Tisíce seniorů nemají na nájem

Neúprosná deregulace nájemného existenčně ohrožuje tisíce pražských seniorů. Mnozí v blízké budoucnosti nebudou schopni finančně pokrýt základní životní potřebu – bydlení. Vyústí tato neudržitelná situace v monstrózní „kulový blesk“ v podobě hromadného exodu starobních důchodců na okraj města či za jeho hranice? I touto otázkou se zabývá čerstvá osmdesátistránková studie, kterou si nechal v období únor až květen 2010 zpracovat magistrát.

Radní pro sociální oblast a bydlení Petr Dolínek (ČSSD) připouští: „Je zřejmé, že pro tisíce lidí bude deregulace znamenat zásadní zhoršení jejich ekonomické a sociální situace a řada našich starších spoluobčanů se může dostat do existenciální nouze.“ Jedním dechem ale dodává, že nehodlá nechat dojít celou záležitost tak daleko. Vážně zvažuje zavedení systému adresné finanční pomoci těm nejvíce ohroženým tvrdými dopady deregulace. Podle radního bude nutné přikročit i k výměnám velkých bytů seniorů za menší, cenově dostupnější. „Chceme také zajistit výstavbu nových malometrážních bytů pro sociální účely,“ zopakoval Dolínek jedno ze svých předvoleních předsevzetí.

Hromadné stěhovaní není reálné

Spoluautor studie Zdeněk Pernes se domnívá, že vize hromadného stěhování seniorů z větších do menších bytů je nerealistická. „Praha na to není připravena. Šlo by řádově o sedm tisíc výměn,“ stojí mimo jiné ve studii. Schůdnější variantou údajně bude nechat seniory dožít v jejich stávajících bytech a to i za cenu sníženého nájmu.

„Umíme si představit, že u lidí nad pětasedmdesát let by bylo nájemné v městských bytech zastropováno,“ reagoval radní Dolínek. Podobnou praxi by dle jeho názoru měly začít uplatňovat i jednotlivé městské části. Jeho adresná finanční pomoc by pak mířila těm seniorům, kteří žijí u soukromých pronajimatelů.

Ze studie o dostupnosti bydlení vyplývá, že v Praze žije na 270 tisíc starobních důchodců, přičemž naprostá většina z nich sídlí v nájemních bytech. Jejich už tak dost napjatý rozpočet bude tedy nutně ovlivněn deregulací nájemného.

Zdeněk Pernes především upozorňuje na skupinu zhruba sedmi tisíc osaměle žijících seniorů. Právě jim nejvíce hrozí, že si již brzy nebudou moci dovolit hradit neustále se zvyšující nájemné. Celé čtyři tisíce z nich navíc měsíčně pobírají méně než osm tisíc korun. Vůbec nejhůře jsou na tom ženy nad osmdesát let. Ve více než dvou třetinách případů žijí bez partnera.

Zbývá jim asi 2000 korun měsíčně

„Do problémů se mohou dostat nejspíš ti senioři, kteří bydlí v nepřiměřeně velkých bytech,“ poznamenal Pernes. Většina takových už nyní musí více než polovinu měsíčních příjmů „utopit“ v nájemném. Průměrně další tři tisíce měsíčně pak musí odvádět za energie a další náklady související s bydlením. Bilance je již nyní zoufalá. Na živobytí jim zbývají necelé dva tisíce korun. Pokud se nemohou „opřít“ o rodinné příslušníky, často živoří. To dokládá i Deníkem oslovená osmasedmdesátiletá paní Helena z Dejvic. Její příjmy a výdaje téměř dokonale odpovídají výše uvedené statistice. „Pokud by mi finančně nepomáhaly děti, moc bych se nenajedla,“ říká. Podle vlastních slov patří mezi ty šťastnější. Některé její přítelkyně jsou na tom o poznání hůř. Právě proto, že nemají nezbytnou podporu v rodině.

Pokud radní Dolínek skutečně sáhne ke slibovaným podpůrným krokům, bude to znamenat nezanedbatelné výdaje z magistrátního rozpočtu. Statistika uvádí, že nejpozději v roce 2012 překročí výdaje na bydlení u všech seniorů 50 procent jejich příjmů. Do statistiky jsou ovšem započítáni všichni starobní důchodci, tedy i ti s nadprůměrnými příjmy.

Čtěte také: Praha: za stejný byt lidé zaplatí rozdílné nájmy

JAKUB KRUPKA A ČTK