Továrny a koleje v Praze utichly. A nyní chátrají. Celkem je v hlavním městě 19 velkých brownfieldů, jak se říká industriálním lokalitám, které už neslouží svému původnímu účelu. Jde například o okolí smíchovského či žižkovského nákladového nádraží nebo jinonickou Waltrovku.

Brownfieldy mohou pojmout až 100 tisíc lidí

Na využití těchto míst se shodují Praha i developeři zastavit je, nejlépe byty. Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města (IPR) by zastavěné brownfieldy mohly pojmout až 100 tisíc lidí. Realita je však na rozdíl od plánů komplikovaná.

„Brownfieldy dříve patřily státu, jenž je však prodal a ani o ně neměl zájem. Do rukou developerů se tak dostala obrovská území, která ani ten sebelepší z nich nemá šanci developovat," řekl architekt Jakub Cigler.

Mnoho území je pod státní uzávěrou 

Investor totiž nemá dostatek peněz na to, aby řešil celoměstsky významnou infrastrukturu, jako je kupříkladu vybudování tunelů či dopravních tepen, které souvisí se zástavbou místa.

Navíc je mnoho území pod stavební uzávěrou, a mohla by se tak začít zastavovat až se vznikem metropolitního plánu. Ten měl být hotový do roku 2020, což se nestihne. Nejspíš bude mít dva či více roků zpoždění, jelikož z týmu, který na plánu pracoval, skoro všichni podali výpověď.

Jde o složitý proces 

I před dokončením nového územního plánu pro Prahu je však možnost, jak začít místo proměňovat. Stavební uzávěra by šla zrušit v případě, že by vznikl regulační plán nebo územní studie pro danou lokalitu.

Problém je v tom, že by se na budoucí podobě území museli nejdřív dohodnout majitelé pozemků mezi sebou a městem. Jde o složitý proces, který může trvat několik let.

Město uvěžuje o koupi části Bubnů 

„Složitost takového postupu dokládá i fakt, že se za 15 let platnosti současného územního plánu žádný regulační plán neschválil," uvedl mluvčí IPR Marek Vácha.

I tak se zdá, že některá místa by na nový metropolitní plán nemusela čekat. „V Bubnech finišujeme s vyhlášením soutěže na zpracovatele územní studie. Budu považovat za úspěch, když za dva roky budeme mít schválenou územní studii, která bude závazným podkladem pro územní rozhodnutí," sdělila Pražskému deníku náměstkyně primátorky Petra Kolínská.

Pozemky města by mohly sloužit veřejnosti 

„Zároveň bych byla ráda, aby Praha do území vstoupila vlastnicky a podařilo se jí vykoupit některé pozemky, které jsou v tuto chvíli na prodej. To zajistí, že se s námi ostatní investoři budou muset bavit častěji a o větších detailech," doplnila Kolínská. Pozemky patřící městu by pak měly sloužit veřejnosti. Kupříkladu by zde mohla být tržnice.

Urbanistická studie území se také plánuje v lokalitě Nákladového nádraží Žižkov. Nebude se však týkat celého území, na jedné části už chce developer začít stavět za tři roky.

Praha si chce vzít příklad z Hamburku 

Ještě dále je ale zástavba okolí smíchovského nádraží, kde se developer nebál spolupráce s městem. Uskutečnila se zde architektonická soutěž na zástavbu brownfieldu. V severní části území tak byla po dlouhých letech zrušena stavební uzávěra. Spolupráce bude pokračovat nadále zapojením obyvatel do vytváření charakteru ulic, náměstí a parků.

Praha si chce vzít příklad z německého Hamburku, kde byla nevyužívaná část přístavu. „Dali zde čtvrti pravidla a jednotliví developeři vstupují do mozaiky a vytváří místo podle plánu pro výstavbu," popsal hamburské řešení Cigler.

Čtěte také: Z Prahy odcházejí firmy. Kvůli chaosu