny, ale také skandováním slov „17. listopad", čímž připomínali nacistický zásah proti studentům v roce 1939. Byli první, kdo tyto události spojil, a „první, kdo nacistickou totalitu postavili na roveň totalitě komunistické," uvedl Müller.

V roce 1948 se vysokoškolští studenti vypravili průvodem na Hrad dvakrát. Poprvé, 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k prezidentu Edvardu Benešovi. O dva dny později jim v Nerudově ulici přehradil cestu kordon příslušníků tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. Při jejich zásahu byl postřelen a zmrzačen student Vysoké školy lesního hospodářství Josef Řehounek.

Pochod, kterého se podle dobových policejních odhadů zúčastnilo sedm tisíc lidí, nyní připomíná pamětní deska.

Čtěte také: Lidé si v centru Prahy připomněli oběti komunistického režimu

Autor: ČTK

25.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Barrandov Studio letos čeká tržby kolem 400 milionů korun

Praha - Tržby společnosti Barrandov Studio by se letos měly pohybovat kolem 400 milionů korun, což je zhruba o třetinu méně než loni. Zisk před zdaněním je plánován na 16 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti za rok 2015. Páteční požár filmových kulis na pražském Barrandově nebude mít na výsledky firmy vliv.

Praha musí upravit odvětrávání Strahovského tunelu

Praha - Hlavní město musí upravit odvětrávání Strahovského tunelu, neboť v případě požáru by mohly nastat problémy. Úpravy včetně projektu budou stát asi 45 milionů korun. V pondělí to zjistila ze schválených usnesení rady. Strahovský tunel se začal stavět v 80. letech, otevřený je od roku 1997.

Stát podruhé obere vlastníky půdy

Okradl je za komunistů, teď je oškube znovu. Za pozemky, které stát lidem kdysi sebral, jim nedá náhradní, ale jen směšně málo peněz. Půda prý došla, dozvídáme se poté, co statisíce hektarů od státu lacino získali zemědělci a překupníci. Na restituce je přitom pozemků ještě dost. Stát si chce ale půdu zcizenou vlastníkům za bývalého režimu nechat, aby měl rezervu pro své plány. Třeba na budování nových přehrad.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies