Pod Václavským náměstím se již razí kolektorový tunel

Tunel bude již třetí v této lokalitě a předcházely mu složité přípravné práce včetně důležitých bezpečnostních jištění. V rámci urychlení probíhá ražba současně na obě strany a kolektor tak má propojit celý kolektorový systém v centru Prahy již koncem příštího roku.

Ve stejném termínu město dokončí i rekonstrukci staršího kolektoru C na pravé straně náměstí. Kolektor B bude vysoký 3,3 metrů, široký 2,6 metrů, dlouhý přes 330 metrů a povede od kolektoru v ulici Na Příkopech až ke křížení ulic Jindřišská a Vodičkova.

Do nového betonového tunelu město uloží vodovod, plynovod, elektrické vedení nízkého i vysokého napětí, optické kabely telekomunikačních i datových sítí a další signalizační a zabezpečovací kabely. Zajistí se tak bezpečný podzemní rozvod sítí po levé straně Václavského náměstí.

Omezenípro obyvatelezůstávají minimální

Omezení během stavby zůstávají pro obyvatele i turisty minimální, v nejbližší době se mají ještě zmírnit. „Do konce srpna odstraníme stavební ohradu u Bati, což výrazně usnadní i otázku vánočních trhů. Budeme je moci lépe nasměrovat k Můstku. Stavařům zůstanou k dispozici do konce výstavby jen spodní zábor u Diamantu a horní u Alfy, které jsou z bezpečnostního hlediska nezbytné.

Dokonce i doprava v dolní části náměstí, která byla od loňského srpna do letošního února přerušovaná, se nyní vrátila do normálního provozu,“ uvedl Pavel Klega, do jehož kompetencí rozvoj a správa kolektorové sítě v hlavním městě spadá.

Hrubou ražbu nového kolektoru B by mělo město dokončit v prvním čtvrtletí příštího roku. Jakmile stavaři ražbu skončí, tunel zabezpečí pomocí tzv. injektáží, při kterých budou do jeho stěn vstřikovat pod tlakem beton, a zajistí jeho primární ostění. Teprve pak začne město pracovat na jeho vnitřním vybavení, jako jsou vnitřní přípojky, zabezpečovací zařízení, připojení do centrálního dispečinku či zapojení monitorovacího zařízení.

V loňském roce město také zahájilo rekonstrukci kolektoru C na pravé straně Václavského náměstí, který byl původně vodovodním kanálem. „Abychom mohli tento tunel zabezpečit, museli vodohospodáři zároveň provést výraznou opravu kanalizace, která vede souběžně s kolektorem. Tím jsme předešli tomu, aby se během injektáží dostal beton do prostoru kanalizace a následně ji ucpal,“ sdělil Otakar Čapek, generální ředitel společnosti Kolektory Praha, a. s.

Kolektor C již stavaři stabilizovali, a mohou tak začít s dokončovacími pracemi, jako je jeho vnitřní vybavení. „Stavba tohoto rozsahu je na Václavském náměstí opravdu náročná. Vede tu metro, jsou zde kanalizace, hluboké suterény domů, velký pohyb lidí a tedy velmi omezený prostor pro bezpečnostní zábory,“ dodal náměstek Klega.

I stavba kolektorového tunelu má své kouzlo

Písek, prach, stísněné prostory, těžká práce a na milimetry přesné výpočty. Tak vypadá rekonstrukce kolektorového tunelu trasy C pod Václavským náměstím. Dělníci pracují na rekonstrukci širokého tunelu a přitom musejí dávat pozor na nadměrné vibrace, hlučnost, prašnost a v noci z nutnosti vynechávají sbíjení či trhací práce. To vše pro budoucí spokojenost turistů i místních rezidentů.

Jako redaktoři Deníku jsme měli jedinečnou možnost se vydat se na cestu do pražského podzemí a zjistili jsme, že ražba takového tunelu je docela věda. Manažer projektu nás vzal na prohlídku kolektoru C.

„Pánové, nasaďte si helmy a můžeme slézt dolů. A také rukavice, bezpečnost je zde na prvním místě,“ upozornil zmíněný manažer Jiří Dušek ze společnosti Subterra a. s., když začal jako první slézat pod zem. Po chvíli nás obklopila masa z betonu. Sestoupili jsme asi patnáct metrů pod zem, až na dno tunelu a obklopila nás tma. Na stěnách svítily zářivky, zem byla plná zvlhlého písku a všude kolem panoval čilý ruch. „Nedivte se, pracujeme sedm dní v týdnu, dvacet čtyři hodin denně, práce se tu nezastaví,“ usmál se Jiří Dušek a hned nám začal vysvětlovat, kde že to právě stojíme.

„V kolektoru C zajišťujeme zhruba 70 metrový úsek, dál pracují kolegové z Metrostavu. Ten tunel se tu dělá, protože stávající konstrukce již dosluhovala a také už nesplňoval současné požadavky na technologické vybavení,“ ukazoval na betonové stěny, a když nám mistr přistavil žebřík, mohli jsme vstoupit do tzv. první lávky. „ Na řezu postupující ražby vidíte, že se pohybujeme v poměrně nesoudržných horninách. Když pak dojde k prosycení vodou, stane se z tohoto materiálu, převážně štěrkopísku, velmi nestabilní masa a osádka tunelářů musí postupovat s největší opatrností. Proto pro zajištění vyraženého betonu používáme ocelovou výztuž v kombinaci se stříkaným betonem. Ten je ale jen provizorní, definitivní bude kombinace litého a stříkaného betonu o tloušťce 20- 25 cm,“ ukazoval.

I když jsme si zpočátku mysleli, že nás na opravě podzemního tunelu nemůže nic překvapit, skutečnost nám vzala dech. Prošli jsme celý úsek až ke hloubené jámě, na jejímž druhém konci pracovali dělníci Metrostavu. Dušek během prohlídky několikrát zmiňoval důležitost bezpečnosti. Ukazoval například speciální stroj, který se používá pro zabezpečení ražby bočních přípojek, ze kterých se pomocí průvrtů napojují na inženýrské sítě budovy na povrchu.

Překvapilo nás, jak malá těžní nádoba je používána na vynášení odpadu. „To víte, většinou jsou větší, ideální je, když můžeme na místo spustit přímo kontejner z nákladního auta. Ale jsme na Václavském náměstí a to musíme respektovat a používat zařízení, která nejsou prostorově náročná,“ vysvětluje. A jak dlouho podle něj nový kolektor vydrží? „Ten starý už nevyhovoval, technologicky ani kapacitně. Tento nový tunel podle mě vydrží určitě sto let,“ dodal rozhodně.