Fakultní Thomayerova nemocnice v Krči udělala ve středu další krok v postupně probíhající modernizaci prostor, zařízení a vybavení: v pavilonu B1 poblíž hlavní vrátnice bylo v suterénu otevřeno nové pracoviště centrální sterilizace. Z malých, nevyhovujících a špatně odvětrávaných prostor se pracoviště přestěhovalo do rekonstruovaného pavilonu a bylo vybaveno nejmodernější technikou: mycími a dezinfekčními automaty, dvěma parními a jedním plazmovým sterilizátorem a výpočetní technikou.

Nová sterilizace je propojena výtahy – označenými jako „čistý“ a „špinavý“- přímo s operačními sály ve vyšších patrech budovy, odvětrání je zajištěno klimatizací. Původní sterilizace nebyla spojená s žádným operačním sálem. „Neměli jsme žádnou myčku na nástroje, ty se musely mýt přímo na odděleních, často ručně. Sterilizátory byly zastaralé, i více než 10 let staré, byly poruchové a částka za neustálé opravy se každý rok zvyšovala. Proto jsme uvítali dotaci od našeho zřizovatele – ministerstva zdravotnictví – na stavbu a vybavení nového oddělení,“ řekl ředitel nemocnice Karel Filip. Podle něj se zřízení nové centrální sterilizace plánovalo dokonce několik desetiletí. „Nynější pracoviště odpovídá podmínkám a požadavkům 21. století,“dodal ředitel.

Náklady: Více než 25 milionů korun

Podle zástupce dodavatelské firmy Jindřicha Řeháka z celkových nákladů ve výši 25,6 milionu korun připadlo asi 10 milionů na přístroje a zařízení. „Přístroje jsou napojeny do počítačové sítě, kde jsou monitorovány všechny sterilizační cykly. Tato dokumentace o správně proběhlých sterilizačních cyklech se bude uchovávat 15 let,“ uvedl Řehák. Podle něj je sice sterilizace v Thomayerově nemocnici menší než v jiných pražských nemocnicích, ale její předností je právě přímé napojení na některé operační sály, například hrudní chirurgii a gynekologii a rovněž na jednotky intenzivní péče. Do ostatních pavilonů s operačními sály se budou sterilizované nástroje převážet ve speciálních vozících.

Pracoviště nové sterilizace bude uvedeno do provozu 1. června, nedlouho poté by mělo následovat otevření nových operačních sálů.

Helena Pádivá, vrchní sestra centrální sterilizace, řekla Deníku: Získá se místo a zjednoduší provoz

Co znamená nové pracoviště centrální sterilizace pro provoz celé nemocnice? Přinese to například urychlení práce, nebo zvýšení kapacity?
Znamená to při stejné kapacitě zkvalitnění procesu. Z nevyhovujících starých prostor, které byly špatně větratelné a kde například nebylo možno přesně oddělit skladování čistého a špinavého materiálu, se stěhujeme do moderně vybavených, s nejnovější technikou a s dostatečným zázemím. Navíc díky přímému napojení na nové operační sály hrudní a trauma chirurgie se tato pracoviště zcela obejdou bez přísálové sterilizace, čímž se získá místo a zjednoduší provoz.

Jak se bude sterilizovaný materiál rozvážet do ostatních pavilonů?
Na to je vyčleněné auto a nerezové zamykací skříně. Speciálně upravené přepravní vozíky jsou uvnitř samozřejmě také sterilizované a je tady na ně speciální myčka.

Jak početný bude personál nového pracoviště?
Bude se tu pracovat ve dvousměnném provozu, celkem osm osob, čtyři v každé směně. My jsme skutečně relativně malá sterilizace – například v Motole pracuje v tomto provozu celkem 60 lidí.

Znamená to, že zde je podstatně méně operačních výkonů než v Motole?
To ani ne, ale vzhledem k tomu, že nemocnice je pavilónová, tak některá chirurgická pracoviště si nadále ponechají přísálové sterilizace. Jde o dospělou a dětskou chirurgii a urologii.

Skutečně se toto nové pracoviště sterilizace plánovalo více než deset let?
Já jsem tu deset let a po celou tu dobu se to plánovalo, ale prý se to zvažovalo už nějakou dobu předtím.

A jak dlouho trvala samotná výstavba?
Asi půl roku, s přípravou a projektem zhruba rok. Samotná stavba šla vlastně dost rychle.