Architekt Richard Vyškovský (82) se proslavil především jako autor papírových modelů, ke kterým ho přivedla náhoda. Narodil se ve Vídni v české rodině. Architekturu vystudoval v Praze a od šedesátých let pracoval ve Státním ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů. Od roku 1969 jeho vystřihovánky v podobě hradů, zámků, aut, robotů, indiánů či betlémů vycházejí v časopise ABC.

Jak jste se dostal k papírové modelařině?

Přivedla mě k tomu náhoda. V roce 1968 pracovali u mě v ateliéru mladí, začínající architekti, kteří si stěžovali na špatnou dostupnost malých kovových autíček takzvaných angličáků které se prodávaly pouze v Tuzexu. Napadlo mě, že by si je mohli udělat sami z papíru. Oni však byli přesvědčeni, že to není možné. Tak jsem jim ukázal, že to možné je. Vyšel o tom článek v Lidové demokracii. Posléze projevily zájem nakladatelství Albatros a časopis ABC. Naléhaly, abych pro ně nějaké papírové modely vytvořil, a tak jsem udělal několik modelů autíček. Pak jsem dostal řadu dopisů od dětí, že se jim to moc líbí. Tím to všechno začalo.

Začal jste se tedy tomu věnovat naplno?

Nejprve jsem je vytvářel sporadicky, jelikož jsem v té době pracoval jako architekt a restauroval jsem památky v Čechách a v Jugoslávii. Bylo to dost obtížné, ale ohlasů bylo čím dál tím víc. A tak jsem po práci v ateliéru přišel domů a do jedenácti do noci jsem dělal vystřihovánky. A ráno jsem šel zase do ateliéru. Takhle se to opakovalo až do roku 1989, kdy jsem si řekl: a dost. Už jsem nemohl dělat oboje, a tak jsem šel do penze a začal se věnovat pouze papírovým modelům.

Jakými modely jste začal?

Nejprve to byly vystřihovánky autíček, ale ty mě moc nebavily. O autech moc nevím, ani neřídím. Moje žena je vášnivá řidička a já se pohybuji jako kufr, posadí mě do auta, někam mě odveze a pak zase přiveze.

Kdo rozhoduje o tom, jaký objekt se stane papírovým modelem?

Buď udělám objekt, co se mi líbí, nebo to, co mi zadá redakce. Nevadí mi to, ale pokud by to mělo být v rozporu s mým zdravým rozumem, tak bych to odmítl. Kdysi jeden šéfredaktor vymyslel, abych udělal gilotinu. Občas zadával zvláštní věci, ale tohle jsem odmítl. Ale do modelů, co jsem dělal nedávno, mě tak trochu „uvrtal“ můj vnouček. Moc rád se mnou kreslí a o Vánocích za mnou přišel a v ruce držel papírek, na kterém byla napsaná velká číslice čtyřky. Vysvětlil mi, že to jsou čtyři práce, které spolu musíme udělat. Vrtulník, plachetnice, naše auto s přívěsem a iglú. Zatím mám hotový vrtulník.

Máte přehled o vystřihovánkách, které jste kdy vyrobil?

Ano, všechny vystřihovánky jsou zapsané v archivu. Původně jsem vystřihovánky evidoval já. Před lety to převzal můj syn, který moje vystřihovánky vyrábí ve svém studiu. Evidence je potřebná, jednak máme přehled o vystřihovánkách, jednak se stává, že jsou některé vystřihovánky z minulosti žádané.

Jak dlouho papírový model vytváříte?

To je různé podle toho, jak je to složité a velké. Může to být od týdne a půl až po jeden rok. Jsem asi poslední autor papírových modelů, který vystřihovánky dělá ručně.

Jak postupujete při jejich tvorbě?

Nejprve si zvolím objekt, který se mi líbí a který musí být přístupný. Dále potřebuji výkresy a dokumentaci současného stavu. Na to, abych si takové věci měřil sám, jsem už moc starý. Pak si udělám své podklady pro vystřihovánku a rozhodnu se pro měřítko. Musím také vymyslet, jak budou všechny díly vypadat a tužkou je skicuji. Jakmile to mám hotové, udělám bílý originál a z něj slepím zkušební model pro kontrolu. Poté začnu vystřihovánku dělat načisto, s barevně a graficky zpracovanými díly. Hotový originál se pak neskenuje.

Slepuje a kontroluje barevný originál ještě někdo?

Ano, náš dvorní stavitel profesor matematiky. Staví nám všechny modely. On je ta poslední instance, která se vyžívá v tom, že hledá v modelu chyby (směje se).

Jste na nějaký papírový model obzvlášť pyšný?

Ne. Na všechny modely jsem pyšný, dokud na nich pracuji. Ale říkám to jen sám sobě. Jakmile je dokončím, pustím je do světa a tím to pro mě končí. Nic od nich už nečekám.

Jak je to s oblíbeností vystřihovánek v současné době?

Myslel jsem si, že dnešní děti a dospělí mají úplně jiné zájmy, ale byl jsem mile překvapen. Týden před Vánoci vyšly samostatně čtyři vystřihovánky. Bál jsem se, že takhle velké papírové modely kupovat nikdo nebude, ale do Vánoc se prodala skoro polovina z celkového nákladu. Dokud jsem chodil na modelářské soutěže, stávalo se mi, že jsem se zde potkával s dospělými, kteří díky mým modelům začali studovat architekturu a teď se jí věnují. Potěšilo mě to. Vidím, že mé vystřihovánky mají smysl.

Máte nějaký vysněný objekt, který byste chtěl udělat jako papírový model?

Pustil jsem se do jedné věci, ale neřeknu, co to bude. Je to tak velké, že si ani nejsem jistý, jestli to půjde realizovat. Je tam spousta drobných záležitostí a ty si musím ověřit. Bude to práce minimálně na tři čtvrtě roku. Ale myslím si, že až tyto rozdělané věci dodělám, ukončím tuhle stránku mého života. Budu se opět věnovat grafice, kterou jsem dělal, než jsem se začal věnovat vystřihovánkám.