Trojský most: tramvaje sem pustí v roce 2013, auta ne

Mnoho lidí, kteří zachycují na fotografiích Prahu, uchvátí také mosty přes Vltavu. Nyní se k nim připojuje další, Trojský most, který se jistě stane další dominantou hlavního města.

Je součástí stavby tunelového komplexu Blanka a propojí Holešovice s Trojou, kde bude možné ihned najet do tunelu a pokračovat dále k Prašnému mostu či na Letnou. Práce jsou v plném proudu a Pražský deník v úterý navštívil tuto zásadní stavbu. Do konce roku 2012 by měla být hotova montáž oblouku Trojského mostu a zhruba v polovině roku 2013 by po něm měly začít jezdit tramvaje.

Auta či cyklisté si budou muset ještě další zhruba rok a půl počkat. „Pro ně bude ještě nutné dokončit napojení na komunikace v Troji a samotnou Blanku,“ vysvětlil Miloslav Hadrava, ředitel Divize 2 společnosti Metrostav, která komplex buduje.

Pod Letnou je ukryta obří strojovna Blanky

Lidé budou moci nahlédnout do tunelů Blanka pravděpodobně až v říjnu, Pražský deník měl tu možnost už 9. srpna. Jestli je něco možné, tak pozvat všechny milovníky dopravních staveb na exkurzi.

Přes všechny problémy, které již roky Blanku provázejí, se bezesporu jedná o unikátní tunely, které změní tvář Prahy. Redaktor Deníku se vypravil z Troji až pod Letnou, kde se nachází obří strojovna vzduchotechniky, která bere dech.

„Jen pro srovnání, tunel metra má příčnou plochu přibližně 28 metrů čtverečních, dvouproudý tubus Blanky 120 a tříproudý 160 metrů čtverečních. Tato strojovna má 300 metrů čtverečních,“ vypočítal dopoledne na místě František Polák, mluvčí společnosti Metrostav, která komplex Blanka buduje.

Dno stanice vzduchotechniky je bezmála 30 metrů pod povrchem Letné, kde se nacházejí domy a areál fotbalové Sparty. Délka strojovny je zhruba sto metrů a bude zde 16 velkých ventilátorů, které budou hnát vzduch třemi bočními tunely a dále již přímo k řidičům.

Na nic se zde nezapomíná, zejména bezpečnostní opatření budou na vysoké úrovni, nikdo totiž nechce opakování tragédie z alpských tunelů.

I proto jsou po přibližně 250 metrech tunelové trouby příčně průchozí a každých 70 metrů jsou v tunelu vytvořeny takzvané sopouchy, které jsou připraveny odvádět případný kouř.

„Po asi sto metrech jsou v tunelu vždy SOS světničky, které budou sloužit ve chvíli, kdy by se stala nějaká závažná nehoda, nebo došlo k požáru. V tomto místě jsou ohnivzdorné stěny a také vysokotlaký přívod vzduchu,“ pokračoval Polák.

Systém v Blance má fungovat tak, že když zde bude hořet auto, v místě má být vzduchu méně, aby se požár nešířil dál, a kouř by měl být co nejrychleji odváděn ve výši vozovky.

Samozřejmě zde bude signál pro všechny mobilní operátory a tunelový rozhlas.

V současné době už vrcholí stavební práce

„Poslední kus rubaniny bude slavnostně vytěžen 5. září. Na začátku roku 2012 by pak měla skončit stavební část a na řadu se dostane instalace technologií. V říjnu chceme Blanku na jeden den opět otevřít veřejnosti,“ dodal první náměstek primátora Karel Březina (ČSSD).

Zkušební provoz má být zahájen v roce 2014, další menší práce a dodělávky mají pokračovat do roku 2016. „Tehdy bychom měli za stavbu komplexu zaplatit poslední korunu,“ uzavřel Březina.

Náměstek také hodlá v září oznámit, kolik miliard bude Blanka skutečně stát, zdali bude až o 10 miliard dražší oproti původním předpokladům, nebo se podaří tuto sumu srazit.

Více k Blance čtěte ZDE