VYBERTE SI REGION

TOP 09: Zdravotní odvod u částečného úvazku má být ze skutečné mzdy

Praha - Při práci na částečný úvazek by se do zdravotního pojištění měla odvádět jen částka ze skutečného výdělku. Navrhuje to TOP 09. Minimální záloha zaměstnanců letos činí 1337 korun. Návrh na tiskové konferenci představily místopředsedkyně strany Jitka Chalánková a Markéta Adamová. Podle nich by změna přispěla k rozšíření částečných úvazků, víc by je využívaly matky malých dětí či ti, kteří se starají o stárnoucí příbuzné.

1.12.2016
SDÍLEJ:

Jitka ChalánkováFoto: čtk

"Kdokoliv chce pracovat na částečný úvazek, potýká se s diskriminací. Odvody na zdravotní pojištění se vyměřují z minimálního základu, což je aspoň minimální mzda. Zaměstnavatelé pak nejsou ochotni tyto úvazky nabízet," uvedla Chalánková. Změna pravidel podle ní bude firmy motivovat k tomu, aby částečné úvazky zřizovaly.

Minimální mzda činí letos 9900 korun. Minimální zdravotní pojistné se pak rovná 1337 korunám měsíčně, i když člověk na částečném úvazku vydělá méně. Za nezaměstnaného, dítě či důchodce stát odvádí do systému zdravotního pojištění 870 korun měsíčně. Odvod ze skutečného výdělku navrhuje TOP 09 upravit v novele o veřejném zdravotním pojištění. Návrh dostane k projednání vláda, pak se dostane do Sněmovny.

Podle další místopředsedkyně TOP 09 Markéty Adamové Česko v podílu lidí, kteří pracují na částečný úvazek, ve srovnání s jinými státy zaostává. "Jsme v Evropě na 30. příčce žebříčku. Za námi už je jen Makedonie a Bulharsko," uvedla Adamová. Podle ní by 30 procent uchazečů o zaměstnání o částečný úvazek stálo, avšak v ČR pracuje na něj kolem pěti procent zaměstnaných.

Poslankyně TOP 09 kritizovaly ministerstvo práce a jeho šéfku Michaelu Marksovou (ČSSD). Podle nich za tři roky ve funkci ke zlepšení situace nepřispěla a "žádný návrh nepřinesla a neprosadila".

Odborníci upozorňují i na rizika dlouhodobé práce na částečný úvazek. Z nižších výdělků se odvádějí nižší částky do důchodového systému, lidé pak mají také nižší penze. Většinou se to týká žen. Ty už nyní v průměru dostávají o pětinu nižší důchod než muži, mnohem víc jim tak ve stáří hrozí chudoba. Někteří lidé si také stěžují na to, že sice mají poloviční úvazek s poloviční mzdou, ale musejí udělat 80 procent práce.

Autor: ČTK

1.12.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hámid bin Abdal Sání na archivní fotografii.

Sání u soudu neuspěl s žádostí o náhradu ušlého výdělku za vazbu

Labutě na Vltavě v Praze.

Potvrzeno: na ptačí chřipku uhynula v Praze druhá labuť

České vysoké učení technické v Praze slaví 310. výročí

Praha - České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) si letos připomíná 310 let od vydání císařského reskriptu, kterým 18. ledna 1707 Josef I. jednoznačně podpořil vznik inženýrské výuky. Do září se bude konat řada kulturních, přednáškových i odborných akcí vztahujících se k tomuto výročí. Obnovenou premiéru měl v úterý krátký film z roku 1925, na kterém je zachyceno položení základního kamene kampusu v Dejvicích.

Lékař použil data pacientů pro senátní kampaň. Hrozí mu postih

Praha - Lékaři Jiřímu Holubářovi, který loni neúspěšně kandidoval za TOP 09 do Senátu, hrozí postih od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Vyplývá to z informací o loňských kontrolách, které dnes úřad zveřejnil. Holubář v kampani využil adresy svých pacientů bez jejich souhlasu a poslal jim dopis s žádostí o podporu. Holubář už dříve sdělil, že se chtěl dopisem bránit tvrzení svých oponentů, podle nichž by jako senátor s lékařskou praxí skončil.

Případ odměn pro Kleslovou trestným činem nezavání

Praha - Kauza to byla dost velká na to, aby Radmila Kleslová z hnutí ANO po mediálním rozruchu opustila post starostky Prahy 10 a vzdala se také stranických funkcí na ústřední i pražské úrovni – podezření ze spáchání trestného činu ale policie neshledala. Řeč je o dobře honorované spolupráci Kleslové se státními firmami – před rokem byly zmiňovány zejména společnosti ČEZ, Čepro, České dráhy a Správa železniční dopravní cesty – kvůli čemuž podala trestní oznámení Česká pirátská strana. Argumentovala obavou z nehospodárného vynakládání vysokých částek a připomínala, že z otevřených zdrojů lze zjistit konkrétní sumy. Například energetická firma ČEZ vyplácela nejprve 70 tisíc korun měsíčně – a posléze částku zakulatila na rovnou stovku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies